Nová evropská strategie „Od zemědělce ke spotřebiteli“ (Farm to Fork) zcela zastínila předešlou debatu o reformě společné zemědělské politiky. Evropský agrární sektor se tak připravuje na přechodné období.
Hlavním pilířem společné zemědělské politiky EU jsou přímé platby zemědělcům a dotace na rozvoj venkova. Jejich objem by měl být v následujících letech nižší. Dohodli se na tom premiéři zemí EU na červencovém summitu.
Lídři EU chtějí vyčlenit pro zemědělskou politiku v následujícím rozpočtovém období 2021-2027 celkem 336,5 miliardy eur, což je zhruba o 46 miliard eur méně, než v současném sedmiletém období. Na druhou stranu, je to o 20 miliard eur více, než pro ni původně vyhradila Evropská komise ve svém návrhu rozpočtu EU z roku 2018.
O dohodě premiérů nyní vyjednává Evropský parlament a Rada EU. Právě europoslanci totiž musí dlouhodobý rozpočet EU, a s ním i výdaje určené na zemědělskou politiku, schválit. Očekává se, že hlasovat o rozpočtové legislativě by mohli v druhé polovině října.
Europoslanci a Rada EU mají navíc konečně možnost doladit reformu společné zemědělské politiky. Dosud totiž nebylo jasné, s jak velkým rozpočtem bude moci evropský agrární sektor počítat. Česká republika dlouhodobě prosazovala, aby byla obálka určená pro zemědělství co nejtučnější.
Nové zemědělská politika EU by však neměla být jen o dotacích, ale také o plnění společných cílů. Členské státy budou muset předkládat Evropské komisi plány, jak se vypořádají s výzvami, jakou je například generační obměna v zemědělském sektoru.
Spory o klimatická opatření
Evropská komise zveřejnila návrh reformy společné zemědělské politiky již v červnu 2018. Od té doby se mezi členskými státy vedou diskuse o tom, jak by měla vypadat. Další debata se vede na půdě Evropského parlamentu (EP).
Kamenem sporu jsou například klimatická opatření ve farmářském sektoru a provázání zemědělské politiky s novou strategií „Od zemědělce ke spotřebiteli“. S tou přišla Evropská komise v květnu 2020 v rámci Zelené dohody pro Evropu. Jak název strategie napovídá, jejím cílem je podpořit regionální farmáře, zkrátit dodavatelské řetězce a podpořit ekologické zemědělství.
Otázkou však je, jak zajistit, že se zemědělci budou skutečně podílet na zlepšování stavu evropské krajiny. Omezování pesticidů či umělých hnojiv a další vhodná opatření totiž nejsou pro zemědělce často ekonomicky výhodná. EU by je proto za takové kroky mohla odměňovat zvláštními dotacemi, případně jim dotace vzít, pokud nebudou hospodařit v souladu se životním prostředí.
Přechodné období
Zatímco rozpočet EU pro období 2021-2027 by mohl být schválen ještě letos, reforma společné zemědělské politiky se ale do konce roku odhlasovat nestihne. Počítá se tedy se zavedením přechodného období, díky kterému budou moci evropští zemědělci čerpat peníze z EU i bez schválené legislativy. Vytvoření přechodného období prosazovala na evropské úrovni i Česká republika.
Europoslanci a členské státy se nyní přiklánějí k dvouletému přechodnému období, Evropská komise však trvá na jednoročním. Podle unijní exekutivy tak bude možné zemědělskou politiku lépe skloubit se strategií „Od zemědělce ke spotřebiteli“ a také s nově vznikajícím fondem obnovy, který má pomoci evropské ekonomice zvládnout koronavirovou krizi.
Priority německého předsednictví
Radě EU bude do konce roku předsedat Německo. Právě od něj se slibuje jak vyřešení rozpočtové otázky, tak i posun v reformě zemědělské politiky. Podle německé ministryně zemědělství Julie Klöcknerové se předsednictví zaměří kromě samotné reformy také na zlepšování životních podmínek zvířat, označování zemědělských produktů či na digitalizaci venkovských oblastí.
Klöcknerová dále potvrdila, že Německo bude usilovat o provázání přímých plateb s klimatickými opatřeními.
„Potravinová politika bude stát v čele naší agendy v následujících několika měsících. Příkladem je rozšířené nutriční označování, které poskytne spotřebitelům vodítko během jejich nákupů, nebo další opatření zaměřená na omezování plýtvání potravin,“ dodala Klöcknerová.
Biozemědělství si na nová pravidla počká
V lednu 2021 by měla začít platit nová evropská legislativa pro biozemědělství. Nové nařízení by mělo zajistit férové konkurenční prostředí na evropském trhu a zároveň zamezit podvodům.
Europoslanci však vyzvali k tomu, aby se platnost nařízení posunula o rok, neboť zemědělci, dodavatelé či kontrolní úřady ještě nejsou na nová pravidla připraveni.
Podle informací serveru EURACTIV.com se o posunutí legislativy rozhodne zřejmě až na podzim. Po letní pauze by se také měla otevřít veřejná konzultace o novém akčním plánu. Lidé se budou moci vyjádřit k tomu, jak může biozemědělství posílit udržitelnost dodavatelských řetězců.
