• Zveřejněno: 25.04.2020
I když byl schválen kurzarbeit a s tím spojený příspěvek zaměstnavatelům na mzdy zaměstnanců, plno podniků i tak propouštělo. Je zavřeno, není práce, nejsou peníze. V takovém případě je vhodné uchýlit se na úřad práce a žádat o podporu. Kdy ji ale nedostanete?

Když v zaměstnání dostanete výpověď a jinou práci v záloze nemáte, je dobré se registrovat na úřadu práce, a to minimálně kvůli platbám zdravotního pojištění, které jsou povinné. Zaměstnancům jsou odváděny ze mzdy a OSVČ si je musí hradit samy. Samy si je také musí platit i osoby bez zdanitelných příjmů, kterými jsou i nezaměstnaní. V roce 2020 měsíční záloha na zdravotní pojištění pro OBZP činí 1971 Kč. Při zařazení do evidence uchazečů o zaměstnání si zdravotní pojištění platit nemusíte, stanete se totiž státním pojištěncem.

Pobírání podpory v nezaměstnanosti

Na úřadu práce si navíc můžete zažádat o podporu v nezaměstnanosti. Tu lze pobírat až 6 kalendářních měsíců. V prvních dvou činí 65 % průměrného měsíčního výdělku a následně začíná klesat. Třetí a čtvrtý měsíc budete pobírat 55 % a pátý a šestý už pouze 45 %. Pro nárok na podporu v nezaměstnanost je však třeba splnit určité podmínky. Kdy tedy žádnou podporu od úřadu práce nedostanete?

1. Nesplňujete potřebnou dobu pojištění

Pro nárok na podporu v nezaměstnanosti je třeba splnit určitou dobu pojištění. Je nutné, abyste byli účastníkem na důchodovém pojištění alespoň 12 měsíců v posledních 24 měsících. Pokud tento základ nesplníte, podporu nezískáte.

Důchodové pojištění je součástí pojištění sociálního. Je vám odváděno ze mzdy, pokud jste zaměstnaní. OSVČ na hlavní činnosti pak na sociální pojištění hradí každý měsíc zálohy, osoby na vedlejší činnosti také, pokud je jejich roční výdělek nad limit. Ten v roce 2020 činí 83 603 Kč, za rok 2019 pak byl 78 476 Kč. Do limitu se pak sociální pojištění neplatí vůbec.

2. Pracovali jste na dohody do limitu

V posledních dvou letech jste si pouze přivydělávali prostřednictvím dohody o provedení práce a dohody o pracovní činnosti, a to pouze do limitu? Podporu také nedostanete. Do limitních částek totiž z výplaty není odváděno pojištění včetně toho důchodového.

U DPČ se pojištění neodvádí do výdělku 2 999 Kč.

U DPP se pojištění neodvádí do výdělku 10 000 Kč.

Jakkoliv vyšší výplata již podléhá pojistným odvodům, mezi které spadá i důchodové pojištění.

3. Pokud jste ve starobním důchodu nebo na nemocenské

Osoby ve starobním důchodu na podporu v nezaměstnanosti nárok nemají. Stejně jsou na tom i ti, kteří pobírají nemocenské dávky anebo výsluhový příspěvek. U výsluhového příspěvku nárok však nevzniká jen tehdy, je-li vyšší než podpora.

4. Výpověď z důvodu porušení povinností zvlášť hrubým způsobem

To, jak lze pracovní povinnosti porušit obzvlášť hrubým způsobem, zákoník práce blíže nedefinuje. Takové situace se tedy posuzují vždy individuálně. V praxi by však mohlo jít o falšování docházky anebo o krádeže majetku zaměstnavatele. Je pak vždy právě na zaměstnavateli, zda vás vyhodí na hodinu anebo zda dostanete pouze klasickou výpověď.

Nárok na podporu v nezaměstnanosti v tomto případě nevzniká, pokud jste zvlášť hrubě porušili pracovní povinnosti v době do 6 měsíců před zařazením do evidence na úřadu práce.

TIP: Druhy porušení pracovních povinností a výpověď

5. Jestliže nedoložíte potřebné dokumenty

Pouze podat žádost nestačí. Abyste obhájili svůj nárok na podporu, musíte doložit i další dokumenty. Těmi jsou evidenční list důchodového pojištění, zápočtový list (potvrzení o zaměstnání) a potvrzení zaměstnavatele o výši průměrného výdělku. Pokud něco z toho nemůžete doložit, může vám posloužit i potvrzení zaměstnavatele pro účely posouzení nároku na podporu v nezaměstnanosti.

Osoby samostatně výdělečně činné dokládají potvrzení o době trvání účasti na důchodovém pojištění a o vyměřovacím základu pro pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku.

 
  • Zdroj: Finance.cz
Registrací uživatel získá přístup k exkluzivním informacím.
Registrace   |   Přihlášení

Boj proti nelegálnímu zaměstnávání a ochrana pracovních podmínek

  • Zveřejněno: 30.11.2024
Státní úřad inspekce práce i letos provedl sérii šetření zaměřených na případy nelegálního zaměstnávání. Úřad udělil od ledna do konce října za nelegální zaměstnávání pokuty za 143,6 milionu korun, což je o více než deset milionů více než za celý rok 2023. Za nárůstem je mimo jiné vyšší efektivita kontrol.