Prudký nárůst cen potravin, vysoké ceny elektřiny a plynu, stále se zvyšující náklady zemědělců a potravinářů a nedostatek pracovníků v oboru. To jsou témata, o kterých dnes diskutovali s premiérem Petrem Fialou v sídle Úřadu vlády ČR v Praze zástupci zemědělců a potravinářů, kteří vyrábějí 80 procent domácích potravin. Prezident Agrární komory ČR (AK ČR) Jan Doležal a prezidentka Potravinářské komory ČR (PK ČR) Dana Večeřová tlumočili zástupcům vlády oprávněné obavy zemědělců a potravinářů o jejich budoucí uplatnění na domácím trhu.
Společná tisková zpráva Agrární komory ČR a Potravinářské komory ČR uvádí, že náklady v zemědělských a potravinářských podnicích vzrostly v loňském roce o desítky až stovky procent v meziročním srovnání. K nejvýznamnějším položkám, které se na prodražování zemědělské a potravinářské výroby podílely, jsou ceny energií. Vzhledem k omezeným možnostem promítnout tyto náklady do cen, za které prodávají své produkty, vyvstaly závažné až existenční problémy především podnikům s vysokou spotřebou. V zemědělství se jedná například o pěstování rajčat ve sklenících, sušení chmele či chov drůbeže.
„Vnímám složitost situace způsobenou výrazným nárůstem cen energií, pohonných hmot a hnojiv, které představují velkou část výdajů zemědělců. S ministry zemědělství Evropské unie jednáme o možnosti využití peněz z rozpočtu Unie, z tzv. zemědělské rezervy, k mimořádné podpoře nejvíce postižených oborů. Chci také připomenout, že zemědělci a potravináři mohou na rozvoj svého podnikání využívat národní podpory z Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu. Ty mají větší multiplikační efekt, což znamená, že například dvě miliardy korun od státu vygenerují v zemědělství investice v objemu třináct miliard. Pokud jde o obchodní řetězce a obchodní přirážky, tak si myslím, že by nikdo neměl zneužívat současné situace k neúměrnému navyšování zisku. Věřím, že k větší transparentnosti trhu a možnostem lepších kontrol nekalých obchodních praktik přispěje novela zákona o významné tržní síle, která platí od začátku tohoto roku,“ uvádí ministr zemědělství Zdeněk Nekula.
„Zemědělcům alespoň částečně ubylo starostí, když se vláda rozhodla pomoci s drahými energiemi domácnostem i podnikům a přistoupila k zastropování cen. Tento krok ale znamenal úlevu jen na omezenou dobu a jen pro ty zemědělce, kterým skončila sjednaná cenová fixace už v průběhu loňského roku, zatímco většinu ostatních to čeká v průběhu letošního roku. Současně je třeba říct, že jiné země Evropské unie nastavily stropy pro ceny energií níže a pomohly tak svým pěstitelům a chovatelům dříve a ve větší míře, čímž jim na propojeném evropském trhu připsaly značnou konkurenční výhodu. Energie stále patří k nejvýznamnějším nákladovým položkám v zemědělské prvovýrobě. To znamená potenciálně velké problémy především v energeticky náročných odvětvích, a tím i riziko pro potravinovou bezpečnost České republiky, co se týká zajištění dodávek kvalitní české zeleniny, ovoce či produktů živočišné výroby za dostupné ceny pro obyvatele,“ říká Jan Doležal.
Podle zemědělců a potravinářů přesto ceny potravin na pultech v průběhu loňského roku stoupaly a drtily rozpočty českých domácností. Tuzemský maloobchodní trh s potravinami je totiž velmi specifický. Některé studie uvádějí, že až 80 procent potravin nakoupí spotřebitel v supermarketech a hypermarketech zahraničních obchodních řetězců. Současně se prodá až 60 procent všech výrobků ve slevových akcích. Proto jsou obchodní přirážky na některé výrobky nepřiměřeně vysoké. Ceny zemědělců a potravinářů jsou pro spotřebitele přijatelné, ale marže řetězců ceny neúměrně navyšují. Spotřebitelé jsou tak nuceni šetřit a vyndávat z nákupních košíků kvalitní české potraviny, které vyměňují za levnější a předotované produkty dovezené ze zahraničí za cenu vyšší uhlíkové stopy, a významně také snižují objem nakoupených potravin.
Zemědělci a potravináři dále konstatují, že popsané skutečnosti ubírají zemědělským a potravinářským podnikům finanční prostředky, aby mohly investovat do inovací a nových technologií, zejména v souvislosti s energetickou soběstačností, a přivádějí je tak do tzv. začarovaného kruhu. Cestou ven může být omezení, či dokonce ukončení provozu podniků, což není v zájmu českých zemědělců, výrobců potravin, ani zákazníků.
„Jednou z možností jsou dlouhodobé, státem garantované úvěry s nízkým úrokem, aby podniky mohly investovat, nebo dotace úroků z úvěru či garance jistiny. To je velmi efektivní pomoc státu, běžná v řadě zemí Evropské unie,“ sděluje Dana Večeřová. Současně dodává, že Evropská komise klade na výrobce potravin stále větší nároky. Například od 1. 1. 2023 hradí potravináři poplatky i například za tzv. littering, což je úhrada za úklid jednorázových obalů, které spotřebitelé odhodí na ulici nebo do přírody.
V tiskové zprávě AK ČR a PK ČR se rovněž uvádí, že jednání vedení Agrární komory ČR a Potravinářské komory ČR se, kromě premiéra Petra Fialy a ministra zemědělství Zdeňka Nekuly, zúčastnili i ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka a ministr financí Zbyněk Stanjura.
Na závěr jednání, jak dále informuje tisková zpráva AK ČR a PK ČR, se všichni zúčastnění shodli na nutnosti výměny relevantních informací ohledně cen potravin z pohledu jednotlivých výrobních sektorů tak, aby nedocházelo k neoprávněnému zdražování pro spotřebitele.
Miroslav Svoboda
