Současná situace dává úřadům možnost, aby se při zakázkách vyhnuly řádným zadávacím řízením. Právníci ale upozorňují, že v některých případech se mohly soutěže uskutečnit. Informuje o tom zpravodajský web Seznam Zprávy.

Podle autora této analýzy se to neustále opakuje už několik měsíců. Vznikají otazníky kolem soutěží na roušky, respirátory, rukavice, dezinfekce, nemocniční lůžka, antigenní testy, jehly, stříkačky či vakcíny. V posledních dnech se to týká hlavně antigenních testů do škol nebo výběru distributorů vakcín.

Podle této analýzy nouzový stav totiž nastavil specifický režim, kdy veřejní zadavatelé mohou v zájmu zachování zdraví lidí a bezpečnosti země nakupovat akutně potřebné zboží a služby zrychleným způsobem. Aniž by dodržovali obvyklé požadavky na otevřená výběrová řízení.

Někdy panuje dokonce názor, že zákon o zadávání veřejných zakázek je nyní dočasně „vypnut“. Pravda to není, zákon stále platí. Jak už ale loni při jarním nouzovém stavu upozornil Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS), zadavatelé mají v některých naléhavých případech k dispozici dva paragrafy, jak výběr dodavatele výrazně urychlit.

Tu první možnost – u těch nejnaléhavějších nákupů – dává § 29 zmíněného zákona, kdy ministerstvo nebo jiný úřad nemusí žádné zadávací řízení organizovat. Jedná se o situaci, pokud by provedení zadávacího řízení „ohrozilo ochranu základních bezpečnostních zájmů České republiky“. Případně jde o zadávání nebo plnění veřejné zakázky „v rámci zvláštních bezpečnostních opatření stanovených jinými právními předpisy“. V obou případech ale musí také platit, že nelze učinit takové opatření, které by provedení zadávacího řízení umožňovalo. Musí být tudíž zjevné, že řádná soutěž není v dané situaci myslitelná. Není asi pochyb o tom, že takováto krizová situace v České republice byla loni v březnu a dubnu, kdy se nemocnicím tragicky nedostávalo ochranných pomůcek.

Vedle toho je tu dle ÚOHS ještě druhá možnost, pro méně naléhavé případy, kdy zadavatel zadá zakázku podle § 63, tedy v takzvaném jednacím řízení bez uveřejnění (JŘBU). Jde o nejméně náročné zadávací řízení, kdy veřejný zadavatel nemusí plnit obvyklé povinnosti ohledně zveřejnění zakázky či lhůt pro podání nabídky. Může být osloven jen úzký okruh dodavatelů, případně jen jediný.

Jedním z úřadů, pro něž jsou nyní nákupy nejnaléhavějších komodit každodenním chlebem, je Správa státních hmotných rezerv. Podle jejího předsedy Pavla Švagra je aktuální situace taková, že mohou zadávat zakázky napřímo, avšak musí být vždy schopni svůj postup obhájit. „My ovšem ve většině případů oslovujeme e-mailem vícero firem, nikoliv jen jednu.

Zajímá nás vždy hlavně cena, specifikace zboží a čas dodání,“ říká Pavel Švagr, jak běžně postupují.

V překotném tempu a ve velmi zjednodušené podobě probíhá i soutěž na dodavatele antigenních testů pro školy. Jak už Seznam Zprávy opakovaně informovaly, zakázku na 3,6 milionu testů získala společnost Tardigrad International Consulting, ačkoli nesplnila podmínky tendru – termín dodání. Některé firmy, které o zakázku projevily zájem, přitom nabídly lepší cenu a dodání v obdobném termínu. Výběrová komise Ústředního krizového štábu však několik firem z tendru vyřadila s odvoláním na varování zpravodajské služby.

Advokát Radek Pokorný upozorňuje, že ani v nouzovém stavu nemusí být mnohé tyto expresní nákupy obhajitelné. Úplně jinou situaci totiž viděl loni při nákupu respirátorů a úplně jinou vidí dnes, kdy stát řeší nákupy testů a distribuce vakcín.

V řadě případů podle něj platí, že zorganizování řádné soutěže by nemělo nic bránit, pokud by úřady postupovaly promyšleně a koncepčně. „Rozhodovací praxe antimonopolního úřadu vyžaduje, aby si tu situaci svým liknavým přístupem nevytvořil státní orgán sám, ale aby objektivně vznikla,“ podotýká k tomu Radek Pokorný.

Všem, kteří o zakázkách v nouzovém stavu rozhodují, právní experti radí, aby si uchovávali dokumenty, až se někdo začne ptát, proč rozhodli tak, jak rozhodli. „Ať již zadavatel zvolí jakýkoliv postup, podstatné je, aby kromě formálních požadavků dle zákona pamatoval na základní pravidlo péče řádného hospodáře. Doporučujeme evidovat si důvody nezbytnosti zakázek, odůvodnění jejich hospodárnosti z pohledu ceny, rozsahu a podmínek, ale i důvody pro určení konkrétního dodavatele,“ napsali už loni ve svém komentáři advokátky Adéla Havlová a Romana Derková z advokátní kanceláře Havel & Partners.

Jak už Seznam Zprávy také informovaly, distributory vakcín vybíralo ministerstvo zdravotnictví ve spolupráci se sedmi zdravotními pojišťovnami. Pro vakcíny Moderna i AstraZeneca byli vysoutěženi až poté, co výrobci doručili první zásilky na český trh. V prvním případě byla za vítěze určena distribuční firma Avenier, ve druhém společnost Alliance Healthcare.

Dle mluvčí ministerstva zdravotnictví Barbory Peterové bylo u obou vakcín využito už zmíněného jednacího řízení bez uveřejnění, tedy zjednodušené soutěže v úzkém okruhu oslovených uchazečů. Než ale byli oficiální distributoři vybráni, postupovalo ministerstvo a pojišťovny podle § 29 a nevelké rozvozové zakázky zadaly na několik dnů dočasným (náhradním) distributorům bez jakékoliv soutěže.

Podle Peterové ani nijak postupovat ve věci nemohly. Ministerská mluvčí také tvrdí, že zvolené řešení nezpůsobuje žádné prodlení v distribuci očkovacích látek dodaných do ČR. V podobném duchu se vyjádřil i mluvčí VZP Milan Řepka. Podle něho bylo poslední poptávkové řízení ohledně distribuce vakcíny AstraZeneca zahájeno bezprostředně po podmíněném schválení uvedené očkovací látky Evropskou agenturou pro léčivé přípravky (EMA).

Nicméně ohledně výběru distributora u vakcíny AstraZeneca se kriticky opakovaně vyjádřil i premiér Andrej Babiš, přičemž ale hlavní odpovědnou osobou je jím vybraný ministr zdravotnictví Jan Blatný.

Seznam Zprávy dále upozorňuje, že na vakcíny se zbytečně čeká a stát nestíhá vybrat distributory. Podle advokáta Radka Pokorného je ale právě distribuce vakcín příkladem, jak si úřady časovou tíseň způsobují samy. Advokát si tudíž myslí, že použití zjednodušeného zadávání zakázky nemá oporu v zákoně. Podle úsudku advokáta nic nebránilo tomu, aby distributor byl vybrán už v předstihu a v řádné soutěži.

Faktem je, že před riziky spojenými s výběrem distributora varovala na konci prosince i poradenská společnost Ernst & Young, když analyzovala přípravu na vakcinaci v ČR. Výběr distributora a nastavení spolupráce s distributorem je v jejím závěrečném textu opakovaně červeně označen za jedno z výrazných rizik celého vakcinačního projektu. V této analýze se píše i o riziku, že zadávací řízení nebude uzavřeno před první dodávkou vakcín. Stejně tak o možnosti, že zadání zakázky někdo napadne na ÚOHS a vše se výrazně zpozdí.

Ale také je v textu nastíněn další možný problém. Jak už bylo řečeno, distributoři vakcín dostali zakázku v rámci JŘBU, a to jen na půl roku. Správně by tak mělo následovat standardní otevřené výběrové řízení, které pokryje další období, až půlroční zakázka skončí. „V případě výběru jiného distributora v rámci navazujícího otevřeného řízení dojde k nutnosti přenastavení logistického řetězce a značným komplikacím,“ varovala společnost Ernst & Young ve své prosincové analýze připravenosti vakcinace. A řádná otevřená výběrová řízení budou brzy vyžadována i u jiných nákupů, zvlášť když bude nouzový stav ukončen.