• Zveřejněno: 04.03.2023
  • Autor: Miroslav Svoboda

Jak již Potravinářská komora ČR informovala, Evropská komise připravuje nový delegovaný akt pro biodiverzitu, který by měl stanovovat kritéria taxonomie pro udržitelné financování i pro oblasti živočišné výroby, rostlinné výroby, zpracování potravin a hnojiv. Pro tyto účely založila Komise Platformu pro udržitelné financování. Taxonomie ve smyslu připravované legislativy představuje klasifikaci lidských činností za účelem posouzení jejich vlivu na životní prostředí a klima. Na základě této klasifikace mají být následně posuzovány organizace z pohledu udržitelnosti se všemi souvisejícími dopady.  Nedávným příkladem je zařazení jaderné energetiky mezi udržitelné zdroje energie, které bylo předmětem mnoha diskusí.

Finální verzi připomínek a doporučení zpracovalo pro Evropskou komisi Ministerstvo financí ČR. „Domníváme se, že kritéria taxonomie musí být realistická, proveditelná a v žádném případě nesmí ohrozit budoucí fungování v rámci našich sektorů“, vysvětluje prezidentka Potravinářské komory ČR Dana Večeřová. „Současná kritéria jsou v řadě oblastí likvidační jak pro agrosektor v Česku, tak pro celou Unii“, doplňuje Dana Večeřová.

Návrh kritérií Platformy pro udržitelné financování pro zemědělský a potravinářský sektor, nemůžeme akceptovat. Místo klasifikace konkrétních činností, klasifikuje jednotlivé sektory (produkty) a nezohledňuje pozitivní vliv tradičních zemědělských postupů (např. vazba rostlinné a živočišné výroby na úrovni jednotlivých farem) pro zajištění biodiverzity a sekvestraci uhlíku. V oblasti potravinářské pak staví do nevýhodné pozice výrobce, kteří zpracovávají potraviny živočišného původu bez ohledu na skutečnost, za jakých podmínek jsou vyprodukované. Ve svém důsledku tak nepomůžeme ani klimatu ani zdraví spotřebitelů.

Zemědělská produkce v zemích, kde je provozována intenzivním a lineárním způsobem, má jistě co zlepšovat, nicméně předložená kritéria jsou zcela odtržená od technické reality fungování celého sektoru. Pravděpodobnou příčinou tohoto stavu je fakt, že jsou ryze technická kritéria (nikoliv cíle a politiky) formulována Platformou složenou výhradně ze zástupců finančníků a neziskových organizací. Pokud bychom vzniklou situaci přirovnali k lékařskému prostředí, pak pacient se zánětem slepého střeva (v tomto případě reprezentován celou EU), je operován úředníkem z pojišťovny za asistence člena etické komise. Jistě i tyto dvě osoby hrají ve fungování systému důležitou roli, nicméně účast odborníků z praxe je nezbytná.

Hlavním rizikem je úplná závislost Evropy na dovozu potravin ze třetích zemích (se všemi negativními důsledky) a narušení tisícileté tradice zemědělské produkce v Evropě. Chápeme význam udržitelnosti a chceme se podílet na posilování udržitelné produkce, ale apelujeme na všechny zúčastněné, abychom mohli všechny navržené změny dostatečně projednat, protože dopady těchto rozhodnutí nevratně změní celou Evropu a nebude cesty zpět nebo jen za cenu extrémních výdajů. „Bude stále obtížnější, ne-li nemožné, produkovat základní potraviny, chovat zvířata či pěstovat komodity, na které jsme zvyklí“, říká prezidentka Potravinářské komory ČR.

Dne 13. února zaslala Potravinářská komora ČR, Agrární komora ČR, Zemědělský svaz ČR a Svaz chemického průmyslu ČR společný dopis všem zainteresovaným ministrům s připomínkami k nově navrženým kritériím taxonomie. Společný dopis, který jsme již vydali 28. února 2023, publikujeme znovu a najdete ho v příloze.

Přílohy:
  • Zdroj: Potravinářská komora ČR
Registrací uživatel získá přístup k exkluzivním informacím.
Registrace   |   Přihlášení

Zemědělský svaz: Rozhodnutí Ústavního soudu respektujeme, o spravedlivém nastavení veřejné podpory musíme dál jednat s politiky

  • Zveřejněno: 02.04.2025

Zemědělský svaz ČR bere rozhodnutí Ústavního soudu, kterým ve středu 2. 4.2025 zamítl návrh na zrušení současného nastavení redistributivní platby, na vědomí a respektuje jej. Veřejná debata kolem ústavní stížnosti alespoň přispěla k otevření potřebné politické diskuse o spravedlivějším nastavení přímé podpory zemědělců.

Šéfka drůbežářů: Bojíme se dovozu kuřat z Ameriky, ošetřují je chlorem, my nesmíme

  • Zveřejněno: 07.04.2025
Lidé stále méně kupují celá kuřata, trendem jsou polotovary nebo trhaná kuřecí masa, říká nová ředitelka Sdružení drůbežářských podniků Zuzana Slámová. Organizace stále řeší jednodušší nabírání zahraničních pracovníků, měli by pracovat po vyřízení v daném podniku alespoň rok, v současnosti jde o poloviční dobu, přeje si. iDNES

Hospodářský výsledek zemědělství se propadl o téměř 30 %, hlásí Zemědělský svaz ČR a potvrzuje špatné vyhlídky odvětví

  • Zveřejněno: 10.04.2025

Podle finálních výsledků interního šetření Zemědělského svazu ČR po uzavření účetního roku 2024 dosáhly zemědělské podniky v loňském roce průměrného čistého zisku 1 295 korun na hektar, což je o 28 % méně než v předchozím roce. Přepočteno na celý obor zemědělství to činí 4,5 mld. Kč, oproti 6,3 miliardám o rok dříve. V průměru si tak každý podnikatelský subjekt bez ohledu na velikost či počet hektarů v roce 2024 vydělal pouhých 151.276 korun.