Záruční program COVID III pro podnikatele zasažené v souvislosti koronavirem je, podle ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO)m nastavený správně. Jeho parametry nejsou příčinou současné nízké poptávky živnostníků a firem. Vyšší zájem se podle ní dá očekávat až na podzim, kdy skončí jiné formy státní podpory. Tématy k jednání může být prodloužení programu, případně rozšíření účelů jeho čerpání, řekla, podle zpravodajství České televize, ministryně Alena Schillerová po jednání prezidia České bankovní asociace.
Nízký zájem o půjčky se státní zárukou je, podle ministryně Aleny Schillerové, spíše dobrá zpráva. Uvedla, že je to spíše znak toho, že firmy se chovají obezřetně, čerpají určité rezervy, čerpají vládní podporu, ale může přijít na podzim situace, kdy to budou potřebovat více. Proto je podle ní důležité, aby tu program pro podnikatele byl. Zároveň však dodala, že na podzim nečeká další ekonomický propad, naopak se podle ní od třetího čtvrtletí bude firmám více dařit.
Nastavení programu a objem vyčleněných financí do programu COVID III dodal, podle prezidenta České bankovní asociace (ČBA) Tomáše Salomona, podnikatelům jistotu, že peněz bude dost. Má sloužit jako záchranná síť zejména pro podniky, které se ocitnou na hraně takzvané likvidní krize. Je podle něj třeba dál sledovat vývoj, případně včas reagovat. Program by mohl podle něj být i upraven.
Velkým tématem k diskusi podle Aleny Schillerové může být jeho prodloužení, zatím by měl fungovat do konce roku. Podnikatelé ho mohou využít na provozní výdaje, ministryně nevyloučila ani rozšíření účelů čerpání.
Podle hlavního ekonoma Czech Fund Lukáše Kovandy program COVID III zatím rozhodně nenaplňuje naděje do něj vkládané. „Do jisté míry je důvodem poměrně nízká portfoliová záruka státu ve výši 30 procent. Ta není z pohledu bank dostatečná, aby se v současné značně nejisté době více osmělily k úvěrování,“ uvedl Lukáš Kovanda. Ale prezident ČBA Tomáš Salomon nemá zprávy z bank, že by nízká portfoliová záruka byla důvodem odmítání žádostí.
Ohledně programu COVID III, podle průzkumu Hospodářské komory ČR, označilo 84 procent pražských podnikatelů proces vyřizování žádostí buď za srovnatelně náročný, nebo i náročnější, než u standardního úvěru u banky před krizí. Například pražští podnikatelé peníze z programu COVID III a Praha použili především na úhradu mezd a povinné odvody za ně státu a zdravotním pojišťovnám. Půjčky dále využili na zaplacení nájemného, energií, vodného a stočného, internetového a telefonního připojení nebo pohonné hmoty, jak uvedl mluvčí Hospodářské komory ČR Miroslav Diro.
Česká televize ve svém zpravodajství dále uvedla, že program COVID III funguje ve spolupráci s komerčními bankami. Do projektu se zapojilo 20 finančních institucí. Na základě tržních podílů jim byly vypočítány výše zaručovaných portfolií. Za půjčky ručí Českomoravská záruční a rozvojová banka (ČMZRB).
Živnostníci a podniky do 250 zaměstnanců mají nárok na záruku až 90 procent, firmy s více pracovníky, maximálně ale 500, mohou získat záruku do 80 procent. Délka ručení jsou tři roky. Přičemž maximální výše úvěru je 50 milionů korun.
Program byl naplno spuštěn zhruba před měsícem. Podle údajů Českomoravské záruční a rozvojové banky přijaly k 13. červenci finanční ústavy 2536 žádostí za 16,7 miliardy korun. Schváleno bylo 581 žádostí v objemu 2,6 miliardy korun.
COVID III by měl fungovat do konce roku, rozdělen bude do několika výzev. V první finanční instituce mohou živnostníkům a firmám poskytnout úvěry až 167 miliard korun. Vláda do programu vyčlenila 150 miliard, díky zapojení komerčních bank by tak podnikatelé zasažení v souvislosti s koronavirem mohli získat až 500 miliard korun.
