Rozhovor s předsedou Odborového svazu pracovníků zemědělství a výživy – Asociace svobodných odborů ČR Bohumírem Dufkem
Po dvouleté přestávce, kvůli covidové pandemii, se opět letos otevřou brány agrosalonu Země živitelka na Výstavišti v Českých Budějovicích. Jaký je význam této akce a co od ní mohou její návštěvníci očekávat?
Země živitelka je největší a nejvýznamnější agrosalon svého typu zaměřující se na zemědělský a potravinářský sektor, a to napříč všemi jeho obory v České republice a na Slovensku. Jeho návštěvníci mají možnost se tam seznámit s nejširší nabídkou jednotlivých zemědělských oborů, a to přímo na jednom místě. Uvidí novinky z oborů zemědělské techniky, chovu hospodářských zvířat, dále potravinářství, ale i myslivosti, včelařství a rybářství. Zároveň jim bude představena komplexní prezentace zemědělství od historie po současné trendy, přirozeně i novinky v oblasti výzkumu a vzdělávání.
Jeho pořadatelé, to je Ministerstvo zemědělství ČR spolu s Agrární komorou ČR, mají jedinečnou příležitost oslovit zemědělce tím, že jim jednotlivé expozice agrosalonu ukáží současnost a zároveň i budoucí trendy v zemědělství a potravinářství v České republice.
Pokud jde o návštěvníky agrosalonu, je pro ně připravena i řada zajímavých informací a ukázek nejkvalitnější produkce českého potravinářství. Vždyť právě potravinářský pavilon patřil vždy, a to po celá léta, co je agrosalon Země živitelka pořádán, k nejnavštěvovanějším. Návštěvníci mohou nejen shlédnout, ale i ochutnat to, co české potravinářství nabízí na pultech prodejen po celé naší republice.
V této návaznosti bych chtěl připomenout, že právě pro ministerstvo zemědělství je to i výjimečná příležitost ukázat návštěvníkům řadu potravinářských výrobků, které byly ministerstvem zemědělství při různých příležitostech oceněny značkou Klasa. Mimochodem, našim zemědělcům a potravinářům jde především o to, aby se české potravinářské výrobky, a to nejen ty oceněné, ale prakticky všechny, úspěšně prodávaly tuzemským zákazníkům, zejména na pultech supermarketů a hypermarketů. Vždyť právě ty u nás více než z 80 % vlastní zahraniční obchodní řetězce. Jak v této souvislosti zdůrazňuje Ministerstvo zemědělství ČR a Agrární komora ČR, a její dvě členské organizace – Potravinářská komora ČR a Zemědělský svaz ČR, právě české potraviny patří k nejkvalitnějším a zdravotně nezávadným potravinovým produktům. To i na rozdíl od řady zahraničních výrobků, které buď pocházejí ze třetích zemí či z mateřských zemí, kde jsou registrovány tyto zahraniční řetězce.
Mají jednotlivé expozice zemědělské techniky pro rostlinnou a živočišnou výrobu a zároveň i expozice chovu hospodářských zvířat, návštěvníkům agrosalonu co nabídnout?
Přirozeně, že mají. Vždyť v našem zemědělství a v potravinářství vždy platí, že je co nabídnout. V jednotlivých expozicích uvidí návštěvníci nejen vystavované stroje či potravinářské výrobky, ale zároveň poznají, co je a bude hlavním trendem budoucnosti českého zemědělství a potravinářství.
Ovšem, dále musím dodat, že o českém venkovu odjakživa platilo, že je svědomím národa, ať již to bylo za císařovny Marie Terezie přes období národního obrození, či vznik samostatného československého státu, a to až po současnost, kdy Česká republika je součástí obrovského hospodářského prostoru v Evropě. Tedy jednotného trhu v rámci Evropské unie.
Vraťme se však k vaší otázce, jestli má agrosalon co nabídnout. Pro lidi z měst, zejména se to týká naší mládeže, bude velmi přínosné i to, že na vlastní oči uvidí, že krávy nejsou fialové, jak jsou zobrazeny na zahraničních čokoládách, ale že jsou černé nebo strakaté. Zkrátka, že na venkově máme úchvatná hospodářská zvířata, která mají, v systému zemědělství, své neoddiskutovatelné místo, a že je žádná nejnovější technika či umělá hnojiva nemohou nahradit!
Agrosalon Země živitelka není určen jen pro odborníky, ale k jeho návštěvníkům tradičně patří rodiny s dětmi. Co vlastně mohou děti od návštěvy Země živitelky očekávat?
Pokud jde o děti, obecně řečeno, je logické, že ty mají ve svém věku úplně jiné zájmy, než aby se seznamovali s nejnovějšími trendy zemědělské techniky. Ale na druhé straně většinou jde o děti, kteří navštěvují agrosalon společně se svými rodiči, kteří jsou spjati se zemědělstvím či potravinářstvím. Takže, pro tyto děti jsou připraveny různé přehlídky a soutěže hospodářských zvířat, to je takovým způsobem, aby je to zaujalo. Kromě toho v prostoru zábavných koutků jsou pro ně organizovány i různé soutěže odpočinkového a zábavného charakterů s cílem seznámit je alespoň se základními znalostmi o zemědělství. Prostě, aby si děti uvědomily, co práce v zemědělství, a vůbec život na venkově, obnáší.
Když už hovoříme o návštěvě celých rodin na tomto nejvýznamnějším zemědělském a potravinářském veletrhu, je zapotřebí si rovněž uvědomit, že nejde jen o výrobu potravin, ale že zemědělství má i vysoce významný krajinotvorný rys či prvek. Je to prostě i styl života. V současné době, kdy jsme přehlceni různými, a mnohdy i nesmyslnými informacemi, může být návštěva agrosalonu signálem pro řadu našich spoluobčanů, že lidé na venkově mohou žít úplně jiným životem, než jak nám předkládají média.
Takže, při návštěvě agrosalonu si jeho návštěvníci mohou udělat nejsprávnější obrázek o tom, co zemědělství obnáší a co může lidem život na venkově nabídnout…
Když se vrátím k tomu, co jsem říkal před chvílí, pravdou je, že před nějakým časem bylo období, kdy se venkov vylidňoval, protože lidé odcházeli do měst za prací, za kulturou, ale i za pohodlnějším životem. Zejména vesnická mládež mířila do měst. Ale, řekl bych, že v této době se tento velice negativní trend podařilo zastavit, a to stejně, jako je to i v případě zastavení finančního propadu českého zemědělství. V poslední době se totiž ukazuje, že než bydlet uprostřed velkého města, je lepší žít ve čtvrti na okraji města či v blízkém a životu příjemném satelitu nebo v malé vísce, která leží pár kilometrů od města.
Druhým významným momentem pro život na venkově je i to, že zemědělství, a to jako druh lidské činnosti, má mnohem vyšší dopad na život naší společnosti, neboť každý člověk si dnes v podstatě hledá svůj životní styl, to je, jak ho chce on sám prožít.
V této návaznosti se musím zmínit i o současném trendu, který je nyní určující pro další vývoj v Evropské unii. Ve společnosti se neustále hovoří o neutralizaci uhlíkové stopy, o tom, jak by mělo vypadat evropské, a tím i naše hospodářství do roku 2050. Snad nejpřesvědčivěji to vystihuje program „Od zemědělce na vidličku“, který je, spolu s biodiverzitou, tím naprosto stěžejném úkolem Evropské unie pro příštích 30 let. A jsem velice rád, že tomu pomáhá i naše Nadace zemědělské fórum. Zkrátka, právě tyto záměry, ba přímo tendence, které se nyní razí v Evropě, nakonec přinesou tu skutečnost, že na evropská, a tím i naše společnost, bude na zemědělství pohlížet jinak, než jak pohlížela v minulosti či jak mnozí pohlížejí dosud.
