Bitva o rozdělování zemědělských dotací pokračuje. „Chceme využít nabídku k jednání a diskutovat o relevantních datech,“ říká v rozhovoru pro únorové číslo časopisu AGRObase k aktuálním jednáním s vládou ČR prezident Agrární komory ČR Jan Doležal.
Na otázku redakce, zda při jednání představitelů Agrární komory ČR a Zemědělského svazu ČR s premiérem Petrem Fialou nastal nějaký posun v dotační politice, odpověděl, že se sešli v první polovině února a jednání se protáhlo z původně avizované půl hodiny na hodinu a půl. Načež dodal, že premiér Petr Fiala se v této problematice orientoval a vedl s nimi věcnou diskusi. Proto také představitelé Agrární komory ČR a Zemědělského svazu ČR oceňují ochotu předsedy vlády Petra Fialy a ministra zemědělství Zdeňka Nekuly v záležitosti tzv. Národního strategického plánu Společné zemědělské politiky po roce 2022 usednout k jednacímu stolu a věci v klidu prodiskutovat. Zároveň konstatoval, že chtějí také maximálně využít předloženou nabídku k dalším jednáním s možností předat a diskutovat další relevantní data a kalkulace, které dokazují negativní dopad změn ve Strategickém plánu na podnikatelské subjekty všech velikostí a různého výrobního zaměření, především s ohledem na jejich životaschopnost a konkurenceschopnost.
Jan Doležal dále uvedl, že vzhledem ke skutečnosti, že vládní koalice nehodlá zatím na strategickém plánu nic měnit, proto také účastníci jednání za Agrární komoru ČR a Zemědělského svazu ČR jsou s dosavadním výsledkem tohoto jednání nespokojeni. Nadále kritizují a budou kritizovat především skutečnost, že klíčové parametry Národního strategického plánu byly stanoveny „politickým kompromisem“, a nikoliv na základě detailních analýz a potřebné debaty se zástupci zemědělských podnikatelů a zaměstnanců ve výživě a zemědělství.
Na otázku, je-li ještě prostor ke změnám, Jan Doležal odpověděl, že Národní strategický plán SZP odeslala vláda ke schválení Evropské komisi koncem ledna. Za nejnebezpečnější považují představitelé Agrární komory ČR a Zemědělského svazu ČR neopodstatněný a ničím relevantním nepodmíněný přesun až 23 % obálky přímých plateb k subjektům hospodařícím na výměře do 150 ha. Většina členských zemí Evropské unie má totiž tento parametr nastaven na úrovni právě 10 %. Například sousední Německo si stanovilo 12 %, Polsko 11,6 %, Slovensko 10,2 % a Rakousko 10 %. Tam všude jsou si vědomi potenciálních dopadů tohoto nástroje a zatím k němu přistupují mnohem více opatrně.
Jan Doležal dále konstatoval, že právě „česká cesta“ je opačná! Vláda chce maximální míru redistribuce. Teprve, když se ukáže, že to byla chyba, je ochotna vrátit se k umírněnější variantě. Možnost ke změně nastavení tohoto parametru totiž pro všechny členské státy nastane po roce fungování nového SZP. I tato doba, podle zemědělců, nicméně může stačit k vážnému zásahu do kondice českého zemědělství. Agrární komora ČR a Zemědělský svaz ČR jsou proto připraveny využít všechny prostředky, aby se této situaci předešlo. Podle jejích představitelů by zemědělci, které skutečně živí zemědělská činnost a ne „jednotná žádost o dotaci“, by neměli živořit! Stejně tak si čeští spotřebitelé zaslouží mít v regálech české kvalitní potraviny za dostupné ceny, dodal Jan Doležal.
Na otázku, zdali jsou v plánu další protesty, prezident Agrární komory ČR odpověděl, že členové komory a zemědělského svazu nadále zůstávají v protestní pohotovosti. Zejména pokud by se ukázalo, že nabídka k jednání byla pouze hrou o čas a ani relevantní data a kalkulace nepřesvědčí Ministerstvo zemědělství ČR o korekci Národního strategického plánu SZP po roce 2022. Pokud jednání nikam nepovedou, případně se budou objevovat další negativní zprávy v podobě dalšího omezení zemědělského hospodaření, zemědělci přistoupí k dalším protestům.
Krizový štáb Agrární komory ČR a Zemědělského svazu ČR rozhodl o dočasném přerušení protestů s tím, že nyní bude záležet na dalším vývoji. Zemědělci Odmítají, že by kritika Národního strategického plánu, a tedy i kritika rozhodnutí vlády, měla politickou motivaci či pozadí, naopak doposud vnímali, a to i v souvislosti s některými vyjádřeními vládních činitelů, opodstatnění klíčových změn jako pokračování volební kampaně jinými prostředky. Agrární komora ČR a Zemědělský svaz ČR jsou nepolitické, nevládní zemědělské organizace, které jsou bez vazeb na politické strany. Obě organizace v žádném případě nechtějí vést politický boj, chtějí i nadále vést konstruktivní diskusi. Představitelé Agrární komory ČR a Zemědělského svazu ČR děkují své členské základně, to je obou profesních organizací, které zastupují většinu českých zemědělců všech velikostí, různých právních forem a odlišného výrobního zaměření, za jejich připravenost vyjet a vyjít do ulic. Načež Jan Doležal k tomu podotkl, že je možné, že to bude ještě potřeba.
Na otázku, jaké jsou další možnosti, Jan Doležal odpověděl, že nyní má Evropská komise půl roku na to, aby Národní strategický plán SZP vyhodnotila. Konstatoval, že je ale třeba upozornit, že současná podoba tohoto dokumentu nebyla řádně projednána s odbornou zemědělskou veřejností a ani se zástupci zaměstnanců pracujících v zemědělství a výživě. Od prosince se sice uskutečnilo několik jednání, kterých se již zúčastnil nový ministr zemědělství Zdeněk Nekula, ale vzhledem k časovému hledisku a rozhodnutí vlády odeslat plán co nejdříve, byly zástupcům Agrární komoře ČR a Zemědělského svazu ČR představeny pouze změny bez možnosti se jakýmkoliv způsobem podílet na rozhodování o tak důležitém dokumentu.
Oficiálně se Agrární komora ČR a Zemědělský svaz ČR o změnách Národního strategického plánu SZP dozvěděly krátce před odesláním tohoto dokumentu do Bruselu a následující den je Ministerstvo zemědělství ČR představilo na více než 3hodinovém jednání, jehož součástí byla také diskuse s více než 7 desítkami organizací. Každý dostal prostor pro komentář v délce pouhých 3 minut. To skutečně Agrární komora ČR a Zemědělský svaz ČR nepovažují za adekvátní. Ve veřejném prostoru to vypadá jako „souboj čísel“, který se Ministerstvo zemědělství ČR pokusilo ukončit zveřejněním dotační kalkulačky. Přičemž, zveřejnění dotační kalkulačky rozhodně jejich obavy nerozptýlilo.
Jan Doležal k tomu dále uvedl, že pokud se sečtou základní a redistributivní platba, je patrný poměrně výrazný rozdíl v podporách mezi farmou, která hospodaří na 150 a 400 ha. Farmy o velikosti 400 ha jsou přitom často stále ještě rodinná hospodářství, případně právnické osoby, které vznikly sloučením několika menších soukromých zemědělců. Zatímco zemědělci hospodařící na 150 ha budou mít na těchto dvou podporách na každém hektaru téměř 6 tis. Kč, od 400 ha je pak podpora na každý obhospodařovaný hektar již téměř jen poloviční (3.400 Kč) a na 1000 ha nedosahuje ani 40 % podpory 150hektarových subjektů.
To, podle Jana Doležala, povede ke spekulacím s půdní držbou, mezi zemědělci se tak budou vytvářet další velké nerovnosti, přičemž zejména na nižších výměrách může být problém se skokovým nárůstem pachtovného a udržením půdy (pozn. i fyzické osoby hospodaří zhruba z 50 % na pronajaté půdě), ke kterému bude vlastníky motivovat nárůst podpor na první hektary. Zemědělci zároveň nechápou velký optimismus autorů dotační kalkulačky stran měnové kurzu, který kalkulačka předpokládá na 26,5 Kč za euro. V současné situaci je možné se naopak domnívat, že v roce 2023 se zemědělci budou pohybovat spíše na úrovni 24 až 24,5 Kč za euro, jako je tomu nyní. To znamená pro všechny zemědělce propad v příjmech o 10 % jen s ohledem na kurz. Celkově jsou podpory pro většinu běžně hospodařících zemědělců v novém období nižší v nominálním vyjádření, ve srovnání s rokem 2014, kdy se dotační systém měnil naposledy, jsou umenšené o téměř 30 % inflaci, a navíc se na ně vážou nové požadavky, náklady a produkční omezení.
Na otázku, s jakými čísly pracuje Agrární komora ČR, Jan Doležal odpověděl, že komora uskutečnila průzkum v rámci členské základny, podle kterého klesnou peněžité podpory 89,5 % zemědělských podniků. Pouze u 7,6 % dotázaných dojde k nárůstu a zhruba 3 % nepocítí změnu. V případě snížení podpor většina dotázaných odhadovala pokles na úrovni 15 až 40 %. Výjimkou nejsou případy, kdy je propad větší než 50 %, nebo dokonce 80 % (pozn. detailní údaje jsou zveřejněny na str. 17).
To jsou, pole Jana Doležala, skutečně alarmující výsledky, které mohou skutečně radikálně proměnit podobu českého zemědělství. Ovšem ne k lepšímu, jak se někteří mylně domnívají. Zemědělské podniky se přizpůsobí a budou se více orientovat na rentabilnější odvětví zemědělské prvovýroby. Výsledkem bude méně pestrá krajina a méně českých potravin, což ostatně také dokazuje průzkum Agrární komory ČR. Více než polovina respondentů uvedla, že plánuje, v souvislosti s chystanými změnami, omezit zemědělskou produkci, a necelé procento chce úplně ukončit provoz. Omezovat provoz plánují podniky, které se specializují na chov prasat, chov dojeného i masného skotu a drůbeže. Utlumovat výrobu chtějí také pěstitelé náročnějších plodin, jako jsou brambory, cukrová řepa, chmel, ovoce či zelenina. Těmito komoditami se zabývají v Česku především střední podniky, co se týká počtu zaměstnanců a hektarové výměry. Podle Jana Doležala se tak vracíme do nestabilního podnikatelského prostředí z 90. let.
Na otázku, zda je, pro české zemědělce, zásadní otázkou to, zda si budou moci zákazníci na trhu koupit české potraviny, nebo pro ně budou dostupné už jen ty ze zahraničí, Jan Doležal odvětil, že pokud to pro zákazníky není zásadní nyní, časem určitě bude. České potraviny samozřejmě budou nahrazeny zbožím dovezeným ze zahraničí, které zaplní regály velkých obchodů. Tyto potraviny ale budou podléhat větší cenové nestabilitě a zřejmě i cenovému diktátu, který nyní tlumí domácí konkurence.
Na otázku, co se potom stane, když se na druhé straně Evropy urodí například méně rajčat nebo chovy zdecimuje nakažlivá nemoc, Jan Doležal odpověděl, že ceny potravin rázem vyletí tak vysoko, že z toho zákazníci budou mít závrať ještě dlouho po odchodu z obchodu. Jenomže českých potravin bude v té době nedostatek a stanou se luxusním zbožím. „Můžeme tedy samozřejmě počkat na revizi Národního strategického plánu SZP po roce fungování, ale do té doby mohou nastat změny, které už nebude možné vrátit zpět,“ zdůraznil prezident Agrární komory ČR Jan Doležal.
