Spotřeba drůbežího masa v České republice u loni proti roku 2010 vzrostla o 17,1 procenta na 28,7 kilogramu na osobu. Soběstačnost klesla z 85 procent na 65 procent. Nejvíce drůbežího masa se dovezlo z Polska, největší vývoz směřoval na Slovensko. Celkem se loni v Česku chovalo 11,6 milionu kuřat na výkrm, 347 000 krůt, 768 000 kachen a 20 000 hus. Na společné tiskové konferenci to ve čtvrtek uvedli prezident Agrární komory ČR Jan Doležal, předsedkyně Českomoravské drůbežářské unie (ČMDU)Gabriela Dlouhá a ústřední ředitel Státní veterinární správy Zbyněk Semerád.
Z podkladových materiálů a z vystoupení jednotlivých představitelů Agrární komory ČR, ČMDU a Státní veterinární správy vyplývá, že v roce 2019 se do České republiky dovezlo 109.723 tun drůbežího masa, meziročně o dvě procenta méně. Tři čtvrtiny připadaly na kuřecí maso, následovaly krůtí maso (15 %), dále kachní a husí maso (zhruba desetina dovezeného množství). Pokud jde o jednotlivé země, téměř tři pětiny drůbežího masa bylo do České republiky dovezeno z Polska. Následovaly Německo (11 %, Maďarsko (10 %) a Slovensko (6 %).
Pokud jde o vývoz drůbežího masa z České republiky, loni meziročně klesl zhruba o pětinu na 17.790 tun. Na kuřecí maso připadalo 83 %, kachní a husí maso měly 15 %, krůtí maso se na exportu podílelo dvěma procenty. Téměř polovina vývozu směřovala na Slovensko. Následovaly Německo (23 %), Rakousko (11 %) a Maďarsko (10 %).
Předsedkyně ČMDU Gabriela Dlouhá k tomu uvedla, že obliba drůbežího masa dlouhodobě stoupá. Ještě v roce 2010 snědl každý občan České republiky v průměru 24,5 kg drůbežího masa. Loni tomu bylo již 28,7 kg drůbežího na osobu. Není se čemu divit. Jde o lehce stravitelné jídlo, které je zároveň nutričně hodnotné. Drůbeží maso je bohaté na fosfor, hořčík, železo, vápník, draslík nebo selen. Za zmínku také stojí vysoký obsah vitamínů a to především ze skupiny B1.
Jan Doležal k tomu uvedl, že v České republice jsou čtyři velké drůbežářské výrobní podniky, které dodávají maso do supermarketů i malých řeznictví. Dále u nás působí několik malých chovatelů. „U nás chovaná drůbež je pod přísnou veterinární kontrolou. Funguje u nás celý chovatelsko-výrobní řetězec. Od rozmnožovacích chovů, které snášejí vejce, přes líhně, výkrm a porážku, až po zpracování drůbežího masa,“ prohlásil Jan Doležal.
Pokud jde o maso, které je dovezeno ze zahraničí, podle ředitele Státní veterinární správy Zbyňka Semeráda, podléhá přísným kontrolám. „Na pult supermarketů se tak nedostane nekvalitní maso. Drůbeží maso je ale třeba konzumovat čerstvé, protože podléhá rychlé zkáze. Je tedy vhodné vybírat maso z lokálních chovů. Dalším ukazatelem kvality je etiketa, na které musí být uvedeny datum trvanlivosti, informace o výrobci, název výrobku a země původu,“ dodal Zbyněk Semerád.
Poté se zaměřil na snahu některých lidí, kteří i přes nesmírné výhody drůbežího masa, se snaží omezit jeho konzumaci nebo dokonce vynechat. To kvůli domněnce, která stojí na nepodloženém mýtu, že dochází k častému používání antibiotik ve velkých dávkách. Prohlásil, že léčba antibiotiky je povolena pouze u kuřat v indikovaných případech. To znamená pro snížení jejich utrpení nebo omezení ztrát. Antibiotika se rozhodně nemůžou nasadit v situacích, kdy by hrozil zásah do potravinového řetězce. Užití je možné, pokud se vyskytne zánětlivé onemocnění u kuřat nejmladších kategorií. Veškeré aplikace jsou zaznamenány.
Gabriela Dlouhá k tomu dodala, že mezi spotřebiteli se traduje, že drůbež chovaná na dvorku je lepší. Uvedla, že z hygienického hlediska je vhodnější, pokud jsou kuřata, krůty nebo kachny v halách nebo jsou chráněna před vlivy vnějšího prostředí nějakým jiným způsobem. Zároveň jim nehrozí útoky ptáků a mráz. Na „klasickém dvorku“ číhá řada parazitů. „Malý farmářský chov nemůže vždy zcela zajistit nezávadnost masa. Předně se mu nepodaří poražené kuře během dvou hodin zchladit v jádře na 4°C,“ doplnila Gabriela Dlouhá.
Kromě informací o rostoucí spotřebě drůbežího masa u nás a také i o tom, jak je drůbeží maso kvalitní a chutné pro spotřebitele, na tiskové konferenci zazněla i zajímavá úvaha od prezidenta Agrární komory ČR Jan Doležala, který se ve svém vystoupení věnoval i ekonomice chovu drůbeže a výroby drůbežího masa. V této souvislosti poznamenal, že nižší DPH na potraviny v okolních státech naši zemědělci vnímají jako konkurenční nevýhodu. Zároveň je nutné si uvědomit, že žijeme v nejisté době a tato nejistá doba se začíná projevovat i v chování zákazníka, který dnes neváhá jezdit téměř 100 kilometrů za levnějším nákupem. Zároveň k tomu dodal, že z Evropské unie přicházejí dokonce apely na zdanění červeného masa. Jan Doležal by naopak šel cestou snížení daně na potraviny, a to především na potraviny zdravé, kam kuřecí maso bezesporu patří.
