Vláda v pátek jednala o programech, které by pomohly zasaženým rezortům v souvislosti s krizí, vyvolanou šířením koronaviru a souvisejícími opatřeními. Podle zpravodajství Českého rozhlasu schválila například odklad elektronické evidence tržeb (EET) do konce roku 2022 a prodloužení záručního programu COVID III. Informovalo o tom ministerstvo financí. Vláda dále schválila nárok na ošetřovné pro živnostníky a vyčlenila 3 miliardy jako pomoc pro zemědělce a potravináře.
Odklad evidence se bude týkat nejen stávajících oborů, ale i spuštění poslední fáze EET pro obory, které dosud tržby neevidovaly. Jde například o řemeslníky, lékaře, taxikáře, účetní nebo advokáty. Ministerstvo navrhlo další odklad na základě aktuální situace kolem šíření koronaviru, výhledu ekonomiky a konzultace s podnikatelskými svazy, asociacemi a komorami.
Původně měla být poslední fáze spuštěna letos 1. května. Žádný podnikatel tak nyní nemusí evidovat své tržby a úřady tuto povinnost ani nekontrolují. Podnikatelé ale mohou tržby evidovat nadále dobrovolně.
„Hlavním cílem elektronické evidence tržeb vždy bylo narovnání podnikatelského prostředí. V tuto chvíli je však prioritou samotná záchrana podnikání. Elektronická evidence tržeb je úspěšným projektem a dnešní konzultace s podnikateli nám potvrdila, že má stále jejich silnou podporu, byť s odkladem vzhledem k současné zdravotní situaci plně souhlasí,“ uvedla v pátek ministryně financí Alena Schillerová (za ANO).
Podle dostupných informací je aktuálně do EET zapojeno přes 200.000 podnikatelů, kteří dosud evidovali zhruba 15,5 miliardy účtenek.
„Je jisté, že poslední fázi EET bude řešit už jiná vláda, nebráníme se úplnému zrušení posledních fází EET,“ uvedl mluvčí Hospodářské komory Miroslav Diro. Důvodem je, podle něho, fakt, že dosavadní vlny EET se týkaly oblastí, kde je poměrně snadná kontrola dodržování evidence.
Vláda v pátek také schválila příspěvek, tzv. kompenzační bonus, 500 Kč denně pro podnikatele, kteří museli kvůli nejnovějším opatřením vlády uzavřít provozy, nebo jim bylo zamezeno podnikání.
„O bonus mohou požádat podnikatelé, kterým jsme přímo usnesením vlády vypnuli podnikání a zamezili podnikat,“ uvedla ministryně financí Alena Schillerová. Další podmínkou o žádost je, že příjmy z podnikání musí být u žadatele větší než polovina příjmů. Žádosti bude možné podávat v době nouzového stavu, který byl vyhlášen od 5. října na 30 dnů.
Vláda na mimořádném pátečním jednání také schválila i prodloužení programu COVID III. Záruční program bude prodloužen minimálně do poloviny příštího roku. Česká republika chce přitom vyjednat s Evropskou komisí jeho prodloužení až do konce příštího roku. Prostředky z něj bude možné kromě provozních nákladů využít nově i na investice. Informovalo o tom ministerstvo financí.
Podmínky pro poskytnutí úvěrů se státní zárukou zůstanou, podle ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO), stejné. Program podle ní umožní získat podporu firmám, které by na půjčku za běžných okolností nedosáhly. V dalším období umožní jejich řádné fungování a přispěje k udržení zaměstnanosti, uvedlo ministerstvo financí.
Živnostníci budou mít i při druhé vlně epidemie koronaviru nárok na ošetřovné. Bude ve výši 400 korun na den po celou dobu uzavření škol. Podporu lidé získají na dítě do deseti let. I to schválila v pátek vláda.
Žádosti bude stejně jako při první vlně podpory přijímat ministerstvo průmyslu a obchodu. Podle ministra Karla Havlíčka (za ANO) bylo v tomto programu schváleno 190.000 žádostí za 2,2 miliardy korun. Při první vlně osoby samostatně výdělečné činné (OSVČ) dostávaly nejdříve 424 korun za den, od dubna vláda schválila zvýšení částky na 500 korun.
Zemědělci a potravináři budou moci dostat jako pomoc kvůli opatřením proti koronaviru až tři miliardy korun, oznámilo v pátek ministerstvo zemědělství. V materiálu, který předložil ministr zemědělství Miroslav Toman (ČSSD) vládě, chtěl úřad až dvojnásobek této sumy. Vláda zatím odsouhlasila zásady dotačního programu, ministerstvo nyní dopracuje jeho pravidla, které pak bude vláda, pod vedením premiéra Andreje Babiše, (ANO) schvalovat na některém z dalších jednání.
Na peníze budou mít nárok producenti potravin, kteří dodávají zboží do provozoven veřejného stravování, které jsou nyní zavřené. Jde například o školní jídelny nebo o restaurace.
Očekávané ztráty v sektoru jsou nyní podle ministerstva 1,5 miliardy korun týdně. Nejvíce postižené obory jsou produkce masa a masných výrobků, mléka a výrobků z něj, pečiva, piva, vína, lihovin, ovoce a brambor.
