Česká republika podle studie vypracované internetovou společností Surfshark zaostává například v dostupnosti internetu, hodnocené na základě času, za který si člověk průměrně vydělá na nejlevnější internetové připojení. V tomto ohledu je Česko na 57. místě a za většinou evropských zemí. Podobně nelichotivě dopadlo i v oblasti kybernetické bezpečnosti, kde má na 64. místě podle studie „prostor ke zlepšení připravenosti na kyberneticé útoky“.
O něco lepší pozici má Česko v hodnocení úrovně digitalizace úřadů, kde mu patří 49. místo.
Naproti tomu kvalita internetového připojení patří v Česku podle indexu mezi 20 nejlepších na světě.
V první desítce hodnocených zemí je hned sedm evropských států. Za zmíněnou první trojicí patří další pozice Francii, Norsku, Nizozemsku, Británii, Izraeli, Japonsku a Polsku. Německo zařadil index na 16. místo, Spojené státy jsou 22., Slovensko o dvě příčky před Českem. Z evropských zemí dopadla v hodnocení nejhůře Bosna, celosvětově patří poslední tři příčky z 85 zemí Pákistánu, Alžírsku a Hondurasu.
Rychlost a způsoby připojení jsou v ČR podle Petra Loužeckého ze společnosti Algotech historicky ovlivněny vazbou na původního národního poskytovatele telekomunikačních služeb, kdy velká skupina obyvatel je stále připojena službami historicky spojenými s rozvody pevných telefonů. Specifikem je též obrovské množství Wi-Fi sítí pod správou občanských sdružení, což je důsledek vysokých cen internetu pro běžné občany a studenty. „V Evropě jsou běžné rychlé optické metropolitní sítě, na které jsou bytové i rodinné domy připojeny, to garantuje dobrou dostupnost internetu bez vazby na mobilní sítě. V ČR je často mobilní internet rychlejší než pevná linka,“ podotkl.
„Na studii mne překvapuje hodnocení úrovně kybernetické bezpečnosti. Nemyslím si, že jsme v Česku výrazně pozadu proti jiným státům, vznikly zde dokonce jedny ze světově nejúspěšnějších firem, které se bezpečností zabývají. Výsledky možná ovlivnily nedávné útoky na nemocnice, museli bychom se ale podívat blíže na metodiku výzkumu a zjistit příčinu. Hodnocení digitalizace úřadů mne naopak nijak nepřekvapuje. Asi všichni občané cítí, že by digitalizace úřadů mohla být rychlejší. Největší brzdou elektronizace státní správy přitom není technologie, ale je to legislativa a nedostatečná komunikace mezi úřady,“ dodal ředitel IDC-softwarehouse Karel Diviš.