V reakci na otevřený dopis zástupců vybraných odborných společností k hospodaření na území tzv. Moravské Amazonie vydaly dnes Agrární komora ČR a Lesnicko-dřevařská komora (LDK) ČR společné prohlášení, v němž vyzývají k racionální diskusi o hospodaření a ochraně lužních lesů na lokalitě Soutok na Břeclavsku.
V tomto společném prohlášení, Agrární komora ČR a Lesnicko-dřevařská společnost ČR, důrazně odmítají stávající formu nátlaku, jejímž cílem má být změna správy a způsobu hospodaření v jihomoravských lužních lesích. Načež k tomu uvádějí, že lesy u nás, a to napříč přes celou Českou republiku, čelí mimořádné situaci, která je zaviněna změnou klimatu a mnohaletým suchem, které v posledních letech prožíváme. Podle Agrární komory i LDK ČR naši lesníci však velmi dobře vědí, jak mají postupovat. Potřebují k tomu však účinnou součinnost a pomoc nejen státních orgánů, ale i podporu široké odborné veřejnosti. „České lesnictví zažívá největší přírodní kalamitu ve své novodobé historii. Situace je o to složitější, že se současně potýká s přebytkem, a tím i bezprecedentním poklesem ceny dřeva. Stav lesů, na kterém se zásadně podílí změna klimatu, současně ovlivňuje mikroklima i na polích. Je proto velmi neprozřetelné a společensky nezodpovědné vytvářet v současné vážné situaci mediální tlak namísto seriózního odborného dialogu,“ říká k tomu Jan Doležal, prezident Agrární komory ČR.
Zároveň k tomu Jan Doležal uvedl, že biosférické rezervace, kam patří i sporné území, řeší primárně ochranu biodiverzity a přírodních zdrojů s jejich udržitelným rozvojem a socio-ekonomickým rozvojem. „Plně si stojíme za činností Biosférické rezervace Dolní Morava, o.p.s., která se za dobu své sedmnáctileté existence významně podílela na udržitelném využívání této kulturní krajiny, ochraně přírody, včetně lužních lesů, vzdělávání, popularizaci vědy i samotného Programu Člověk a biosféra,“ dodal Jan Doležal.
„Lužní lesy jsou fenoménem se značnými přírodními hodnotami. Je ale třeba mít na paměti, že jsou do značné míry antropogenního původu. Jejich fungování a zachování je podmíněno zachováním tradičního, stovky let trvajícího lesnického využívání, tedy obhospodařování území. Změna managementu hrozí likvidací tolik oceňovaných přírodních hodnot. K zachování jejich ekologické hodnoty a eventuálnímu rozvoji je třeba neustále vést korektní diskuzi mezi správci území a zájmovými skupinami. Stanovisko náměstka MZe (Patrika) Mlynáře považuji za korektní, opodstatněné a odborně, vědecky i společensky fundované,“ vyjádřil k danému problému svůj názor i profesor Vilém Podrázský, místopředseda České akademie zemědělských věd a vedoucí katedry Pěstování lesů Fakulty lesnické a dřevařské České zemědělské univerzity v Praze-Suchdole.
Představitelé Agrární komory ČR a Lesnicko-dřevařské komory ČR ve společném prohlášení dále uvádějí, že by rádi uvěřili tomu, že mají se signatáři „otevřeného dopisu“ společný zájem, kterým je trvalá udržitelnost lesů v České republice, lužní lesy na Soutoku nevyjímaje. Zároveň zdůrazňují, že na těchto principech hospodaří čeští lesníci již řadu generací, na těchto principech stojí i legislativa České republiky, která patří k nejpřísnějším v Evropě.
Jan Václavík, předseda Lesnicko-dřevařské komory ČR k tomu rovněž konstatuje, že je však „nechvalnou a v minulosti opakovanou skutečností, že někteří experti a představitelé ochranářských společností pracují s fakty velmi selektivně a bez širších souvislostí. Nikde se v jejich prohlášení nedozvíte, že se celková plocha lesů v ČR zvýšila za posledních 50 let o více než 415 tis. hektarů nebo, že podíl jehličnanů a listnáčů již dosahuje poměru 59 % ku 41 %. A ani to, že 80 % rozlohy lesů tvoří lesy smíšené. Lesy, zabírající třetinu území naší země, jsou tu díky lesníkům a jejich každodenní práci. Poplašná a zavádějící kampaň, vyzývající mimo jiné k personálním změnám, lužním lesům určitě nepomůže. Pomůže jim pouze věcná a odborně vedená diskuze všech, kterým na nich záleží,“ zdůraznil v závěru společného prohlášení Jan Václavík.
