Z hlediska agrárního zahraničního obchodu je Rusko dlouhodobě naším nejdůležitějším partnerem mimo země EU a export ČR vzhledem k této zemi za první čtvrtletí letošního roku vykazuje po loňských rekordních číslech i nadále rostoucí trend. Uvádí se to ve zprávě Ministerstva zemědělství ČR, kterou zpracovala zemědělská diplomatka ČR v Rusku Nikola Hrušková.
Podle této zprávy je proexportní podpora ministerstva zemědělství zaměřena do perspektivních sektorů a přináší tak pozitivní výsledky i navzdory složité situaci. Jak se na vzájemném obchodě projeví globální pandemie Covid-19 je zatím těžké předvídat. Ruské zemědělství se ale nezastavilo, navyšují se osevní plochy obilí a očekává se jedna z nejvyšších sklizní.
V roce 2019 dosáhl agrární export České republiky do Ruska hodnoty 3,56 miliard korun. Mezi nejvíce vyvážené položky se zařadily krmiva pro zvířata, pivo, násadová vejce, mák, cukrovinky nebo chmel. Agrární dovoz z Ruska byl oproti tomu pouze v hodnotě 656 milionů korun, což přináší výrazně kladné saldo agrárního zahraničního obchodu.
Za první čtvrtletí roku 2020 činil český agrární export do Ruska více než 903 mil. korun, tj. o 10 % více než za stejné období v roce 2019. Výrazně narostl export u tradičních položek, jako jsou např. krmiva pro zvířata (+44 %), mák (+55 %) a chmel (+24 %). Rekordní nárůsty byly v prvním čtvrtletí u živého skotu (+120%) a živé drůbeže – jednodenních kuřat (+140 %).
Pozitivní jsou taktéž výsledky exportu zemědělských a potravinářských technologií do Ruska. U kultivátorů, rozrývačů, pleček a podobných strojů vyrostl export za první čtvrtletí o více než 50 %. Podobně vysoký nárůst exportu je i u strojů pro pivovarnictví. Ve srovnání s předchozími obdobími se mimořádně se daří exportu dojících či mlékárenských přístrojů.
České firmy tak s podporou Ministerstva zemědělství ČR perfektně reagují na vývoj situace na ruském trhu a potřeby ruského zemědělského sektoru. Prioritou Ruska je dosažení soběstačnosti v produkci základních zemědělských komodit a potravin, k čemuž potřebují kvalitní genetický materiál, živá zvířata, semena a osiva, ale také stroje a technologie. Čísla exportu a rozvoj spolupráce u výše uvedených položek ukazují, že jejich podpora a propagace na ruském trhu má svůj smysl a přináší konkrétní výsledky. Právě na obory jako je např. živočišná výroba, chov skotu, export máku, pivo a pivovarnictví nebo zemědělské technologie, byly v posledních letech zaměřeny projekty ekonomické diplomacie, marketingové projekty, účasti na výstavách a další proexportní aktivity.
Zatím je těžké předjímat, jak se na vzájemném agrárním obchodě projeví situace spojená s Covid-19 a také pokles cen ropy a propad kurzu rublu. Nicméně ruské zemědělství i přes celosvětově složitou situaci nezahálí. V případě obilí se osevní plochy pro letošní rok i nadále rozšiřují a dle prognóz Ministerstva zemědělství USA by v Rusku měla letošní produkce pšenice patřit mezi jednu z rekordních. Rozšiřují se taktéž osevní plochy slunečnice, brambor či dalších druhů zeleniny.
