Budoucnost spočívá ve městech, nikoliv ve státech, říká v rozhovoru pro EURACTIV.cz pražský primátor Zdeněk Hřib.

Zdeněk Hřib (Piráti) je od roku 2018 primátorem hlavního města Prahy, na starost má mimo jiné oblast informatiky, evropských fondů a zahraničních vztahů. Vystudoval 3. lékařskou fakultu Univerzity Karlovy a působí také jako ředitel obecně prospěšné společnosti Institut pro veřejný výzkum, edukaci a řízení ve zdravotnictví (InAVERZ).

Praha se spolu s ostatními hlavními městy Visegrádské skupiny stala součástí tzv. Paktu svobodných měst a snaží se z Evropské unie získat přímé financování. Co k tomu středoevropské metropole vede?

Principiálně jde o záležitosti spojené s klimatickou krizí. Ta se pochopitelně projevuje nejenom ve městech, ale i v ostatních regionech, nicméně jeden z klíčů k jejímu řešení spočívá v inovacích. Inovace mají největší potenciál vzniku právě ve městech, protože města disponují institucemi a univerzitami, které jsou schopné změnu zrealizovat. Proto by bylo vhodné, aby Evropská unie vnímala tento fakt a města podpořila v zelené obnově po pandemii covid-19 s důrazem na inovace.

Pakt svobodných měst tzv. zelenou obnovu a podporu Evropské zelené dohodě deklaroval i v otevřeném dopise Evropské radě a také v dopise adresovaném německé kancléřce Angele Merkelové, jejíž země nyní předsedá Radě EU. Podstatou je, aby skutečně potřebné investice spojené s nápravou ekonomických důsledků pandemie covid-19 zároveň přispěly k překonávání výzev souvisejících s klimatickou změnou.

Budoucnost spočívá ve městech

Znamená to, že bez přímého financování, kdy do rozdělování evropských prostředků vstupuje národní úroveň, má Praha menší šanci získat peníze na zelené projekty?

Konkrétně v České republice si nelze nevšimnout, že akcent na zelenou budoucnost u stávající politické reprezentace chybí. Praha je také, asi jako všechna hlavní města, do určité míry specifická, jiná než zbytek země. V Praze vzniká 25 procent hrubého domácího produktu ČR, nicméně z daní máme jen 7 procent. Peníze, které se tady vydělají, pomáhají jinde v regionech. Je to tak naprosto v pořádku, není to chyba. Pochopitelně však nelze zapomínat na podporu měst a inovací, díky kterým města fungují jako motory národní ekonomiky.

K přímému financování měst se přikláníme i proto, že tím lze obejít národní obálku, protože například u nás nebo v Maďarsku na národní úrovni existuje problém se střetem zájmů. V našem případě je to přímo na úrovni osoby premiéra, v Maďarsku je to dané rodinnými příslušníky premiéra, ale problém je víceméně podobný. Navíc, vynecháním národní úrovně alespoň u části zdrojů by se Evropská unie mohla dostat blíže k občanům. Jak říkají někteří mí kolegové starostové – budoucnost spočívá ve městech, nikoliv ve státech.

V době karantény se ve městech značně omezil provoz, což přispělo ke zlepšení ovzduší. Plánuje Praha tuto zkušenost v rámci svých environmentálních ambic do budoucna nějak uplatnit?

Byl to určitě impuls k navrácení veřejného prostoru zpátky lidem a k bezmotorové dopravě, ať už pěší nebo cyklistické. V současné době zahajujeme druhou fázi rekonstrukce Mariánského náměstí, které bylo v minulosti de facto parkovištěm, a chceme z něj vytvořit skutečně hezkou část veřejného prostoru. Donutili jsme některé ředitele odborů na magistrátu a kolegy politiky, aby před radnicí neparkovali, a skutečně to funguje. Už teď je na místě povedená instalace se stolky, židlemi a květináči a nemohou tudy projíždět automobily. Mariánské náměstí ožilo, je na něj úplně jiný pohled. Podobné iniciativy se snažíme dělat i jinde ve městě, ale vnímání veřejnosti je poněkud ambivalentní. Je tady totiž velký strach ze změn, které se dějí, a my se s tím snažíme nějakým způsobem pracovat. Doufám, že se časem takových projektů podaří nejen před radnicí, ale i jinde v Praze, zrealizovat více.

Obousměrné sdílení zkušeností

Spolupracuje v rámci ozeleňování Praha s ostatními městy? Sdílejí si města své zkušenosti?

Naše klimatické ambice jsou vysoké a sdílení zkušeností probíhá přes standardní platformy, kterými je například Asociace krajů České republiky. Asociace má pracovní skupiny, které se týkají například chytrých měst. Podobně funguje i Svaz měst a obcí, kde je pražský primátor tradičně čestným předsedou.

Sdílení zkušeností probíhá obousměrně, protože i v jiných městech se dějí velice zajímavé věci, které se týkají například hospodaření s dešťovou vodou nebo revitalizace parků. Nejedná se sice zrovna o high-tech záležitosti, ale i obnova malého vodního cyklu významně přispívá k nastolení zdravého životního prostředí v Praze. Takže spolupráci s jinými městy se určitě nebráníme.

Vlastně i Pakt svobodných měst je hodně o sdílení zkušeností, a to nejen uvnitř ČR a Visegrádu. Platforma je otevřená, připojit se mohou další města nebo třeba instituce, které sdílí stejné hodnoty a chtějí sdílet své zkušenosti.

Využíváte ke spolupráci s Evropou i jiné platformy, než je Pakt svobodných měst?

Většina starostů hlavních měst V4 je zároveň reprezentanty ve Výboru regionů (členem Výboru regionů není starosta Budapešti Gergely Karácsony – pozn. red.). Takže to je další platforma, kde bychom chtěli usilovat o podporu pro naše návrhy. Ještě je tady platforma Eurocities (Eurocities sdružuje velká evropská města a v EU prosazuje jejich zájmy – pozn. red.), kde je starosta Varšavy Rafal Trzaskowski členem výkonné komise. To je pochopitelně také platforma, kde chceme tato témata tlačit do popředí.

https://euractiv.cz/section/klima-a-zivotni-prostredi/interview/zdenek-hrib-praha-ma-velke-klimaticke-ambice-verejnost-ma-ale-ze-zmen-strach/?utm_source=traqli&utm_medium=email&utm_campaign=2098&tqid=g_KibmI6WV4BqA56bs6OTDYc3iLwAJ_qFpkVOM2xCQ