Společná zemědělská politika EU na léta 2021 – 2027, dále vztahy mezi obchodníky a zemědělci, a to z hlediska obchodní etiky a zejména vysokých obchodních přirážek, zároveň i plánovaný zákaz klecových chovů nosnic – to byly hlavní body programu čtvrtečního jednání vrcholných představitelů Agrární komory (AK) ČR. Na tiskové konferenci agrární komory o tom informovali prezident AK ČR Jan Doležal, viceprezident AK ČR a předseda zemědělského svazu ČR Martin Pýcha a prezidentka Potravinářské komory ČR Dana Večeřová.
V úvodu vystoupil prezident AK ČR Jan Doležal, který přítomným novinářům sdělil, že zemědělci v Evropě stále čekají na reformu nové Společné zemědělské politiky. Konstatoval, že debaty o ní zcela zastínila tzv. Nová zelená dohoda pro Evropu a s ní související strategie „Farm to Fork", tj. od zemědělce ke spotřebiteli, a současně i Strategie pro biodiverzitu, které mají zemědělství „připravit na 21. století“. Jan Doležal v této souvislosti poznamenal, že s ohledem na „zelenou revoluci“, která by měla Evropskou unii stát více než 1 bilion euro, není evropský agrární sektor na takto ambiciózní reformu vůbec připraven. Zdůraznil, že Agrární komora ČR, potažmo Česká republika, proto prosazuje dvouleté přechodné období Společné zemědělské politiky se zachováním současných pravidel. „Čeští zemědělci musí mít jistotu nepřerušených plateb, obzvlášť s ohledem na stagnaci až propad výkupních cen včetně nárůstu nákladů,“ řekl Jan Doležal.
V souvislosti s projednáváním otázky, jak by asi měla vypadat Společná zemědělská politika na příští sedmileté období, Jan Doležal dále uvedl, že by měly být nastaveny rovné podmínky pro všechny zemědělce v rámci celé EU. Tudíž i pro české zemědělce, neboť společenskou poptávku po šetrnějším zemědělství, jak požaduje Evropská komise, nejsou čeští zemědělci, a to vzhledem k nízkým výkupním cenám zemědělských komodit a narůstajícím nákladům, schopni naplnit, a to zejména bez dotačních podpor, které například dostávají farmáři v řadě vyspělých západoevropských zemí.
Jan Doležal v této návaznosti prohlásil, že v roce 2004 při vstupu do EU bylo, nově přistupujícím státům, přislíbeno srovnání podmínek mezi západní a východní částí EU. „Již před vstupem do EU existovaly rozdíly v cenách půdy a v cenách práce. Přestože náklady zemědělců jsou v Česku stejné nebo vyšší než u jejich západních kolegů, úroveň podpor je stále výrazně nižší. Úroveň ochrany přírodních zdrojů nebo welfare zvířat je v ČR přitom mnohdy na špičce EU. Nyní se dozvídáme, že i v souvislosti s reformou Společné zemědělské politiky máme dělat stále více, ale za méně peněz v porovnání s obdobím 2014-2020. Nechápeme, proč máme neustále tahat za kratší konec provazu," řekl prezident AK ČR Jan Doležal.
Důležitým tématem jednání vrcholných představitelů Agrární komory ČR byly obchodní přirážky, které uplatňují zahraniční obchodní řetězce. Prezidentka Potravinářské komory ČR Dana Večeřová k tomu uvedla, že obchodní přirážky u vysoce zpracovaných výrobků mnohdy dosahují až 100 %, což snižuje také jejich dostupnost pro spotřebitele. Přitom, podle ní, by řetězce mohly prodávat za poloviční, možná i nižší ceny, pokud by si účtovaly stejné přirážky jako malí obchodníci.
Jako příklad uvedla průměr obchodních přirážek u brambor, přičemž vycházela z údajů Ovocnářské unie ČR a statistiky ČSÚ, kdy výkupní cena od zemědělce je ve výši 7,43 Kč za 1 kilogram, tak při prodejní ceně pro spotřebitele brambor činí obchodní přirážka příslušného řetězce přes 140 procent. Podle ovocnářů je to obdobné například i u jablek, kdy výkupní cena 1 kg jablek u zemědělce je ve výši 10,38 Kč, tak při prodeji tohoto kilogramu jablek spotřebiteli činí obchodní přirážka řetězce téměř 135 procent.
Podle Dany Večeřové by naše veřejnost by měla vědět, že prodejní ceny potravin na našem trhu nejsou dány výší výkupních ceny od zemědělců, ale výší obchodních přirážek, které si účtují obchodní řetězce. Podle ní by řetězce mohly prodávat za poloviční, a možná i nižší ceny, pokud by si účtoval stejné přirážky jako malí obchodníci!
Mimochodem, v této souvislosti na tiskové konferenci rovněž zaznělo, že během koronavirové pandemie a nouzového stavu výrazně stouply ceny některých potravin. Zvýšení spotřebitelských cen v obchodech tak bylo výrazně vyšší než zvýšení cen od tuzemských či dovozových dodavatelů. Obchodníci, kteří mohli mít během nouzového stavu otevřeno, tak zvýšili svoje ceny více, než je v normálních situacích obvyklé.
Prezidentka Potravinářské komory ČR Dana Večeřová dále uvedla, že i s ohledem na problémy se zásobováním a skokový nárůst cen některých potravin se v posledních měsících v médiích diskutuje téma soběstačnosti. Zároveň konstatovala, že „zvýšení soběstačnosti i z hlediska zpracování domácí produkce je dobrou cestou, nicméně je to proces, který bude vyžadovat podporu krátkých dodavatelských řetězců, tedy prvovýroby, skladování a také zpracování. Proto by část prostředků z Fondu obnovy měla směřovat také do Programu rozvoje venkova a projektů zaměřených na podporu prvovýroby a zpracovatelského průmyslu“.
V další části tiskové konference předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha se ve svém vystoupení věnoval otázce zákazu klecových chovů nosnic, jak navrhují ochránci zvířat a někteří poslanci tuto jejich myšlenku v podstatě přijímají za svou. Podle Martina Pýchy zákaz klecových chovů nosnic pouze v České republice nic neřeší. Je nutné je zakázat v celé EU. „Slepicím v jiných státech Evropy tím nepomůžeme, produkce vajec se z ČR přesune do zemí, kde se slepice chovají v tzv. obohacených klecích. Do České republiky se budou nadále vozit vejce z klecových technologií, protože řada obchodů i spotřebitelů upřednostňuje cenově dostupná vejce," konstatoval Martin Pýcha.
Podle Martina Pýchy by se v případě zákazu mělo jednat o kompenzacích pro chovatele za zmařené investice do technologií. Vždyť chovatelé investovali značné prostředky do chovů nosnic, nejenom v roce 2012, kdy v EU začal platit zákaz chovu slepic v menších, tzv. neobohacených klecích, ale ještě v roce 2018. Tehdy byla, podle něho, splněna ze strany zemědělců celospolečenská dohoda napříč unií. Nyní je ze strany ochránců zvířat napadaná jako nedostatečná, dodal Martin Pýcha. Zároveň dodal, že hrozí nebezpečí, že po zákazu klecových chovů u nás, se na náš trh budou dovážet vejce z ostatních zemí EU, kde fungují obohacené klecové chovy i nadále s tím, že by k nám mohly být dováženy vejce dokonce ze zemí, které jsou mimo EU, přičemž v těchto zemích až 90 procent vajec pochází z neobohacených chovů.
Navíc, podle Martina Pýchy, hrozí, že by v případě tohoto zákazu mohlo u nás skončit 30 až 35 % chovatelů nosnic, neboť by odmítli znovu investovat do jiných způsobů chovů, zvláště když vyhověli zákazu neobohacených klecových chovů, jak je EU odsouhlasila v roce 2012.
Podle Martina Pýchy je také zásadní otázkou, a to pro českého koncového zákazníka, především výsledná cena vajec. Jde totiž o to, cena vajec se může skokově navýšit až o několik korun u jednoho vejce, a to právě v závislosti na obchodní přirážce maloobchodu. Je to dáno tím, že kromě přímého prodeje vajec spotřebitelům, jsou na trhu i tzv. výrobní vejce, které jsou využívány jako suroviny pro další zpracování. Přičemž tato změna by se také nakonec projevila i ve zvýšení cen řady dalších potravinářských výrobků ve spotřebním koši. Načež, jak na tiskové konferenci rovněž zaznělo, různé studie navíc potvrzují, že produkce z obohacených klecových chovů je pro člověka zdravotně nejméně riziková.
V souvislosti s projednávání otázky zákazu klecových chovů nosnic prezident AK ČR Jan Doležal prohlásil, že Agrární komora ČR zrušila demonstraci zemědělců, která byla plánována na Malostranské náměstí dne 15. září. Důvodem svolání této demonstrace bylo, že se ve třetím čtení v Poslanecké sněmovně měla v tomto týdnu projednávat otázka zákazu klecových chovů nosnic v České republice. Jan Doležal v této návaznosti zároveň uvedl, že Agrární komora ČR nebojuje proti zákazu klecových chovů a priori, ale zákaz by měl platit v celé Evropské unii, aby měli všichni chovatelé stejné podmínky. Zrušení plánované demonstrace zdůvodnil tím, že by se její účastníci mohli nakazit koronavirem, což by bylo nebezpečné zejména pro živočišnou výrobu. "Pokud bychom pozvali tyto chovatele, nebo vůbec členy komory do Prahy, tak tady hrozí riziko nákazy a potom se ty členové rozjedou zpět do regionů. A pokud by se tito lidé ocitli v karanténě, nedej bože byli nemocní, tak by byly problémy i v těchto provozech," řekl Jan Doležal. Rozhodnutí o nekonání demonstrace, podle něho, padlo kvůli navyšujícím se počtům lidí nakažených koronavirem.
Jan Doležal dále prohlásil, že spoléhá na to, že zákonodárci se na celý problém budou dívat s rozumem, a že zváží všechny, zejména ekonomické důsledky tohoto zákazu. Zároveň se také domnívá, že by měl místo zákonodárců, by měl o tom, jaká vejce se budou v naší veřejnosti kupovat, rozhodnout spotřebitel svým nákupním chováním.
