Návrh ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové na zvýšení platů zaměstnanců ve státní správě a veřejné sféře o 3000 Kč měsíčně a na zvýšení minimální mzdy pro rok 2022 na 18.000 Kč měsíčně, který se projednával na pondělním jednání Rady hospodářské a sociální dohody ČR (tripartity), byl rovněž předmětem včerejší večerní televizní debaty v pořadu České televize Události, komentáře.
Na otázku moderátora pořadu, proč se tyto dva návrhy na zvýšení minimální mzdy a platů státních a veřejných zaměstnanců řeší 10 dnů před odesláním návrhu státního rozpočtu do Poslanecké sněmovny a 18 dní před volbami, odpověděl vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček, že právě v těchto dnech je na programu závěrečná příprava návrhu státního rozpočtu pro rok 2022 s tím, že každý rok se běhen podzimu řeší otázka zvýšení minimální mzdy. Podle jeho názoru k žádnému velkému zpoždění nedošlo.
Načež se moderátor pořadu zeptal předsedy Asociace samostatných odborů (ASO) Bohumíra Dufka, zda navýšení o 1400 Kč měsíčně státním a veřejným zaměstnancům, jak navrhují premiér Andrej Babiš a ministryně financí Alena Schillerová, odpovídá názoru a pohledu odborů? Bohumír Dufek odvětil, že odbory navrhovaly jinou částku. Konkrétně jde o navýšení o 3 procenta nad současnou úrovní inflace. Zároveň sdělil, že si nemyslí, že se tato otázka řeší na poslední chvíli. Přičemž dodal, že se mu nelíbí, jak růst platů ve státním a veřejném sektoru předbíhá růst mezd v soukromém sektoru. Podle něho to není správné.
Bohumír Dufek dále uvedl, že český stát zrušil superhrubou mzdu, což považuje za obrovskou nehoráznost bývalých pravicových vlád, které to zavedly. Přitom se ale u nás nyní neustále hovoří o tom, že v důsledku zrušení superhrubé mzdy budou chybět peníze ve státním rozpočtu. Načež dodal, že z České republiky se odvádí přes 300 miliard korun ročně do zahraničí, a to jako zisky nadnárodních korporací, koncernů a společností. Zároveň konstatoval, že si je dobře vědom, že česká vláda tuto situaci nemůže změnit sama o sobě, ale jen v rámci celkového řešení ze strany EU. Současně ale zdůraznil, že by se přesto mělo něco udělat pro to, aby se peníze, tedy zisky nadnárodních společností, z České republiky v tak obrovském množství nevyvážely. „Myslím si, že zahraniční firmy, zde investovaly, to je pravda, ale za tu dobu se jejich majetek bohatě zúročil a je potřeba, aby se to odrazilo i ve mzdách českých zaměstnanců,“ konstatoval s tím, že minimální mzda v České republice je šestá nejhorší v rámci EU.
V této návaznosti moderátor pořadu uvedl, že se v naší společnosti hovoří o návrzích na zavedení sektorových daní. Proto se zeptal vicepremiéra Havlíčka na jeho názor. Karel Havlíček odpověděl, že je proti sektorovým daním. Zároveň konstatoval, že za současné vlády se daně, s výjimkou solární daně, snížily o 500 miliard korun. Podle něho zvyšování daní není na programu hnutí ANO.
Poté se moderátor pořadu obrátil na prezidenta Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR (KZPS ČR) Jana Wiesnera s tím, zda návrhy, které překládá hnutí ANO ve vládě, jsou pro zaměstnavatele a podnikatele přijatelný kompromis. Jan Wiesner odpověděl, že zaměstnavatelé a podnikatelé jsou proto, aby se těm, kteří byli v první linii, to je hasičům, policistům, vojákům a zdravotníkům, tedy těm, kteří se zasloužili o to, že jsme se z covidové pandemie dostali, aby se jim na platech přidalo. Ovšem, jak dále uvedl, pokud jde další profese ve státní a veřejné správě, tam zaměstnavatelé a podnikatelé odmítají plošné zvýšení platů. Podle Jana Wiesnera jde o to, že někteří úředníci pracovali s dobrým nasazením a zaslouží si odměny. Ale byli i jiní úředníci, kteří, když podnikatelé s nimi potřebovali konzultovat jejich záležitosti, nebyli k zastižení. Proto je nutné v tomto případě diferenciovat. To je, aby každému bylo zaplaceno za práci, kterou odvádí. Zkrátka, aby to nebylo plošně.
Poté Jan Wiesner také potvrdil, že existuje rozdíl ve výši platů a mezd mezi státní a veřejnou správou na jedné straně a soukromým sektorem na straně druhé. Konstatoval, že ve státní a veřejné sféře se jsou průměrné platy vyšší než v mzdy v soukromé sféře. Podle něho s tím zaměstnavatelé a podnikatelé nesouhlasí. Vždyť musejí nakupovat nové stroje, inovovat výrobu, aby byli konkurenceschopní a přežili na trhu, a proto, podle něho, nejde všechen zisk firmy investovat jen do zaměstnanců.
Načež moderátor pořadu se znovu obrátil na předsedu ASO Bohumíra Dufka, jak on se dívá na výši platů ve státním a veřejném sektoru a v soukromé sféře. Bohumír Dufek odpověděl, že bychom se měli rovněž pobavit o tom, zda státních úředníků není příliš mnoho. Na jedné straně se neustále hovoří o tom, kolik peněz se jim přidá a na straně druhé stavy úředníků u nás rostou. Přičemž dodal, že hrozí, abychom se nedostali do situace, kdy zaměstnanci nejsou toto přetížení ekonomiky schopni utáhnout.
Bohumír Dufek se dále vrátil k otázce odvodu peněz do zahraničí. Podle předsedy odborů by zhruba jedna třetina těchto odváděných zisků měla zůstat u nás, což by potom prospělo české ekonomice. V této návaznosti Bohumír Dufek dále uvedl, že již 30 let slyší pláč podnikatelů, jak nemají na zvýšení mezd. „Já to chápu. Oni samozřejmě podnikají za účelem zisku. My zastupujeme zaměstnance, abychom pro ně získali co nejvyšší cenu práce,“ prohlásil. Načež znovu připomněl, že Česká republika má šestou nejhorší minimální mzdu v EU. „My nejsme v minimální mzdě o 25.000 korun horší než v Německu. Naši zaměstnanci dostávají tak nízkou cenu práce, a proto zde máme ze zahraničí proinvestováno hodně peněz. To se zahraničním investorům vyplatí,“ dodal Bohumír Dufek. Podle něho by čeští zaměstnanci měli mít vysokou motivaci k odvádění kvalitní práce s tím, že u nás existuje kvalitní česká pracovní síla, která by za to měla mít i náležitou, to je odpovídající vysokou odměnu.
Na slova Bohumíra Dufka o tom, že podnikatelé 30 let pláčou nad tím, že nemají peníze na mzdy pro zaměstnance, reagoval Jan Wiesner, který uvedl, že v rámci podnikové ekonomiky musí podnikatel dbát na to, aby firmu nezadlužil, to je, aby podnik, nezkrachoval. Proto je cestou vpřed zajistit výrobou produktů s vyšší přidanou hodnotou. Podnik musí především investovat, musí být konkurenceschopný. Načež poznamenal, že v současné době nejsou zaměstnanci, protože si je firmy navzájem přetahují. Konstatoval, že podnikatelé se snaží své, a to kvalitní zaměstnance udržet.
Poté se moderátor pořadu dotázal vicepremiéra Karla Havlíčka, jak on vidí rozdíl mezi státní a soukromou sférou. Podle Karla Havlíčka není v tom rozdíl, ale je to buď o dobrém nebo špatném hospodáři. Poté konstatoval, že jestliže je někdo špičkový pracovník ve státní či veřejné sféře, měl by být také špičkově ohodnocen. Načež dodal, že členové vlády za hnutí ANO vidí návrh na zvýšení platů státních zaměstnanců o 1400 Kč měsíčně za férový postup, neboť to pokryje inflaci.
Na to se moderátor pořadu zase obrátil na předsedu odborů Bohumíra Dufka, zda vidí šanci na dohodu. Načež Bohumír Dufek odvětil, že rozhodnutí, o kolik dostanou státní a veřejní zaměstnanci přidáno je na vládě, protože vláda o tom v podstatě rozhoduje vždy. Poté konstatoval, že „když roste produktivita práce, musí růst i mzdy. Z toho já neslevím. Nikdo mne nedokáže přesvědčit, že to má být jinak.“ Zároveň prohlásil, že experti Asociace samostatných odborů propočítali o kolik by měl být zvýšen plat státních a veřejných zaměstnanců a dospěli k sumě 1300,- Kč, což je o 100 Kč méně, než navrhují premiér Andrej Babiš a ministryně financí Alena Schillerová. Takže, v podstatě jde téměř o shodu.
Ale, pokud jde o zvýšení minimální mzdy, podle Bohumíra Dufka, když roste produktivita práce, tak by vláda ČR mohla v průměru přidat i v případě minimální mzdy. V této souvislosti Bohumír Dufek dále poznamenal, že na výši minimální mzdy je nastaven i výpočet sociálního a zdravotního pojištění osob samostatně výdělečně činných (OSVČ). Načež přešel do ironického podtónu s tím, že by se mohlo stát, že by jako předseda odborů mohl navrhnout, aby se tyto dávky nepočítaly od výše mzdy zaměstnanců, ale od výše platů politiků, poslanců a soudců. Poté, by podle něho, v podstatě ustaly diskuse o výši minimální mzdy.
Na ironická slova Bohumíra Dufka reagoval vicepremiér Karel Havlíček s tím, že nelze vykopávat příkopy mezi státními zaměstnanci, ostatními zaměstnanci a OSVČ. Protože každý člověk v rámci ekonomiky plní svoji roli. Načež dodal, že oněch 1400 Kč měsíčně pro státní a veřejné zaměstnance, je rozumný kompromis. Zároveň konstatoval, že zvýšení platů o 3,5 procenta, což je přibližně ona částka 1400 Kč, je pro tyto zaměstnance určitá míra jistoty.
