V tuzemském zemědělství bude v případě zrušení nouzového stavu chybět až 5000 pracovníků ze zahraničí. Zhruba tolika cizincům pracujících v zemědělství totiž skončí platnost víza a budou tak muset opustit ČR. V dnešních Otázkách Václava Moravce v České televizi to řekl ministr zemědělství Miroslav Toman (za ČSSD). Už nyní podle něj v oboru chybí přes 3000 lidí.

Podle bývalého ministra zemědělství a předsedy opoziční KDU-ČSL Mariana Jurečky lze situaci řešit i mimo nouzový stav. Resort zemědělství zároveň chystá další program na podporu malých podniků.

"V okamžiku, kdy skončí nouzový stav, budou muset všichni pracovníci za zahraničí s prodlouženými vízy opustit Českou republiku. Jde o pracovníky, kteří mají propadlá víza, ale ty jsou prodloužena pouze po dobu nouzového stavu," uvedl Miroslav Toman. Podle něj jde až o 5000 lidí z celkového počtu 20.000 zahraničních pracovníků. Nedostatek pracovníků se navíc bude v létě prohlubovat. Důvodem podle něho budou žně v létě a další sklizně ovoce a zeleniny, které potrvají do října. Zároveň konstatoval, že na tyto práce je potřeba až 30.000 sezónních pracovníků na tyto práce.

Podle Mariana Jurečky však kvůli nedostatku sezónních pracovníků ze zahraničí není potřeba prodlužovat nouzový stav. "Jsme připraveni ve sněmovně některé změny ve stavu legislativní nouze v zákonech upravit, není k tomu nutný nouzový stav," podotkl. Přičemž podotkl, že nedostatek pracovníků bude postupně ještě vyšší, je proto podle něj nutné řešit tuto situaci jinak než nouzovým stavem.

Prezidentka Potravinářské komory ČR Dana Večeřová k tomu prohlásila, že lidé chybí i v potravinářství. Připomněla také, že se podařilo zajistit dostatečné dodávky potravin do obchodů a uklidnit vznikající nákupní paniku.

Ministr Miroslav Toman rovněž uvedl, že se bude snažit zjednodušit podmínky pro zaměstnávání sezonních pracovníků. Ministerstvo proto navrhlo zvýšení maximálního počtu hodin u dohod o pracovní činnosti ze současných 300 hodin na 600 až 1000 hodin. S tím však podle Miroslava Tomana nesouhlasilo ministerstvo práce a sociálních věcí, o věci se tak bude ještě jednat. Podle Tomana by měly být také posunuty odvody ze sociálního pojištění.

Místopředseda Asociace soukromého zemědělství Jan Štefl nepovažuje za hlavní problém nedostatek pracovních sil, ale to, co bude následovat dál. Očekával by informace o dalším postupu a pravidlech. Dosavadní výstupy z vlády jsou podle něho zmatečné a nepředvídatelné. Dodal, že drobní zemědělci naráz přišli o odbyt, když se zastavily hotely a restaurace.

Ministr Miroslav Toman reagoval připomenutím, že vláda schválila „urychlený jízdní řád,“ kdy na 11. května počítá nový plán s otevřením restaurací se zahrádkou či výdejním okénkem a od 25. května vnitřních prostor restaurací a hotelů. Zmínil také, že tlačil na to, aby farmářské trhy (od 20. dubna) byly otevřeny jako první, protože jsou pro zemědělce velmi důležité. Připomněl rovněž výjimku pro zahradnictví a květinářství.

V debatě ohledně růstu cen potravin se zazněly různé názory

V další této části televizní debaty zaznělo, že současná krize přispívá i k růstu cen potravin. Ministr Miroslav Toman uvedl, že ceny rostou zejména u zeleniny, ovoce či vepřového masa. Problémy jsou, podle něho, i s vývozem některých produktů, zejména pak mléka, protože nelze vyvážet do Itálie a dalších zemí. U mléčných výrobků tak může cena naopak klesat.

Marian Jurečka vidí problém s odbytem mléka do zahraničí i s exportem živých zvířat. Očekává, že do budoucích cen potravin se také výrazně projeví sucho. Upozornil, že kromě koronavirové a ekonomické krize, je nutné řešit i současné sucho. To podle něj může způsobit v zemědělství ještě větší škody.

Dana Večeřová podotkla, že ceny určují hlavně obchodní řetězce a jejich vysoké přirážky. Zmínila, že se nyní mění sortiment nakupovaných potravin, zájem je hlavně o ty základní. Další vývoj cen je podle ní těžké určit, protože na něj působí mnoho faktorů (výkyvy v poptávce, omezený export i import a mnohé další). Současnou dobu považuje za vhodný čas pro zvýšení českých produkčních kapacit a zvýšení naší potravinové soběstačnosti.

Podle Jana Štefla by se mělo stanovit, co ze základních produktů jsme schopni vyrábět, které jsou a nejsou strategické. Ceny podle něho určuje zejména světový byznys, nejen obchodní řetězce.

„Lidé nejlépe vyjádří podporu českým zemědělcům tím, že budou nakupovat domácí potraviny,“ dodal k tomu Miroslav Toman. Zároveň se domnívá, že ceny se mohou v některých případech zvýšit, v jiných pak snížit. Například mléčné výrobky mohou zlevnit, ovoce či zelenina zdražit. Odmítl také některé návrhy Evropské unie, kterými se nechce řídit, protože nejsou podle něho ve prospěch českého zemědělství a českých lidí.

Podpora pro soběstačnost českého zemědělství

Ministr Miroslav Toman dále připomněl rozhodnutí vlády o přidělení 3,3 miliardy na udržení potravinové soběstačnosti či penězích do Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu (PGRLF) na pomoc podnikatelům v zemědělství s úvěry. Nejpozději do 20. května by pak chtěl předložit nový program na podporu malých zemědělců, v němž bude až 700 milionů korun. S ministryní práce Janou Maláčovou (ČSSD) by chtěl domluvit menší administrativu při zaměstnávání sezonních pracovníků.

Miroslav Toman se také shodl s exministrem Mariánem Jurečkou, že zvýšit potravinovou bezpečnost České republiky není krátkodobá záležitost. Marian Jurečka v roce 2016, jako tehdejší ministr zemědělství, přijal strategii o jejím zvyšování, ale to se nedaří. Nyní Poslanecká sněmovna projednává poslaneckou iniciativu o zvýšení podílu českých potravin v hypermarketech. Při schválení by mohla začít platit od příštího roku.