Potravinářská komora ČR připravila k blížícím se parlamentním volbám 2021 anketu pro experty politických stran na téma zemědělství a potravinářství. Oslovila devět politických stran zastoupených v Poslanecké sněmovně PČR a požádala je o odpovědi na tři otázky: Co je největším problémem potravinářského průmyslu u nás? Proč je v potravinářství a zemědělství takový nedostatek pracovníků? Co chybí na českém trhu s potravinami?
Odpovědi osmi představitelů či expertů politických stran, protože TOP 09 na otázky neodpověděla, zveřejnila Potravinářská komora ČR na svém facebooku ve formě audionahrávek. S jejich obsahem vás nyní seznamujeme v naší zprávě.
Prvním v pořadí, kterého jsme si ze zvukového záznamu stáhli, byl ministr zemědělství ČR za ČSSD Miroslav Toman, který za vážný problém považuje nerovnoměrné rozdělení zisku z tvorby a prodeje potravin mezi prvovýrobce, tj. zemědělce, zpracovatele, tj. potravináře, a obchodníky. Načež poznamenal, že české zemědělce a potravináře trápí i některé nekalé praktiky obchodníků a nedostatek pracovníků v zemědělství a potravinářství.
Z pohledu jednotného trhu Evropské unie jsou potom, podle něho, nerovné podmínky mezi zeměmi v Evropské unii. Konstatoval, že v jednotlivých zemích EU jsou různé daňové úlevy, jiná výše dotací a podpory inovací a modernizací zemědělské a potravinářské výroby. To potom vytváří podmínky, kdy je pro české zemědělce a potravináře velice složité být konkurenceschopný. Přičemž zdůraznil, že se ale našim potravinářů ve výrobě potravin velice daří a české potraviny mají, díky našim potravinářům, velmi dobré jméno ve světě. Ovšem, jak dále dodal, naši potravináři se stále častěji ve světě setkávají s tím, že proti některým druhům tuzemských potravin jsou vedeny výpady, a to naprosto bez nějakého racionálního základu.
U druhé otázky, která se týkala nedostatku pracovníků v zemědělství a v potravinářství, Miroslav Toman uvedl, že jde o náročný obor s velkým podílem lidské práce. Podle něho by to mohlo změnit dalším zaváděním modernizace a inovací, ale k tomu jsou potřeba zaměstnanci s technickým vzděláním na vývoj a obsluhu moderních strojů, což může být pro některé pracovníky i vysoce atraktivní. Načež prohlásil, že nevyhnutelné je zavádění robotizace a digitalizace, které některé pracovníky do budoucna nahradí. Tento trend je viditelný i v jiných oborech, dodal.
Na třetí otázku, co chybí na českém trhu s potravinami, Miroslav Toman odpověděl, že mu chybí větší zastoupení českých, moravských a slezských potravin na pultech obchodů. „Musíme se všichni zaměřit na ještě větší podporu regionálních producentů, a také na podporu poptávky spotřebitelů po tuzemském zboží, mění se to, ale jen velmi pomalu. V tom nám chybí větší podpora obchodních řetězců, podpora pro odbyt tuzemských potravin,“ dodal. Podle něho jednou z cest většího odbytu tuzemských potravin, je i cesta nákupu lokálních a čerstvých potravin do školních jídelen, nemocnic a úřadů, zkrátka ve veřejném sektoru, kde by to mělo být samozřejmostí. Zároveň prohlásil že věří, že díky změně zákona o potravinách, se v tomto směru situace zlepší.
Předseda KDU-ČSL Marian Jurečka si myslí, že při produkci a výrobě potravin je velkým problémem ta skutečnost, že největší část obchodní marže zůstává u obchodníků, zatímco u zemědělců a potravinářů, to je u těch, kteří potravinářskému výrobku dodávají přidanou hodnotu, zůstává naopak nízká marže. Podle něho jde o velký problém českého potravinářství.
Pokud jde o nedostatek pracovníků, podle Mariana Jurečky, je to proto, že v naší zemi chybí celospolečenská prestiž obou oborů, to je zemědělství a potravinářství. Načež dodal, že v nabídce možných zaměstnání v potravinářství není pro potenciální zájemce nic až tak lákavého, proč by si tento obor zvolili za své zaměstnání. Zároveň k tomu uvedl, že by se touto otázkou měl zabývat celý potravinářský sektor, a to ve spolupráci se školstvím. Podle něho by rovněž pomohlo, kdybychom u nás dokázali v široké veřejnosti ukazovat pozitivní příklady těch lidí, kteří v potravinářství pracují, začali podnikat, jsou velmi úspěšní a něčeho již ve svém životě dosáhli. Prostě, ukázat lidem, že jde o perspektivní obor do budoucna s tím, že je velmi potřebný z hlediska zajištění potřeb naší společnosti, a že se bez něho v podstatě neobejdeme.
U třetí otázky, co chybí na našem trhu, Marian Jurečka poznamenal, že náš trh je velmi pestrý. Potravin na pultech je velké množství, je jich dostatek, ale ocenil by více výrobků z bioprodukce a zejména od regionálních výrobců a farmářských producentů
Místopředseda Pirátů Radek Holomčík za největší problém našeho i evropského potravinářství považuje netransparentnost v rámci výrobních procesů, zejména u průmyslově vyráběných potravin. Dále konstatoval, že z průzkumů mezi spotřebiteli vyplývá, že chtějí vědět, odkud jejich jídlo pochází a jak se vyrábí. Načež dodal, že pokud má potravinářství prosperovat, je nevyhnutelné, aby potravinářské společnosti zvýšily svoji transparentnost a udržitelnost a komunikovali směrem ke spotřebitelům.
U druhé otázky, to je nedostatku lidí v zemědělství a potravinářství, poukázal na to, že některé odborné studie identifikují jako klíčové strukturální problémy právě tu skutečnost, že zanikají malé a středně velké farmy, a to ve prospěch velkých farem, to je farem nad 100 hektarů zemědělské půdy. Dalším problémem, podle něho, je nízká kvalita služeb na venkově, stárnutí hospodářského vedení farem, současně i velký rozdíl příjmů mezi městem a venkovem a dále následný odliv mladých a vzdělaných pracovníků z venkova do měst. Podle něho další průzkumy uvádějí, že mnozí mladí lidé chtějí pracovat v zemědělství, ale existují bariéry, které jim v tom brání.
Pokud jde o třetí otázku, Radku Holomčíkovi chybí především vyšší podíl zastoupení potravin s vyšší přidanou hodnotou českého původu, a to ve všech typech prodejen. Zároveň se to, podle něho, týká i ovoce a zeleniny. Ale, jak dále upozornil, chybí mu i provázanost prvovýroby se zpracováním vyprodukované suroviny či vyrobeného potravinářského produktu, a to přímo v daném, konkrétním zemědělském a potravinářské podniku. V této návaznosti dodal, že mu rovněž chybí určitá provázanost mezi jednotlivými restauracemi v dané lokalitě a lokálními výrobci potravin.
Předseda KSČM Vojtěch Filip ve svých odpovědích za hlavní problém potravinářského průmyslu považuje nedostatek surovin, které lze vypěstovat v podmínkách našeho mírného pásma, a zároveň i závislost na dovozu potravin ze zahraničí, které nemusí mít takovou kvalitu, jako vždy měly, a mají dosud potraviny, které pocházejí z naší rostlinné a živočišné výroby. Podle Vojtěcha Filipa právě tato skutečnost, to je dovoz potravin ze zahraničí, zakládá vážný problém pro naše spotřebitele, kterým jsou nesmyslně, a v podstatě i škodlivě předkládány potraviny, které jsou dvojí kvality.
Načež dodal, že dalším vážným problémem je neexistence silné tuzemské prodejní sítě, která by byla schopna odolávat současné silné konkurenci nadnárodních obchodních řetězců, a které zneužívají svého postavení na trhu tím, že raději k nám dováží suroviny ze zahraničí a zejména hotové potravinářské výrobky. Přičemž tímto způsobem devastují tuzemskou zemědělskou a potravinářskou výrobu.
Podle Vojtěch Filipa je nedostatek lidí v zemědělství a potravinářství dán i tím, že je zemědělská a potravinářská výroba nízko honorována. Přitom jde o výrobu, která není atraktivní, je totiž i fyzicky náročná. Navíc, je rovněž závislá i na povětrnostních podmínkách, které, v době platnosti nutných agrotechnických lhůt, nemusí být příznivé. To vše vede k tomu, že se do prvovýroby, ale i do zpracování zemědělské výroby, těžko shánějí pracovníci na jakékoliv profese.
Na českém trhu s potravinami Vojtěch Filipovi rovněž chybí více tuzemských výrobků. Jinak, podle něho, je náš trh zaplněn všemi druhy potravinářské produkce. Ale chyby z počátků privatizace a liberalizace trhu u nás se nyní kumulují do nesmyslných výsledných efektů, jako je například až třetinová cena banánů dovezených z jižní Ameriky oproti vysoké ceně vlastních výpěstků, jako jsou například jablka, nebo jiné druhy ovoce a zeleniny.
Místopředseda SPD Radim Fiala považuje za největším problém našich potravinářů výši marží, které jsou velmi nízké, asi tak na úrovní 2 až 5 procent. Načež dále konstatoval, že potravináři by potřebovali investovat do nových, moderních technologií, tak výše marží tuzemských potravinářů je naprosto nedostatečná. Základní problémem, podle Radima Fialy, je i v nastavení zemědělských dotací, a to jak evropských, tak i národních. Přičemž dodal, že západoevropští farmáři a potravináři jsou daleko více finančně, i jinak, zvýhodněni než ti naši.
Načež ve své odpovědi na druhou otázku konstatoval, že zpracování zemědělské produkce je náročné na čas a kvalitní pracovní sílu. Zvláště, když kvalitních pracovních sil je nedostatek, a to nejenom v zemědělství, ale prakticky všude. Zároveň poznamenal, že pracovníci v potravinářství musí většinou pracovat na směny, v různém pracovním prostředí, například v chladicích boxech apod. Proto také není jednoduché pracovníky do potravinářství sehnat. SPD, jak dále dodal, je přesvědčena, že tuzemský trh se bez pracovníků ze zahraničí, to je především ze zemí na východ od nás, neobejde. Proto je nutné, podle Radima Fialy, odstranit korupci při vyřizování víz a současně zrychlit proces vydání pracovních povolení pro tyto zahraniční pracovníky, aby k nám mohli přicházet pracovat.
U třetí otázky Radim Fiala uvedl, že na našem trhu chybí dostatek kvalitních tuzemských potravin, které si v našich, tuzemských podmínkách dokážeme vyrobit. Podle něho to vidíme nejen u ovoce a zeleniny, ale i u masa a dalších komodit, ve kterých jsme byli kdysi soběstační na 100 procent. Sice se v současné době již nedá hovořit o stoprocentní soběstačnosti, ale spíše o jakési potravinové bezpečnosti. Protože když by přišla další pandemie či nějaká lokální válka, je zřejmé, že ostatní země budou chtít nakrmit hlavně své občany. Je proto logické, že v tom případě by se k nám potraviny, ale také ovoce a zelenina, z těchto zemí nedovážely.
Poté Radim Fila upozornil na jeden problém. V evropské unii se nyní začíná hovořit o dosažení uhlíkové neutrality neboli uhlíkové rovnováhy. Ale přitom se k nám dovážejí potraviny, a také ovoce a zelenina, například ze Španělska. Vzhledem k tomu že je to značná vzdálenost, tyto potraviny, ovoce a zelenina, se k nám dovezou po osmi až dvanácti dnech. Když se ale k jejich ceně připočtou poplatky za dopravu a další položky, jsou tyto potraviny velmi drahé. Proto také Radim Fila doporučuje, to, co hlásají naši zemědělci a potravináři, aby to, co si dokážeme u nás, to je v tuzemsku, vypěstovat a vyrobit, bychom měli dodávat na trh od našich zemědělců a potravinářů, a nikoliv dovážet ze zahraničí.
Předseda zemědělského výboru Poslanecké sněmovny Jaroslav Faltýnek (ANO) uvedl, že náš potravinářský průmysl vyrábí vynikající potraviny, které jsou hodnoceny jako jedny z nejlepších na světě. Mají rovněž jasně dohledatelný původ, a to na rozdíl od dovážených potravin. Dalším velkým problémem, jak dále konstatoval, je chování nadnárodních obchodních řetězců, které často ve svých supermarketech a hypermarketech preferují zahraniční výrobky, a to na úkor tuzemských výrobků, zejména potravin. V této návaznosti ovšem zdůraznil, jako obrovský problém do budoucna vidí uplatňování nové linii uvnitř EU, to je tzv. Evropské zelené dohody neboli Green Dealu. Výsledkem této linie v oblasti zemědělství a potravinářství bude, že dojde ke značnému zdražení potravin, což nakonec zaplati všichni občané EU.
U druhé otázky, to je nedostatku pracovních sil v zemědělství a potravinářství, Jaroslav Faltýnek uvedl, že nedostatek lidí byl v podstatě vždy, to je i za minulého režimu, kdy se to tehdy řešilo například nadprůměrnou mzdou lidí, kteří v tomto oboru pracovali. Načež dále konstatoval, že současné době jsou mzdy v zemědělství podprůměrné oproti jiným mzdám v České republice. Prostě je to dáno strukturou pracovní síly a její kvalifikací. Načež dodal, že je iluzí si myslet, že mzdy v zemědělství mohou soutěžit s výší mezd v bankovním sektoru či v IT nebo v rámci státní správy.
Druhým negativním faktorem, který ovlivňuje skutečnost, že lidé se do zemědělství a potravinářství nehrnou, je charakter vykonávané práce. To znamená, že jde o práci v každém počasí, v letních vedrech či v zimě a zároveň o víkendech a svátcích. Dále, že je to i manuálně náročná práce. Proto se také nelze divit, že lidé u nás, zejména ti mladí, tuto práce dělat nechtějí. Proto, podle Jaroslava Faltýnka, potřebujeme flexibilní legislativu, která zajistí možnost dovézt spolehlivé zahraniční pracovníky. Touto cestou jde nejen naše zemědělství a potravinářství, ale i v celé Evropě.
Na českém trhu s potravinami Jaroslavu Faltýnkovi chybí vysoce kvalitní produkty, které jsou uznávány nejen u nás, ale i v zahraničí. Konstatoval, že sice máme také značky, které jsou ve světě proslulé, jako je Budvar, Plzeňské pivo či Becherovka, ale to je, podle něho, málo. Načež dodal, že sice máme dalších 30 chráněných značek, k nimž mimo jiné patří Niva z jihočeské Madety, dále Olomoucké tvarůžky či tradiční špekáčky, ale jak k tomu uvedl, z hlediska jejich mezinárodní proslulosti je to stále málo. Přitom, jak dále zdůraznil, v naší zemi se nacházejí kvalitní suroviny, máme zkušené odborníky, jsme přitom schopni vyrábět špičkové potraviny. Ale, vyžaduje to jednu věc, to je přesvědčit české spotřebitele, aby preferovali tyto tuzemské delikatesy a nestyděli se za to, že kupují české potraviny.
Agronom Pavel Čížek, zastupitel Plzeňského kraje za STAN, uvedl, že právě potravinářský průmysl má zásadní význam pro celý sektor našeho zemědělství. Podle něho by stát měl podporovat modernizaci potravinářského průmyslu. Měl by podpořit to, aby u nás byla přednostně zpracovávána naše, tj. odbourat co nejvíce celou řadu překážek pro malé a střední zemědělce. Cílem by mělo být, aby jak malí, tak střední i větší zemědělci, alespoň částečně zpracovávali svoji produkci u nás.
Na druhou otázku, která se týkala nedostatku lidí v zemědělství a potravinářství, Pavel Čížek prohlásil, že zájemci o práci v zemědělství často odrazuje určité množství manuální či rutinní práce. Zdůraznil, že pro atraktivnost potravinářství a zemědělství je důležitá modernizace zemědělství a potravinářského průmyslu s tím, aby právě množství těžké manuální práce bylo co nejmenší. Poté konstatoval, že další věcí, o kterou by se český stát měl postarat, je podpora využívání sezónních pracovníků u nás, především těch z Ukrajiny či ze zemí EU. Podle něho bychom v současné době měli lidi, kteří u nás pracují opakovaně, třeba pět let a více, to je bez problémů a bez jakýchkoliv přestupků, tak je třeba těmto lidem poskytovat i delší pracovní povolení, než je obvyklé.
Pokud jde o zhodnocení situace na českém trhu s potravinami, Pavel Čížek uvedl, že mu v každém větším obchodě chybí regály, kde bych se prodávala lokální produkce. Jde tedy o to, aby zemědělci, kteří produkují své potraviny v okolí nejbližšího velkého města, mohli své výrobky, potraviny dodávat do supermarketů a hypermarketů v tomto městě. Načež dodal, že je přesvědčen, že například zákazníci v Plzni, tedy v tamějších obchodech, rádi koupí brambory či ovoce a zeleninu nebo med, které zemědělci vypěstovali či vyprodukovali v okolí Plzně.
Místopředseda zemědělského výboru Poslanecké sněmovny Petr Bendl (ODS) za největší problém považuje vysokou míru byrokracie a pokroucené dotační tituly, které zvýhodňují velké firmy na trhu. Podle něho není šance, aby, stejně, jako je tomu v Rakousku či německém Bavorsku, mohli u nás existovat lokální výrobci potravin. Takže, jak dále dodal, současný stav českého zemědělství bere naději a šanci, a také i perspektivu rozvoje venkova. Dochází k jeho vylidňování, neboť mladí lidé nemají šanci sehnat pracovní příležitosti, a to právě na venkově.
Podle Petra Bendla nedostatek lidí souvisí s pracovními příležitostmi na venkově. Načež uvedl jeden příklad, který svědčí o tom, že stát preferuje dotace velkým firmám. Například jedné velké pekárně v ČR poskytl 100 milionovou dotací a zároveň jí odpustil 81 milionů korun na daních. Potom se také, jak dále prohlásil Petr Bendl, nemůžeme divit, že u nás neexistují malé pekárny, neboť se v konkurenčním prostředí, které u nás panuje, nejsou schopny uživit. Zároveň k tomu dodal, že „není možné, abychom měli v 50 vesnicích malou pekárny, které zaměstnají 2,3 4 zaměstnance. Dnešní situace je v tomto ohledu špatná a musí se změnit“.
Petru Bendlovi chybí podpora malých a středních farem, chybí mu jasná a deklarovaná podpora rodinných farem, chybí mu šance žít na venkově, to je na venkově pracovat a vydělat si tam peníze. Ovšem, Petr Bendl si ale myslí, že díky volbám, může dojít ke změnám a dokáží se tím otočit kola dotačních prostředků, která dosud podporují velké, podle něho, skoro nadnárodní holdingy, místo toho, aby u nás existovala snaha podporovat malé a střední farmy. Zkrátka, jak dále sumarizoval, Petru Bendlovi chybí ekonomická šance se na venkově se uživit. Proto doufá, že bude vůle v tom novém finančním období, které nastane po volbách, aby malé a střední farmy byly preferovány, neboť dnes je tomu naopak. Podle něho jsou dnes preferovány velké podniky, které, podle něho, ničí životní prostředí tam, kde je přitom možné se uživit.
V této zprávě uvádíme stručnou charakteristiku odpovědí představitelů a expertů politických stran, zastoupených v Poslanecké sněmovně, v nichž vyjadřují názory svých stran na to, jak by se mělo dále rozvíjet české zemědělství a potravinářství. Jejich namluvené odpovědi si může také poslechnout ze záznamu na facebooku Potravinářské komory ČR na těchto dvou adresách: https://open.spotify.com/show/69yzehZzH3hAYAXluCi8Pa nebo https://anchor.fm/potravinarska-ko.
