Koronavirová krize přinese zásadní proměnu na pracovním trhu, tvrdí v rozhovoru pro CNN Prima NEWS předseda Asociace samostatných odborů Bohumír Dufek. Podle něj není třeba, aby v Česku bylo až 40 tisíc restaurací a hospod, polovina z nich klidně může zkrachovat. Naopak považuje za žádoucí, že se lidé z oblasti služeb nebo OSVČ přihlásí na pracovní úřady, projdou rekvalifikací na jinou práci a zapojí se třeba jako svářeči. Že by za krizi mohl stát, odmítá.

Asociace samostatných odborů, kterou Bohumír Dufek zastupuje, je druhou největší odborovou centrálou v České republice, vznikla v červenci 1995. Sdružuje především technické a zemědělské svazy a celkově má na 200 tisíc členů. Dufek je mimo jiné autorem návrhu, aby děti odjely na tzv. koronavirové školy v přírodě.

Pane předsedo, před týdnem proběhlo jednání tripartity. Jak s ohledem na situaci vnímáte komunikaci nového ministra zdravotnictví Jana Blatného?
Myslím, že komunikuje špatně. Jestliže někdo podepíše petici proti vládě, tak by měl mít dost morálních kvalit na to, aby řekl, že do vlády nemůže, a ne že do ní při první příležitosti hned běží. Podle mě by to slušný člověk odmítl. Jeho vymlouvání je trapné.

A v rámci jednání?
No, tak odpověděl mi na něco úplně jiného, než jsem se ho ptal. Jen se vymlouvá. Já to ale nevzdávám. Školy v přírodě jsou podle mě jedna z cest, jak pomoci rodinám a dětem a celému systému. Podnikatelé stále vykřikují, že nemají lidi, a tohle by podle mě pomohlo. Řešíme kdejakou hospodu. Máme 40 tisíc hospod. Na tripartitě jsem řekl, že máme podporovat ty, kteří něco vyrábějí a dělají přidanou hodnotu a ne firmy, které de facto žijí ze spotřeby.

Nechápu, proč bychom měli mít 40 tisíc hospod, když jsou to ve většině případů jen putyky.

Takže podle vás podpora restaurací není nutná?
Nechápu, proč bychom měli mít 40 tisíc hospod, když jsou to ve většině případů jen putyky, kde se nalévá alkohol. Jinak já jim to přeji, ale myslím si, že to není rozumné. Možná se budeme divit, a až skončí tato fáze uzavřené společnosti, tak zjistíme, že restaurací potřebujeme jen polovinu. Naštěstí stále běží a funguje průmysl. Služby neřeším. Hospody a kadeřníci jsou profese, kde se nejlépe z problému zmátoří. Větší problém je s fabrikou nebo i s malou firmou, protože většinou jsou to specialisté. Ale služby jako hospody, kadeřnice nebo cestovky? To jsou přesně ty oblasti, na kterých lidé začnou šetřit.

Ano, ale pro mnoho z nich to znamená, že zkrachují.
Tak ať zkrachují. Je to prostě očistný proces, který funguje. Však krachují firmy, i když je vše v pohodě. Zatím ale nikdo nezkrachoval, vždyť je vláda štědře ocenila. Třeba OSVČ, ať dělají nebo nedělají, tak berou 500 korun denně. Musíme všichni pochopit, že dojde k obrovské restrukturalizaci celé společnosti. Jen půjde o to, aby ti, kteří budou mít přidanou hodnotu ve svých výrobcích, získali ty, kteří budou bez práce.

Podnikatelé se snaží uměle prodloužit dobu, po kterou budou existovat.

Jde o celospolečenský problém, co třeba cestovní kanceláře? 
Cestovní agentury dostávají státní dotace a zároveň odkládají platby. Firmy začnou krachovat a lidem, kteří mají vouchery, tak jim budou na nic. Musíte si rozhodnout, co je pro vás prioritní. Jestli někdo šel do toho, že si koupil voucher na příští rok, tak podle mě strašně riskuje. Jen se podívejte, kolik lidí vyrazilo do Chorvatska. Evidentně na tom zatím nejsme tak špatně.

A neměl by se stát snažit krachu naopak zabránit?
Však to stát dělá. Během první vlny pomohl všem. Teď přišla druhá vlna a nikdo neví, zda nepřijde další a prostě slabé podniky, které nedokáží oslovit občany, tak prostě nemohou přežít.

Pokud firmy zkrachují nebo lidé pracující ve službách přijdou o práci, tak se půjdou přihlásit na pracovní úřad, a to je podle vás dobře?
V kontextu času se někteří podnikatelé snaží uměle prodloužit dobu, po kterou budou existovat. Někteří ale ne, a opravdu se budou muset jít přihlásit na pracovní úřad. Ale může to mít velice pozitivní efekt a na trhu se objeví skupina lidí, kteří budou moci pracovat v jiném oboru.

Takže tisíce lidí, kteří vystudovali například humanitní obory, a stát vzdělání platil, tak by to měli zahodit a jít pracovat do strojírenství, protože to stát nařídí?
Ale to vám nenařídí stát, to bude vaše rozhodnutí. Stát nezodpovídá za zaměstnance ani za podnikatele.

Ale stát přece částečně může za krizi, která tu teď je. Měl údaje a informace a mohl problémům alespoň zčásti předejít.
To není pravda. V tom s vámi nesouhlasím.

OSVČ platí daleko méně na daních než zaměstnanec a přitom čerpá státní služby stejně.

Tvrdí to řada odborníků a nechápu, proč lidé, kteří měli před koronavirem práci, o ni mají přijít právě vinou státu a jít pracovat za méně peněz do úplně jiného oboru?
Pokud se jako odborář postavím na stranu těchto lidí, tak je třeba, aby jim stát nabídl maximum podpor, ale tím dojde k nabourání státního rozpočtu a budeme si na to muset půjčit. A je teď otázka, kam až můžeme zajít. V tuto chvíli vám dám jen krásný příklad – proč mám já platit větší daně než OSVČ? Vystudovaný člověk bude platiti vyšší daně, než ten, kdo v hospodě roznáší pivo.

Oni přece také platí daně, odvody, a to z výše svého příjmu.
Ale to není pravda. Oni mají minimální odvody, navíc si nemusejí platit sociální a jejich minimální platba je 5 800 korun. Když jim někdo umožní odpočíst si 600 000, tak z toho budou platit 100 korun daň. OSVČ platí daleko méně na daních a přitom čerpá státní služby stejně.

Ale oni si na to musejí vydělat...
To si musí ale ten zaměstnanec taky.

OSVČ nedostanou ošetřovné, nemají nemocenskou a pokud si neplatí sociální odvody, tak nemají nárok na důchody.
To je ta volba a ta demokracie, kterou tu máme. A proč tedy teď všichni brečí, že máme udělat minimální důchod, protože si tady neplatili.

Pane předsedo, ukončeme tuto debatu...
Byl bych pro záchranu všech OSVČ třeba ve chvíli, kdy by platily vyšší daně. Pokud se českým podnikatelům ta podpora dá, oni jsou schopní a zvládnou to. Ale problém je v tom, že na tu dobu peníze nemáme. A pokud by v Česku platily daně velké nadnárodní korporace, které tu podnikají, tak by peníze být mohly. Zatím firmy nekrachují, ale já se bavím o období v příštím roce. Teď to ještě stále nějak funguje, Češi jsou zodpovědní. Ta doba bude tak hrozná, že ti lidé opravdu o tu práci přijdou.

Kdybych měl tu možnost, tak bych z  fleku postavil všechny úředníky do jedné řady a každého třetího propustil.

Objevují se nápady na přidání peněz státním zaměstnancům. Přijde vám to v tuto chvíli správné?
Nepodporuji to, aby se přidalo plošně státním úředníkům, ale podporuji to, aby se zvýšila minimální mzda. Podporuji, aby se přidalo hasičům, zdravotníkům, sociálním pracovníkům nebo zaměstnancům finanční správy. Kdybych měl tu možnost, tak bych z fleku postavil všechny úředníky do jedné řady a každého třetího bych propustil. My jsme si zřídili stát proto, aby nám sloužil, a ne proto, abychom my sloužili jemu.

Mluvil jste o minimální mzdě, časté argumenty směřují k tomu, že pokud se zvedne minimální mzda, dotkne se to právě těch, kteří ji pobírají a budou propuštěni, protože na ně nebudou firmy mít.
Tohle tu pravicoví ekonomové tvrdí od roku 1990 a je to přesně obráceně. Jestliže firmy poptávají 100 tisíc zaměstnanců, tak bez problémů mohou zvedat minimální mzdu. Pokud ty peníze nedostanou v této firmě, mohou přejít do té, která na to má.

Ano, ale to se bavíme o technických oborech a primárně o průmyslu.
Ale i já jako zemědělec nemohu celý život počítat s tím, že zůstanu v tomto oboru.

Takže se mají lidé v rámci koronavirové krize připravit na to, že budou muset změnit zaměstnání a zamíří do úplně jiného oboru, než který třeba vystudovali?
Ano, a dokonce by stát měl některé obory začít rozvíjet a dělat na ně rekvalifikace. Třeba neustále nejsou svářeči.

Pokud to vezmu s nadsázkou, tak abychom nedopadli jak v minulém režimu, kdy umělci museli do dolů nebo skončili jako myči oken...
Víte, v čem je ten rozdíl? Tam to nařídil stát, tady to udělá trh a tržní hospodářství. To je nekompromisní systém, kde silnější požírá slabší.