Spotřebitelské ceny v České republice v září zpomalily meziroční růst na 3,2 procenta ze srpnových 3,3 procenta. Ceny tlačil nahoru zejména dražší alkohol a tabák a zdražily i některé potraviny jako uzeniny nebo cukr. Vyšší ceny byly také za vodné, stočné a elektřinu. Naopak opět klesly ceny za poštovní služby a telekomunikace. Z potravin byla levnější zelenina. Podle zpravodajství České televize o tom dnes informoval o tom Český statistický úřad (ČSÚ). Podle analytiků bude meziroční inflace dále klesat do konce roku, a to až pod tři procenta. Někteří také míní, že se v ní už výrazněji začala projevovat pandemie.

Podel ČSÚ například ceny zeleniny meziročně klesly zhruba o čtyři procenta, přičemž ceny brambor byly nižší přibližně o devět procent a dosáhly hodnoty 13,44 koruny za kilogram. Byla to nejnižší hodnota od září 2018.

Zatímco inflace v předešlých měsících překvapovala spíše vyššími hodnotami, v září se situace otočila. „Inflace v září zpomalila srpnových 3,3 na 3,2 procenta, zatímco trh očekával zrychlení na 3,5 procenta a centrální banka na 3,6 procenta. Za nižším růstem cen stály zejména ceny potravin, které v září klesly nad očekávání,“ komentuje vývoj cen hlavní analytik ING Bank Jakub Seidler.

Hlavní překvapení bylo tak, podle něho, v rozkolísaných cenách potravin, ne v cenách služeb. Průměrná inflace letos dosahuje 3,3 procenta. „Ceny služeb si také navzdory koronakrizi udržují svižnou dynamiku a rostly od března do srpna v průměru o 3,2 procenta, v září jejich meziroční dynamika dále stagnovala na 2,7 procenta, obdobně jako v srpnu,“ dodal Jakub Seidler.

Inflace v Česku v září ale i tak nadále zůstává vysoká a nad horní hranicí dvouprocentního tolerančního intervalu centrální banky, i když výrazně zaostala za její prognózou ve výši 3,6 procenta. Podle analytika ČSOB Petra Dufka už tak ale nezůstane dlouho. Jak dále uvedl, v nejbližších měsících se nejspíše začne snižovat a v závěru roku se dostane až na 2,5 procenta. Vlna rychlého zdražování potravin už pravděpodobně končí a pozitivní obrat by se postupem času měl projevit i u cen energií. Svoji roli sehraje i slábnoucí spotřebitelská poptávka, která reflektuje nejenom obavy z dalšího vývoje, ale i nižší reálné mzdy ve významné části ekonomiky.

Jakub Seidler rovněž míní, že inflace bude v následujících měsících dále mírně zpomalovat. V závěru roku by se podle odhadů analytiků bankovního sektoru měla pohybovat mírně pod 3procentní hranicí. ČNB očekává za celý letošní rok inflaci ve výši 3,4 %, což by představovalo nejvyšší celoroční inflaci od roku 2008. Po aktuálních datech je však pravděpodobné, že inflace bude mírně nižší, bude ale nad třemi procenty a tudíž nejvyšší od roku 2012, upřesnil Petr Dufek. Podle něho by se ale v příštím roce měla dále zpomalit ke dvěma procentům.

Nejistotu však představuje, podle ekonomů bankovního sektoru, rozvinutí pandemie koronaviru, které ohrožuje nedávný restart ekonomiky a nezanedbatelnou část spotřebitelské a investiční poptávky. „Nelze vyloučit, že by na takový negativní vývoj mohla ČNB zareagovat ještě jedním symbolickým snížením sazeb,“ dodává Petr Dufek.

Podle ekonoma Komerční banky Michala Brožka inflace za srpen se nachází celých 0,4 procentního bodu pod prognózou ČNB. I z hlediska trhu se jedná o překvapení směrem dolů, ale pro korunu pravděpodobně nepůjde o silný impuls. Ta nyní více sleduje epidemickou situaci, která je teď podstatná i z pohledu ČNB. Bude tak pravděpodobně vyčkávat, nicméně peněžní trh už z části čeká další snížení úrokových sazeb.

ŠÚ dále uvádí, že na rozdíl od zeleniny naopak zdražil lidem cukr, a to o 17,4 procenta nebo uzeniny, o 7,5 procenta. Zdražování masa v září podle statistiků zpomalilo na 5,6 procenta ze srpnových šesti procent a ovoce zdražilo o 20,6 procenta z předchozích 22,4 procenta. Zlevnilo meziročně polotučné trvanlivé mléko nebo vejce.

Ceny alkoholických nápojů stouply proti loňskému září o 5,7 procenta a tabákových výrobků o 14,2 procenta. Ve spojení s bydlením zdražilo vodné o 1,7 procenta, stočné o 1,5 procenta a elektřina o 7,6 procenta. Zároveň o 5,4 procenta byly vyšší ceny stravovacích služeb. Naopak o 3,5 procenta šly dolů ceny za poštovní a telekomunikační služby.

Proti srpnu spotřebitelské ceny klesly o 0,6 procenta. Podepsalo se na tom zejména zlevnění rekreace a kultury, kde byly o téměř 22 procent levnější dovolené s komplexními službami. Zlevnění proti srpnu mohli lidé pocítit také u potravin, meziměsíčně byly nižší ceny zeleniny, ovoce, nealkoholických nápojů nebo vajec.