Necelé dva týdny před koncem roku nemá vládní koalice podporu většiny Poslanecké sněmovny pro nejdůležitější hospodářskopolitický zákon – zákon o státním rozpočtu pro příští rok. Pokud se patová situace nevyřeší do Silvestra, bude hospodaření státu podléhat pravidlům rozpočtového provizoria. Vládě, pode vedením premiéra Andreje Babiše, by se ale mohlo paradoxně dýchat volněji. Uvedla to dnes televize CNN Prima NEWS.
Článek v CNN Prima NEWS v úvodu vysvětluje, co vůbec rozpočtové provizorium znamená. Konstatuje, že jde o institut popsaný v § 9 zákona o rozpočtových pravidlech z roku 2000. Do rozpočtového provizoria státní rozpočet přechází v situaci, kdy není ke konci kalendářního roku schválen zákon o státním rozpočtu na rok následující. Pro vládu ČR to může představovat značné zmenšení manévrovacího prostoru, protože se fakticky musí řídit posledním platným zákonem o státním rozpočtu, tedy plánem končícího roku. A to až do chvíle, kdy nový rozpočet projde Poslaneckou sněmovnou a podepíše jej prezident republiky. Senát je v této záležitosti mimo hru.
Vláda tedy může v režimu rozpočtového provizoria utrácet jen do výše výdajů předchozího roku. Ale to není všechno. Zákonodárce myslel i na variantu, kdyby státní kasu u nás byla vláda, která by rozpočtu chtěla už v lednu začít pouštět žilou. V každém měsíci je tedy přípustné utratit maximálně jednu dvanáctinu z celkových výdajů minulého rozpočtu. Je tím zajištěna kontinuita a plynulost toku peněz státu.
Podle článku CNN Prima NEWS rozpočtové provizorium je zpravidla popisováno jako hrozba, které je vždy lepší se za každou cenu vyhnout. Televize k tomu dodává, že tento pohled přetrvává z doby, kdy stát každý rok přerozděloval větší objem peněz než v období předešlém. „Doposud jsme byli zvyklí, že výdaje státu rok od roku narůstají. Ale vzhledem k letošnímu schodku ve výši 500 miliard korun budou v příštím roce výdaje nižší,“ uvedl pro CNN Prima NEWS Štěpán Křeček, hlavní ekonom společnosti BH Securities.
Zatímco letos má vláda posvěceno utratit 1.864,8 miliardy korun, pro příští rok jsou výdaje plánovány jen ve výši 1.806,8 miliardy. Tedy o celých 58 miliard korun méně. „Dostáváme se do situace, kdy rozpočtové provizorium pro vládu není strašák. Ta by se naopak dostala do velice komfortní situace,“ dodal k tomu Štěpán Křeček.
Podle něho navíc na neúrodnou půdu padají slova z řad opozičních politiků, kteří aktuální návrh státního rozpočtu kritizují. „Opozice nemůže říkat, aby se vláda chovala rozpočtově zodpovědně, když provizorium by znamenalo menší rozpočtovou zodpovědnost než navržená podoba rozpočtu,“ upozornil Štěpán Křeček na zajímavou souvislost.
Jenže i hospodaření v režimu rozpočtového provizoria má, podle CNN Prima NEWS, háček. Většina výdajů státu by měla pouze provozní povahu a vláda by mohla jen minimálně investovat. Financovat by bylo možné jen projekty, které běží a na něž už jsou peníze vyčleněné z dřívějška. „Provizorium by také omezilo přísun peněz z evropských fondů. To vše v době, kdy jsou veřejné investice státu pro výkon ekonomiky důležitější než kdy jindy. Soukromé investice firem a podniků jsou totiž kvůli koronavirové nejistotě ochromené,“ uvedl pro CNN Prima NEWS Lukáš Kovanda, hlavní ekonom Trinity Bank.
Za nepříjemnost provizorium považuje i někdejší ministr financí Miroslav Kalousek. „Země v rozpočtovém provizoriu sice funguje, může čerpat své provozní výdaje, ale je zasažena velkou nedůvěrou všech investorů a nemůže čerpat žádné dotace z EU, nemůže se investovat,“ uvedl v rozhovoru pro ČTK. Podle něho by se tak problémy Českém republiky jen znásobily.
V režimu rozpočtového provizoria Česká republika fungovala v letech 1999 a 2000, kdy českým premiérem byl Miloš Zeman, který řídil menšinovou vládu ČSSD. Její první rozpočet byl schválen 15. ledna 1999 po dlouhých jednáních o získání podpory poslanců KDU-ČSL a KSČM. Schválení dalšího, 26. ledna 2000, předcházel takzvaný toleranční patent s ODS a odstoupení několika ministrů. ODS se zavázala podpořit rozpočty vlády tehdejšího premiéra Miloše Zemana v dalších letech, pokud stát bude snižovat schodky na 20, respektive 10 miliard korun
