Vláda v pondělí rozhodla o prodloužení kurzarbeitového programu Antivirus s příspěvky na náhrady mezd, a to do konce května. Podle zpravodajství České televize vláda řešila i záležitosti, které se netýkají současné koronavirové situace. Schválil tak snížení podpory pro solární elektrárny na minimální úroveň v rozpětí stanoveném Evropskou komisí a opět schválil novelu daňového řádu. Ministři rovněž přijali návrhy smluv mezi vládou a energetickou skupinou ČEZ o stavbě nového bloku v Dukovanech pro jednání s Evropskou komisí. O financování stavby tohoto bloku chce mít vláda jasno do konce května.
Jak dále uvedla Česká televize program Antivirus s příspěvky na náhrady mezd byl prodloužen do konce května. Program pokrýval zatím období od vyhlášení nouzového stavu od 12. března do konce dubna. Vláda rozhodla o postupném otevírání provozů do 25. května. Prodloužení nynější kurzarbeitové podpory ještě aspoň o několik měsíců žádali odboráři a zaměstnavatelé.
Z programu se vyplácejí dva druhy příspěvků na náhrady mezd. Firmy, na které dopadla nařízená omezení proti šíření koronaviru, mohou získat 80 procent náhrady mzdy lidí v karanténě či výdělku lidí uzavřených provozů, a to do 39 tisíc korun. Při výpadku pracovníků, surovin či snížení poptávky je to 60 procent vyplacené částky do 29 tisíc korun. Oba příspěvky se stanovují ze superhrubé mzdy.
Podle ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové, jak uvedla na tiskové konferenci vlády, nově přibyl měsíc květen, což je nezbytný krok. Podle ní to ale není poslední prodloužení. Myslí si, že to není poslední prodloužení. Dále uvedla, že příspěvky na náhrady mezd mají podpořit pracovní místa a bránit propouštění.
Ministryně Jana Maláčová dále informovala, že firmy by si mohly případně odložit sociální odvody za období od května do července. Uhradit by je musely do 20. září, a to se sníženým penále. To by místo nynějších zhruba 4,5 procenta dlužné částky mohlo činit jedno procento. Podle Jany Maláčové se na tom shodla vláda. Návrh zákona by podle ní vláda mohla schválit za týden v pondělí. Jak dále konstatovala, jde o jednoduchou a administrativně nenáročnou pomoc firmám.
Vláda také schválila snížení podpory pro solární elektrárny na minimální úroveň v rozpětí stanoveném Evropskou komisí. Vnitřní výnosové procento (IIR) má činit 6,3 procenta, dosud to bylo 8,4 procenta. Ministr průmyslu Karel Havlíček (za ANO) v pondělí po jednání kabinetu řekl, že dosavadní podpora byla příliš vysoká. Očekává, že změna podpory pro obnovitelné zdroje povede k roční úspoře na podpoře mezi sedmi a deseti miliardami korun. Celkem stát ročně vyplatí na podpoře přes 40 miliard, předloni to bylo 46,1 miliardy. Ministr předpokládá, že se úspora rozdělí mezi pokles výdajů státního rozpočtu a snížení ceny elektřiny pro spotřebitele.
Vláda také rozhodla o změně podpory pro všechny druhy obnovitelných zdrojů energie. U solární energetiky rozhodla o minimální možné podpoře, u ostatních zdrojů se drží mezi minimální a maximální hodnotou stanovenou Evropskou komisí. Zdůvodnila to tím, že fotovoltaický boom z roku 2009 a 2010 byl jeden z největších tunelů v České republice. V jednu chvíli se až zdesetinásobily výkupní ceny.
Podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka je podpora solárních elektráren neúměrně vysoká k tomu, nakolik se podílejí na výrobě elektřiny. Podpora pro fotovoltaické elektrárny ročně činí 29,2 miliardy korun, ale na celkové výrobě elektřiny se podílejí ze dvou procent. Karel Havlíček to srovnal s výrobou elektřiny z biomasy, kterou stát ročně podporuje čtyřmi miliardami korun, ale na výrobě elektřiny se podílí ze 4,6 procenta.
U vodních, větrných a geotermálních elektráren stanovila vláda IIR sedm procent. Podpora pro výrobu elektřiny z biomasy bude 9,5 procenta, u bioplynu 10,6 procenta. U všech obnovitelných zdrojů bude vláda podporu vyplácet formou zeleného bonusu, kdy bude stát dorovnávat rozdíl mezi tržní a výkupní cenou elektřiny.
Vláda rovněž schválila i novelu daňového řádu, která by měla umožnit lidem umožnit spravování daňových záležitostí s finančním úřadem on-line z domova nebo kanceláře. Po neschválení předlohy sněmovnou minulý týden se ministerstvo financí rozhodlo zachovat lhůty pro vrácení nadměrných odpočtů u DPH na 30 dnech. To bylo přitom nejvíce kritizovanou částí normy. Vláda požádá, podle ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO), Posleneckou sněmovnu o projednání ve zrychleném řízení.
Podle původního návrhu se měla lhůta pro vracení nadměrných odpočtů na dani z přidané hodnoty prodloužit z nynějších 30 na 45 dní. Senát přitom předlohu vrátil zpět dolní komoře s pozměňovacími návrhy a sněmovna ho minulý týden neschválila. Legislativní proces se tak vrátil na počátek. Novela mohla v konečném důsledku kvůli prodloužení lhůty vylepšit letošní hospodaření státu až o 16 miliard korun. Stát by totiž odpočty na DPH vracel místo v prosinci až v lednu.
Nadměrný odpočet je fakticky nárok na vrácení peněz od finančního úřadu. Zjednodušeně jde o rozdíl mezi daní z přidané hodnoty toho, co podnikatel prodal, a toho, co podnikatel jako registrovaný plátce DPH nakoupil.
Kabinet hnutí ANO a ČSSD v pondělí také přijal návrhy dvou smluv mezi vládou a energetickou skupinou ČEZ o stavbě nového jaderného bloku v Dukovanech pro jednání o notifikaci s Evropskou komisí. Po jednání vlády o tom informoval vicepremiér Havlíček. Dodal, že o financování stavby pátého bloku jaderné elektrárny Dukovany chce mít vláda jasno do konce května. Způsob navrhnou Havlíček s ministryní financí Alenou Schillerovou.
Vedle zastřešující dohody nyní vláda schválila smlouvu, která definuje územní povolení k umístění stavby i výběr dodavatele do roku 2024. Stát v ní podle Karla Havlíčka dává možnost společnosti ČEZ odprodat mu celý projekt.
V přípravě je ještě třetí smlouva, která bude definovat podmínky, za jakých bude stát vykupovat elektřinu od ČEZ. Stanovená cena elektřiny se bude odvíjet od ekonomicky oprávněných nákladů na výstavbu jaderného bloku a přiměřeného zisku, nikoli od tržních cen elektřiny. Podle Karla Havlíčka bude kvůli této smlouvě nutné nejprve připravit zákon o nízkouhlíkové energetice, který umožní státu objednat si výstavbu jaderné elektrárny, chce ho připravit do konce června. Finanční model má zatím podle Karla Havlíčka celou řadu variant. „Budeme silně tlačit na EU, aby financování bylo co nejlevnější, aby bylo akceptováno, že jde o nízkoemisní zdroj,“ uvedl Karel Havlíček.
