Zástupci organizací sdružujících zemědělce v Česku, Maďarsku, Polsku a na Slovensku se sešli na Farmě Choťovice, aby projednali aktuální problémy agrárního sektoru v jednotlivých zemích i možnosti společného postupu při hájení zájmů svých členů. Během dvoudenního jednání se shodli, že v situaci, kdy se zemědělci potýkají s vysokými náklady, nízkými výkupními cenami a regulací stále přibývá, je nezbytné uvolnit finanční prostředky z krizové rezervy Evropské unie, k čemuž vyzvali budoucí nové složení Evropské komise. Představitelé organizací Visegrádské skupiny to zároveň potvrdili ve společném komuniké, které podepsali na závěr jednání 18. června.
Jednali také o možném pokračování zemědělských protestů na podzim, nutné aktualizaci Zelené dohody pro Evropu, problematice ochrany názvů potravin živočišného původu či nadcházejících oslavách výročí rozšíření Evropské unie v roce 2004.
Další pravidelné jednání zemědělských organizací střední Evropy tentokrát hostila Agrární komora ČR. Do rodinného podniku Farma Choťovice na Kolínsku se v pondělí 17. června, kromě vedení Agrární komory ČR, sjeli zástupci maďarské organizace Nemzeti Agrárgazdasági Kamara, polské Krajowa Rada Izb Rolniczych a Slovenskej poľnohospodárskej a potravinárskej komory. Po společném obědě začalo jednání, na kterém hlavním tématem byla současná situace na zemědělském a potravinářském trhu.
Ve středoevropském regionu nastalo jaro v předstihu a následná silná mrazová vlna měla na pěstitele fatální dopad. „Příroda se probudila dříve, než tomu bývá zvykem. Zejména ovocné stromy měly náskok zhruba měsíc. V dubnu se projevily jarní mrazy, přičemž byly zasaženy především Čechy. Způsobily škody na ovocných stromech a keřích za více než miliardu korun a vinařům za více než 2 miliardy korun, částečně byla zasažena zelenina a lesní a okrasné školky. Očekáváme, že se škody projeví také na obilovinách či olejninách. Proto jsme požádali Ministerstvo zemědělství o finanční podporu pěstitelů,“ řekl prezident Agrární komory ČR Jan Doležal.
„Mrazy udeřily i na Slovensku, ale ne v takové míře jako v České republice. Postihly ovocnáře, ale nedá se říct, že by jim to zdecimovalo úrodu. Co však nezničil mráz, to nyní dokončily kroupy. Některé ovoce bude možné využít jen do pálenky a do džemů. Řepka byla v některých regionech poškozena až z 80 procent. Obilí je polehlé a v takto vlhkém prostředí hrozí plísně nebo klíčení zrn v klasech. Předpokládáme, že první kombajny by mohly vyjet 24. června. Co nás čeká, je velmi otevřené. Hodnotit můžeme, až bude obilí pod střechou,” poznamenal nedávno zvolený prezident Slovenskej poľnohospodárskej a potravinárskej komory Andrej Gajdoš.
Mrazy poškodily také porosty v Maďarsku. „V Maďarsku byl vyhlášen stav nedostatku vody. V takovém období je možné zalévat bez povolení s využitím vodních zdrojů po dobu třiceti dnů, stačí jen ohlášení ze strany zemědělce. Zapršelo až v polovině května a bylo to doslova životodárné pro všechny kultury. Odhadujeme, že sklizňová sezona bude uspíšena o dva až tři týdny. Problém stále představují plné sklady obilí. Došlo sice ke zvýšení cen komodit, ale ne k oživení investic,“ sdělila Szilvia Palakovics z oddělení zahraničních vztahů Nemzeti Agrárgazdasági Kamara.
Prezident polské organizace Krajowa Rada Izb Rolniczych Wiktor Szmulewicz navázal dopady války na Ukrajině a vyzdvihl v této souvislosti pozitivní dopad embarga na dovoz některých zemědělských komodit z Ukrajiny, které zavedlo Polsko. „Ukrajinské obilí se k nám už v takových objemech jako dřív nedováží. Je tedy jasné, že embargo funguje. Také je vidět, že se pohybujeme na globálním trhu a že na světové ceny nemá ve finále vliv ani Ukrajina, ani my. Na globálním trhu jsou velcí hráči a ti rozhodují, jakým způsobem se budou ceny vyvíjet. Je to zejména válka na Ukrajině a hra ruského prezidenta Vladimira Putina s trhem s obilím,“ uvedl Szmulewicz.
Představitelé zemědělských organizací České republiky, Maďarska, Polska a Slovenska se shodli, že došlo k mírnému oživení, co se týká zemědělských cen komodit, které se ale stále pohybují pod několikaletým průměrem. Následky spatřují především v nezájmu či obavách zemědělců investovat. Přesto se situace v Evropě uklidnila a farmáři se nyní připravují na zahájení žní. Nevyloučili však pokračování protestních akcí na podzim. V komuniké, které shrnuje závěry jednání a které všichni přítomní představitelé organizací podepsali, stojí: „Evropská unie potřebuje obnovit hospodářský růst nejen v zemědělství, což by podle našeho názoru mělo být hlavní prioritou nastupující Evropské komise, a s ním také kupní sílu obyvatelstva. Pokud se tak nestane a přijdou další regulace, nelze vyloučit další protesty zemědělců v celé Evropě, které lze očekávat možná již na podzim tohoto roku.“ K oživení trhu by měla přispět aktivace krizové rezervy Společné zemědělské politiky Evropské unie, což rovněž uvádí komuniké z úterý 18. června.
Vedle společného komuniké představitelé středoevropských zemědělských organizací vyjádřili nesouhlas se záměrem rozdělit výbor Evropského parlamentu COMENVI na dvě samostatné části zaměřené na zdravotnictví a životní prostředí. Podepsali společnou výzvu k zastavení těchto úvah, která byla zaslána organizaci COPA COGECA sdružující evropské agrární organizace. „Členové výboru pro životní prostředí by přišli o možnost sledovat agendu zdraví a naopak. To by byl problém, protože pod zdraví by patřila témata jako rakovina a mnoho dalších. S výskytem rakoviny někteří spojují konzumaci potravin, jako je víno, maso a další produkty zemědělské prvovýroby. Mohlo by se stát, že nový zdravotnický výbor by mohl rozhodovat o poměrně zásadních věcech, které se týkají i zemědělsko-potravinářského systému,” řekla Adéla Paďourková z Agrární komory ČR, která se specializuje na evropské záležitosti.
Další jednání hlavních organizací sdružujících zemědělce v České republice, Maďarsku, Polsku na Slovensku se uskuteční v září v Budapešti.
