Ve druhém čtvrtletí letošního roku se výrazně zvýšily ceny zemědělských výrobců jatečných zvířat, meziročně v průměru o 21 procent. Třeba skot nebo drůbež se dosud za tak vysoké ceny neprodávaly. Podle zemědělců, jak uvedly Televizní noviny televize Nova ve své reportáži, ale zdražování nekončí, protože by zemědělci potřebovali maso ještě výrazně zdražit, aby pokryli rostoucí náklady.
Televizní noviny dále uvedly, že zatímco výroba masa ve druhém čtvrtletí zaznamenala další mírný pokles (meziročně o 2,7 procenta na 113.089 tun), ceny výrobců jatečných zvířat strmě vzrostly. „Došlo k rychlému růstu cen zemědělských výrobců, a to nejen v České republice. Pro chovatele skotu a drůbeže to bylo motivující k vývozu jatečných zvířat. Výroba masa sledovaná na jatkách tak poklesla více než hrubá tuzemská produkce,“ informovala vedoucí oddělení statistiky zemědělství a lesnictví Českého statistického úřadu (ČSÚ) Renata Vodičková ve zprávě úřadu.
Ceny jatečného skotu meziročně stouply o 29,5 procenta, například jatečné býky chovatelé prodávali za průměrnou cenu 104,63 korun za kilogram v jatečné hmotnosti (neboli v mase). Ceny jatečných prasat se navýšily o 20,2 procenta, výrobci za ně dostali v průměru 43,58 korun za kilo v mase. Zvedly se i ceny jatečných kuřat, meziročně o 13,1 procenta. Kuřata I. jakostní třídy zemědělci ve druhém čtvrtletí prodávali průměrně za 26,03 korun za kilogram živé hmotnosti. Růst cen se nevyhnul ani mléku – meziročně stouply o 21,6 procenta. Jeden litr mléka třídy jakosti Q stál 10,75 korun.
„Ceny jatečných zvířat se vyšplhaly na výjimečnou úroveň, skot a drůbež se dosud za tak vysokou cenu neprodávaly. Ceny jatečných prasat procházejí častějšími výkyvy, a přestože také vzrostly, zatím nedosáhly úrovně posledního cenového vrcholu na přelomu let 2019 a 2020,“ upřesnila Markéta Fiedlerová z oddělení statistiky zemědělství a lesnictví ČSÚ.
Podle prezidenta Agrární komory ČR Jana Doležala jsou ale čeští chovatelé hospodářských zvířat v kritické situaci, a to i navzdory poměrně znatelnému nárůstu výkupních cen. „Výchozí základna, se kterou jsou ceny meziročně porovnávány, byla extrémně nízká a v řadě případů nestačila ani na pokrytí stále rostoucích nákladů na chov. K již tak vysokým výrobním nákladům v souvislosti s válkou na Ukrajině se přidal růst vstupů o další desítky až stovky procent. Zdražily především energie, pohonné hmoty a krmné směsi pro hospodářská zvířata. V souvislosti s dvoucifernou inflací se také dále zvyšují i mzdové náklady,“ uvedl pro TN.cz Jan Doležal.
Podle Jana Doležala zemědělci mají omezené možnosti promítnout toto zdražování do cen, za které prodávají, a proto ani nárůst cen v mnoha případech náklady producentům nepokrývá. Z toho důvodu zvažuje řada zemědělců omezení chovů a k tomuto kroku již někteří chovatelé přistoupili. „To se ostatně již projevilo ve statistikách pro výrobu masa v Česku. Současně je třeba říct, že ceny se zvyšují také v dalších článcích dodavatelsko-odběratelské vertikály. Například ze statistik produkce kuřecího masa vyplývá, že nejpomaleji zdražují jatečná kuřata od zemědělců, a naopak nejrychleji se zvyšují ceny kuřat v obchodech,“ doplnil Jan Doležal.
Na otázku, zda bude zdražování pokračovat, či zda a kdy se ceny masa vrátí na svou původní hodnotu před zdražením, není podle ředitele Svazu chovatelů prasat (SCHP) Jana Stibala možné odpovědět. Důvodů je prý hned několik. „Spotřebitelské ceny masa jsou cenou zemědělských výrobců ovlivněny jen z menší části. Větší vliv na ně má přístup jatek, a především pak obchodní politika maloobchodních řetězců,“ prozradil Jan Stibal webu TN.cz s tím, že průměrná cena, za kterou chovatelé prodávali prasata v průběhu celého loňského roku, byla nejnižší od roku 1994.
„Takže cena masa je z největší části ovlivněna něčím, co nejsme schopni nijak ovlivnit. V tomto směru bude zajímavá politika státu. Již před třemi měsíci ministr zemědělství mluvil o kontrolách marží. Do dnešního dne se nic nestalo,“ posteskl si ředitel SCHP. Svaz údajně není schopen odhadnout ani vývoj nákladů na chov prasat. Dvě třetiny nákladů jdou na konto krmných směsí – především obilovin, jejichž současná cena činí přibližně 2,5násobek běžných dlouhodobých cen.
Další vývoj tak, podle Jana Stibala, není vůbec jasný. „Druhou největší nákladovou položkou jsou energie. I u nich je vývoj velmi nepříznivý a do budoucna nepřehledný. Třetím největším nákladem jsou potom mzdy. I tady inflace velmi rychle tlačí na zvyšování. Čistě nákladová cena (tedy taková cena, kdy by chovatelé nevydělávali ani neprodělávali) za jeden kilogram je v tomto okamžiku zhruba 42 korun. Momentálně jsou jatečná prasata prodávána za přibližně 34 korun za kilo živé hmotnosti. K pokrytí zvýšených nákladů by tak chovatelé potřebovali 24procentní zvýšení ceny,“ dodal.
Jan Stibal předpokládá, že další scénář bude záviset především na vývoji nákladů, to je zejména obilí a energie. „To je do značné míry spojeno se situací na Ukrajině a není možné ho odhadnout,“ uzavřel.
Mluvčí Potravinářské komory ČR Helena Kavanová redakci TN.cz sdělila, že nejvýznamnějším faktorem zdražování potravin je rostoucí cena energií. Do budoucna bude podle ní významným faktorem i aktivita vlád jednotlivých evropských zemí, a to do jaké míry budou podporovat jednotlivé průmyslové sektory. Nejohroženější obory z hlediska plynu jsou sklářství, keramický průmysl a právě potravinářství.
„V potravinářství je to například výroba pečiva nebo krmiv, které jsou hodně závislé na dodávkách plynu. Zjednodušeně řečeno – potraviny, tedy i maso, přestanou zdražovat ve chvíli, kdy se podaří stabilizovat ceny energií. Firmy apelují na vládu, aby zavedla opatření na zmírnění dopadů vysokých cen elektřiny a plynu podle dočasného krizového rámce. Žádné jiné opatření, které zatím bylo přijato nebo se o něm uvažuje, totiž zdražování energií pro firmy neřeší. V tuto chvíli kompenzuje drtivá většina členů Evropské unie, podle našich informací 24 z 27,“ nechala se slyšet Kavanová.
Podle Potravinářské komory ČR by pomohlo také snížení DPH na potraviny, Česko má totiž jednu z nejvyšších daní v Evropě (15 procent). Polsko má daň pět procent (v současné době dočasně dokonce nula procent na 300 položek), Německo sedm, Rakousko a Slovensko deset procent. S vysokým DPH se významně snižuje konkurenceschopnost výrobců potravin, všude v okolních státech je levněji. „Jak jsme viděli u pšenice, ceny na komoditní burze šly dolů, v České republice se však tato skutečnost příliš neprojevila,“ upozornila mluvčí komory.
Do cen masa vstupují kromě cen energií také zvyšující se ceny krmiv, které jsou ovlivněny panikou omezením vývozu z Ukrajiny. „Ceny masa tak souvisí i s letošní úrodou, zda jí bude dostatek,“ říká Helena Kavanová a dodává: „Kolik maso bude stát za půl roku, je velmi složité odpovídat, protože je zde velmi mnoho neznámých. Troufám si odhadnout, že pokud se podaří zkrotit energie, ať již formou kompenzací, či jinak, dojde ke stabilizaci cen potravin a v budoucnu i k jejich mírnému snížení.“
Redakci TN.cz zajímalo, proč ministerstvo zemědělství, podle slov ředitele SCHP Jana Stibala, stále nezačalo s kontrolami marží. „Marže může oficiálně kontrolovat pouze ministerstvo financí, potažmo specializovaný finanční úřad, který se v posledních měsících intenzivně věnoval pohonným hmotám. Ministerstvo zemědělství požádalo resort financí o provedení cenového šetření uplatňovaných nákupních a prodejních cen vybraných potravinářských výrobků v obchodních řetězcích. Ministerstvo financí však našemu požadavku nevyhovělo,“ informoval tiskový mluvčí ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý.
