Evropská komise, v rámci projednávání zásad rozpočtu EU na léta 2021 – 2027, v sektoru zemědělství přijala rozhodnutí o navýšení záloh na přímé platby z původní částky 50 % na 70 % a v případě Programu rozvoje venkova ze 75 % na 86 %. Tyto finanční prostředky budou k dispozici zemědělcům od poloviny října 2020. Informovala nás o tom Jarmila Dubravska, výkonná ředitelka Agrární komory ČR pro Společnou zemědělskou politiku, která je zároveň členkou Evropského hospodářského a sociálního výboru, což je poradní orgán Evropské komise. Jarmila Dubravska v tomto evropském orgánu reprezentuje názory Slovenské polnohospodářské a potravinářské komory i stanoviska Agrární komory ČR.
Podle Jarmily Dubarvské jde o peníze, na které má zemědělec nárok, aby je mohl použít na financování své činnosti. Ale dostane se k nim později. V tomto případě mají členské státy EU „volné ruce“, protože tyto finance mohou vyplatit příslušným zemědělcům ještě před dokončením všech kontrol. Takže, jak podotýká Jarmila Dubravska, nezbývá než věřit, že v praxi zemědělci tohoto opatření EU plně využijí.
Evropský parlament, je, jako jediný orgán EU, tvořen volenými zástupci. Zatímco Evropská komise, která má zásadní vliv na tvorbu politiky jak v rámci orgánů EU, tak i při vystupování „navenek“, ta je tvořena nominanty z jednotlivých členských zemí EU. Takže, jak dále uvedla Jarmila Dubravska, Evropský parlament přijal několik návrhů. Ty, na které se ve své zprávě její autorka zaměřila, se týkají zemědělství. Evropský parlament z důvodu podpory zemědělců a potravinářů v rámci této koronavirové krize, kterou prožíváme, navrhuje, aby byla zabezpečena plynulá doprava mezi státy EU.
V těchto návrzích se objevuje podpora návrhu Evropské komise na vytváření takzvaných zelených pásů, jejichž význam spočívá v tom, že přepravované zboží nebude zdržované při jeho dopravě napříč jednotlivými státy EU. Evropský parlament má v případě tohoto opatření na mysli tu skutečnost, že zejména u potravin se tím zabezpečí plynulost jejich dodávek na místo určení. Ovšem, jak dále uvádí Jarmila Dubravska, je zapotřebí podotknout, že právě v tomto období, by se orgány veterinární správy a potravinářské inspekce měly zaměřit na kvalitu dovážených potravin. Tyto kontrolní orgány by neměly opomenout kontroly, zda tyto dovážené potraviny neobsahují například posypovou sůl či zda nejde o nekontrolované dodávky masa různého původu. Jde o to, abychom se nestali „odpadkovým košem“, případně zda nekvalitní ovoce neobsahuje nadlimitní množství chemických sloučenin a prvků. Proto také autorka zprávy upozorňuje, že se v současné době vyplatí více než jindy kupovat v tuzemsku vyrobené potraviny.
Jarmila Dubravska k charakteristice zprávy z Bruselu dále uvádí, že jako spotřebitelé chceme mít jistotu, že si v případě koupě kuřecího masa, skutečně kupujeme kuře, které bylo v tuzemsku odchované, doma poraženo a zpracováno. Odmítá „černý dovoz od spekulantů“, kteří například koupí laciné kuřecí maso v Polsku, jen ho přebalí a dodávají na trh jako „slovenský produkt“. Zároveň konstatuje, že právě nyní Polsko nabízí kuřecí maso výrazně pod cenou, protože ho má nadbytek. Jarmila Dubravska k tomu dodává, že v této době očekává výrazně přísnější „tresty“ pro takovéto „podnikatele“, které je však možné lehce odhalit. Podotýká, že ti, kteří pracují v potravinářství, vědí o těchto příkladech své, ale nechtějí je „udávat“. Proto to zůstává na tom, aby tyto nekalosti odhalily kontroly, a aby tyto nepoctivé „přebalovače“ odstranily z trhu, a tím pomohli poctivcům v tomto složitém období přežít. Jarmila Dubravska dále dodává, že ona si kupuje potraviny ze dvou zemí, které byly před necelými třemi desítkami let jedním státem. Pravdou je, že jedním z nich je Slovensko.
Jarmila Dubravska ve své zprávě o jednáních v Bruselu o rozpočtu EU, který bude sestaven na období sedmi let, tj. 2021 – 2027, dále uvádí, že Evropský parlament doporučil další změny v tomto rozpočtu. Především je to návrh na zvýšení financování investic a podporu rekonstrukcí tak, aby se v zemědělství a potravinářství vytvořily dostatečné kapacity. Významnou podporou by se měly stát půjčky za zvýhodněných podmínek. Bohužel, jak dále upozorňuje, Evropský parlament zůstává zakonzervován ve stávajících „kolejích Bruselu“, zejména tím, že chce zajistit vyšší podporu malým a středním podnikům. Podpora malých a středních podniků je určitě důležitá, konstatuje k tomu Jarmila Dubravska, ale je však, podle ní, potřebné zdůraznit, že větší podniky: za a) vyrábějí většinový podíl komodit v zemědělství, za b) zaměstnávají více lidí, za c) jsou konkurenceschopnější na trhu, za d) jsou typické pro některé členské země EU, jako je Česká republika a Slovensko. Což je dáno historicky. Jarmila Dubravska k tomu dodává, že agrární komory nechtějí podporovat nadnárodní goganty, které v každé zemi svůj zisk, a to bez investování v krajině, kde působí, odvádějí do své země, v níž mají sídlo. Proto je potřebné, jak míní agrární komory, podporovat podniky, které jsou životaschopné, a které do systému přispívají zpětně, například daněmi. Jinak hrozí nebezpečí, že se po uplynutí jedné krize, můžeme dostat do krize druhé, s tím, že se rozdělí peníze, které nepřinesou kýžený efekt a před zemědělci se tak opět vynoří značný problém.
Jarmila Dubravska dále konstatuje, že už sedmý týden je náš život jiný, než býval předtím. Ale, podle ní, všechno jednou skončí. Jen jen zapotřebí vydržet a poučit se z této situace, z toho, co jsme prožili. Zkrátka, uvidíme, jak na tom budeme po skončení přijatých vládních opatřeních, dodala.
V tomto období se, podle Jarmily Dubravské, opětovně bude zavádět podpora skladování komodit a potravin v soukromých skladech. Podle ní je to dobrá zpráva, protože, je-li na trhu v současnosti nadbytek nějaké komodity, jako je tomu v případě mléka, automaticky se snižuje jeho cena, která může klesnout hluboko pod výrobní náklady a negativně může ovlivnit chovatele dobytka. Zároveň k tomu uvedla názorný příklad. Na Slovensku, po dobu „mléčné krize“, kterou jsme zažili před několika lety, skončily i velmi dobré chovy krav s tím, že nezkrachovali a neukončili činnost jen podprůměrní chovatelé, ale skončili mnoho chovů, které dosahovaly vynikajících výsledků. Právě to je vážný problém, na který Jarmila Dubravska upozorňuje. Načež svoji úvahu doplňuje, že skladování v soukromých skladech vyžaduje, aby podpora byla přednostně poskytnuta těm výrobcům, kteří mají kapacitu na uskladnění těchto komodit. Nyní je, podle Jarmily Dubravské, prostor na to, aby Státní hmotné rezervy nakoupily domácí sušené mléko, či další trvanlivé výrobky, jako jsou máslo a sýry, a tak pomohly vyřešit situaci na trhu a zároveň měly k dispozici důležitou komoditu, kterou potraviny určitě jsou.
