Pod názvem „Budoucnost evropského zemědělství 2021“ se ve středu 1. listopadu 2021 uskutečnil v Praze již třetí ročník mezinárodní konference, kterou zorganizovala skupina Identita a demokracie Evropského parlamentu (EP).

Cílem této videokonference bylo sdělit širší zemědělské a potravinářské veřejnosti u nás, jaké dopady přinese do evropského zemědělství a potravinářství Společná zemědělská politika na léta 2021-2027, která obsahuje základní principy Zeleného údělu (Green Deal), neboli nové strategické koncepce EU, která si vzala za cíl dosažení uhlíkové neutrality do roku 2050.

„Současná zemědělská problematika a udržitelný rozvoj ve výrobě potravin“ byl název vystoupení předsedy Odborového svazu pracovníků zemědělství a výživy – Asociace svobodných odborů ČR Bohumíra Dufka, který je, za Českou republiku a odbory, zároveň i členem Evropského hospodářského a sociálního výboru, tedy poradního orgánu Evropské komise.

V úvodu svého vystoupení Bohumír Dufek prohlásil, že současnou evropskou problematiku zemědělství a potravinářství lze rozdělit do několika oblastí. Zaprvé je to Společná zemědělská politika (SZP), za druhé jsou to dotace do zemědělství, za třetí je to používání hnojiv, za čtvrté ekologie a klimatické podmínky a za páté otázka udržitelného rozvoje.

V případě Společné zemědělské politiky Bohumír Dufek uvedl, že byla nedávno schválena Evropským parlamentem. Načež dodal, že ona, jako předseda zemědělských odborů, je zásadně proti zastropování přímých plateb na hektar, což bylo nejvíce diskutovaným bodem při schvalování SZP. Podle něho zastropování přímých plateb by výrazně poškodilo české zemědělce, a to tím, že to znevýhodňuje a znesnadňuje hospodářskou soutěž v zemědělství a při výrobě potravin. V této souvislosti poznamenal, že v Bruselu existují výrazné tendence podporovat malé farmy oproti velkým podnikům, což se právě týká zejména České republiky. Přičemž dodal, že se tak děje za velké podpory některých českých europoslanců, kteří byli zvoleni za Piráty, ODS a KDU-ČSL.

Proto také poté připomněl trochu československé historie, po vzniku Československa v roce 1918. Poukázal na to, že za první republiky měly největší podíl na vlastnictví pozemků, to je polí a lesů, šlechtické rody, které si sv majetky převedly z doby Rakouska-Uherska. Například rod Schwarzenbergů vlastnil v této době 250.000 hektarů polí a lesů. Zároveň ale dodal, že za první republiky byla významným majitelem pozemků i Československá republika, která si na správu těchto pozemků a řízení zemědělské výroby zřídila státní statky.

Bohumír Dufek dále konstatoval, že řeči o velkoprůmyslovém plundrování půdy, o agrobaronech, jak se nyní často u nás hovoří, jsou holý nesmysl, za první republiky agrobaroni existovali. Těchto největších majitelů pozemků bylo u nás tehdy celkem 22, jak se uvádí v praktickém rádci, který byl vytištěn v roce 1925.

Poté se Bohumír Dufek opět vrátil k diskusi v Evropském parlamentu o tom, jak bude vypadat SZP. Tato diskuse se, podle něho, nakonec převrátila do polohy boje o co nejvyšší dotace a co největší vliv na zemědělském trhu EU. Zároveň poznamenal, že od v stupu České republiky do EU v roce 2004, je vidět, jak se za uplynulá léta postupně snížil podíl českého zemědělství a českých potravin na tuzemském trhu ve prospěch zahraničních dodavatelů. Výsledkem této politiky řetězců potom je značný pokles soběstačnosti České republiky v základních potravinách. Například u vepřového masa to činí jen 45 procent.

Tato situace samozřejmě, podle Bohumíra Dufka, souvisí s obrovským tlakem zahraničních obchodních řetězců a potravinářských organizací na české zemědělce. To je, aby měli ztížené podmínky dostat své potravinářské výrobky na pulty supermarketů a hypermarketů, které vlastní tyto řetězce. Načež dodal, že zisky, které si zahraniční obchodní řetězce u nás vydělávají, odtékají, a to bez zdanění, do zahraničí, do mateřských firem těchto řetězců.

Dalším tématem vystoupení Bohumíra Dufka byla dotační politika EU. Podle jeho názoru je evropský trh značně pokřiven, a to různými, skrytými národními dotacemi. Přičemž uvedl, že jednou ze skrytých forem dotací je podpora výrobců a výrobků z dané země, odkud daný řetězec pochází. V tomto konkrétním příkladě jde o německý obchodní řetězec ALDO. Ten se rozhodl, že bude nakupovat zboží jenom v Německu. Jako důvod tohoto svého rozhodnutí udal potřebu snížení uhlíkové stopy.

„Jsem zvědav, zda tyto řetězce, které zde mají většinou obrovské zisky, se takto zachovají i na teritoriu České republiky,“ dodal k tomu Bohumír Dufek. Načež svůj výklad doplnil o informaci, že britský list Economist v indexu globální potravinové bezpečnosti vyhodnotil Českou republiku na 5. místě. Zatímco Německo, které je nám neustále dáváno za vzor, je až na 13 místě.

Další část svého vystoupení Bohumír Dufek věnoval ekologickému zemědělství. Uvedl, že v České republice je 16 procent půdy obhospodařováno v režimu ekologického zemědělství, přitom v EU je to, jako průměr, jenom 8 procent. Dále připomněl, že v těchto tabulkách srovnávání výsledků hospodaření zemědělců, Česká republika zaujala první místo, pokud jde o chov zdravých hospodářských zvířat. Je to dáno tím, že ze všech zemí EU, používáme u nás nejméně veterinárních léků.

Dalším zajímavým číslem je i to, že světový průměr znehodnocené půdy činí 20 procent, zatímco v České republice je to jen 6 procent. Právě údaj o znehodnocení půdy vedl Bohumíra Dufka k tomu, aby konstatoval, že různí ekologičtí aktivisté, kteří pravděpodobně v životě neviděli ani jednu krávu při dojení či nezvorali ani jeden hektar půdy, případně nesklidili ani cent pšenice či jiného obilí, hovoří o tom, jak zemědělství znečišťuje životní prostředí. V této souvislosti Bohumír Dufek vyzdvihl, že čeští zemědělci, ačkoliv mají mnohem nižší dotace než farmáři v původních zemích EU14, tak si ve své práci na polích, ve stájích, nevedou špatně. Právě o tom hovoří výše uvedené výsledky. Ovšem, jak dále Bohumír Dufek konstatoval, podle nových pravidel EU, by českým zemědělcům měly dotace klesnout až na úroveň roku 2004. Jenže, od té doby, jak Bohumír Dufek Zdůraznil, obrovsky vzrostla ceny vstupů, a to zejména v současné době, přičemž v některých případech až o stovky procent.

Otázka prosperity a efektivnosti českého zemědělství byla tématem další části vystoupení Bohumíra Dufka. Poukázal na to, že v souvislosti s modernizací, automatizaci a digitalizací zemědělské výroby se výrazně zvýšila produktivita práce. To všem na druhé straně přineslo i značné snížení pracovních sil v zemědělství. Jako konkrétní příklad uvedl, že je dnes běžné, že stáj, kde je umístěno 450 kusů skotu obsluhují tři pracovníci. Přitom dodal, že je velmi zvědavý, jak to budou se zaváděním moderní techniky dělat na malých farmách, které převažují v zemědělství původních zemí EU14. Zároveň k tomu poznamenal, že jemu, jako odboráři, se těžko hovoří o snižování pracovních sil v zemědělství. Mezi růstem produktivitě práce, díky modernizaci výroby, a snižováním pracovní sil, je přímá úměra. Proto se také, jako odborář, na to dívá i z hlediska zachování zaměstnanosti na venkově.

Poté přešel k otázce mezigenerační výměny v zemědělství, což se u nás týká mladých zemědělců a v západoevropských zemích mladých farmářů. V této návaznosti podotkl, že je zvědavy na to, jak chtějí zastánci podpory malých a rodinných farem dělit, či spíše členit velké agrární podniky na ty malé, když již v současné době nastává značný úbytek pracovních sil v zemědělství v určitých pracovních pozicích jich není dostatek. Cestou vpřed je právě modernizace výroby, což je ekonomicky schůdné u větších podniků. Pokud jde o další podporu mladých zemědělců a farmářů, Bohumír Dufek k tomu dodal, že Česká republika připravuje čtyřikráte vyšší dotace, než jsou v sousedním Německu, to by mělo u nás zabezpečit lepší postavení mladých zemědělců a malých firem.

V další části svého vystoupení Bohumír Dufek uvedl, že by čeští zemědělci měli požadovat, aby se v rámci Evropské unie vyhlásila potravinová politika, která bude propagovat spotřebu potravin. Konkrétně, aby se potraviny spotřebovali v té zemi, v tom místě, kde se vyrobí. Zdůvodnil to i tím, že uhlíková stopa, která vzniká přesunem potravin napříč Evropou, není opravdu zanedbatelná. Načež dodal, že nelze snižovat výskyt skleníkových plynů v přírodě, a to snížením počtu kusů skotu kvůli metanu, který od nich uniká do ovzduší. V současné době to požadují ekologičtí aktivisté, a přitom nejvíce skleníkových plynů, to je CO_2, se dostane do ovzduší díky přepravě potravin pro prodejny obchodních řetězců.

V této návaznosti Bohumír Dufek poukázal na svůj nedávno zveřejněný článek „Pravda o obchodních řetězcích“, kdy obchodní řetězce argumentují tím, že v České republice fungují s velice nízkými maržemi. Toto tvrzení Bohumír Dufek odmítl s tím, že cenové návrhy tuzemských dodavatelů se v letošním roce, ve srovnáním s předchozím rokem, vůbec nezměnily, a přitom cena potravin pro spotřebitele v těchto prodejnách roste. Dokumentoval i několika dalšími údaji. Například řetězce Globus ČR, v.o.s., měla v loňském roce obrat 24 miliard korun. Řetězec Kaufland, v.o.s., si v roce 2019 vyplatil a převedl do zahraničí zisk ve výši 2,1 mld. Kč. Přičemž k tomu dodal, že to tudíž nejsou chudé organizace, a přitom svojí obchodní politikou likvidují české zemědělce.

Když už hovořil o obchodních řetězcích, Bohumír Dufek znovu zopakoval požadavek českých zemědělců, aby potraviny nepřevážel napříč celou Evropou. Protože to zanechává obrovskou uhlíkovou stopu. Zatímco, ekologičtí aktivisté chtějí snížit stavy hovězího skotu, aby CO₂ od krav neunikalo do atmosféry. Načež na tuto skutečnost reagoval slovy, že „chceme-li udržitelné zemědělství, musíme mít skot, protože správný zemědělec ví, že na jeden hektar půdy by mělo přijít ročně nějakých 750 kg chlévské mrvy. Potom půda dobře absorbuje, má i slušnou výnosnost, a přitom nedáváme do půdy strojená (umělá) hnojiva, jako to dělají farmáři v bývalých zemích patnáctky.“ Zároveň k tomu poznamenal, že Evropa se na tvorbě CO₂ podílí 9 procenty, zatímco Čína 27 procenty a Rusko 24 procenty.

Poté Bohumír Dufek přešel k udržitelnému zemědělství. Podle něho toho lez dosáhnout zkrácením potravinového řetězce. „Myslím si, že je to velice důležité. Jsem přesvědčen, že potraviny, tam, kde se vyrobí, tam by měly být také spotřebovány,“ zdůraznil. Řada věcí se dá podle něho zorganizovat podporou domácí produkce. Vyzdvihl, že existuje značka „Česká potravina“. Přitom dodal, že je nutné podpořit domácí produkci i vhodnou reklamou a prezentací zemědělců přímo mezi občany.

V této návaznosti poznamenal, že jednoznačně musí být spuštěna jednotná mechanika pro ochranu spotřebitele. To je, aby jednotlivé státní orgány mohly provádět zkoušky a porovnání kvality, složení a vlastnosti potravin. Lidé by neměli, podle Bohumíra Dufka, klamáni a podváděni.

Poté Bohumír Dufek hovořil o zemědělské ekologii, kdy hlavním problémem, jak to vidí zemědělci, je úbytek vody v krajině. Zemědělci by se tudíž měli zasadit o to, aby Česká republika podnikla taková opatření, která dokáží zadržet vodu v krajině. Načež dodal, že zde máme z minulosti krásný příklad nejznámějšího českého rybníkáře Jakuba Krčína, který u nás dokázal postavit obrovské množství rybníků. „Já si dnes nedovedu představit jižní Čechy bez rybníků“, dodal Bohumír Dufek. Podle předsedy zemědělských odborů by čeští zemědělci měli využít dotací, které budou na tuto činnost vyčleněny. Protože, jak dále zdůraznil, další budování rybníků k zdržení vody v krajině bude ku prospěchu nejen zemědělství, ale i klimatu, a to snížením produkce CO₂. V této návaznosti dodal, že svoji pozitivní roli mohou sehrát i lesní ekosystémy.

Při této příležitosti se Bohumír Dufek neopomněl se zmínit i o tom, že někteří rádoby ekologové chtějí uplatnit zákaz výroby umělého sněhu na horách. Přitom, právě sníh na horách dokáže udržet vodu v krajině, a to po delší dobu. Je to pro přírodu mnohem účelnější, než když veškerá voda od nás postupně odteče do moře. Zároveň odmítl tvrzení ekologických aktivistů, že jsou to právě zemědělci, kteří se podílejí na znečišťování životního prostředí. Další směřování Společné zemědělské politiky by, podle Bohumír Dufka, mělo být oproštěno od různých, nepodložených ekologických experimentů a výmyslů, které prosazují ekologičtí aktivisté, a kteří se je snaží prosadit do zemědělské výroby.

V závěru svého vystoupení Bohumír Dufek uvedl, že schválený dokument, to je Společná zemědělská politika, který prošel velkou diskusí v EU není příliš dobrý z toho hlediska, že nerespektoval tolik potřebné zájmy zemědělců. Dokument by měl být kvalitnější tím, že by zemědělcům měl vyjít mnohem více vstříc než ekologickým aktivistům.

Pokud jde o zemědělskou politiku nové vlády, který se nyní ustavuje, Bohumír Dufek věří, že vznikající vláda bude v tomto směru rozumná, a že nový ministr zemědělství pochopí v otázce zastropování plateb na první hektary, což určitá část malých zemědělců propaguje, že tento propagovaný systém zastropování bude zrušen, a že bude nahrazen pro zemědělce přívětivější politikou. Jde totiž o to, že největší starosti zemědělců není vyprodukovat potraviny, ale prodat je na trhu.