Den strávený prací na poli nebo ve stáji, večer u počítače vyplňováním tabulek. I tak vypadá každodenní řehole některých zemědělců. Musí zvládat stále nové administrativní povinnosti, které se na ně valí z Bruselu nebo které jim vymýšlejí čeští úředníci.

Zemědělci chtějí řešit možnosti kompenzací po záplavách po přesném vyčíslení škod. Například Zemědělský svaz ČR souhlasí s rozhodnutím ministra zemědělství Marka Výborného (KDU-ČSL), že zatím nebude žádat o pomoc z krizové rezervy EU pro zemědělce, jak o tom, podle webu Agrární komory ČR, informovala ČTK ve svém zpravodajství.

ASO realizuje v roce 2024 projekt s názvem "Rizika dopadů ekonomické krize na sociální smír z pohledu zaměstnanců - kritická místa a možnosti řešení v rámci kolektivního vyjednávání" (příspěvek na činnost dle § 320a písm. a) zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisů, na podporu sociálního dialogu).

Vláda schválila nařízení o koeficientu pro výpočet minimální mzdy v roce 2025 a 2026, který stanovuje jeden z klíčových parametrů valorizačního mechanismu minimální mzdy. Její výše se bude na základě tohoto nařízení pohybovat přibližně na úrovni 42,2 % průměrné mzdy v roce 2025 a 43,4 % průměrné mzdy v roce 2026. MPSV

Rizika dopadů ekonomické krize na sociální smír

z pohledu zaměstnanců