V rozhovoru pro říjnové číslo časopisu AGRObase, který vydává Agrární komora ČR, prezident Agrární komory ČR Jan Doležal konstatuje, že zemědělce čeká nelehká zima kvůli drahým energiím a ani vyhlídky na příští rok nejsou zrovna pozitivní. Snížení zemědělského rozpočtu proto považuje za nerozumné. Zároveň říká, že řada zemědělců s napětím očekává, jak v době drahých energií přečká zimu. Tedy, zda se Agrární komoře ČR podařilo při vyjednávání s vládou vyjednat potřebnou pomoc. Jan Doležal k tomu dále konstatoval, že česká vláda s řešením drahých energií pro zemědělce, ve srovnání s jinými zeměmi Evropské unie, dlouho otálela. „Ještě na konci srpna jsme nevěděli nic. Současné navrhované řešení je nicméně třeba objektivně pochválit. Začátkem října bylo schváleno jak zastropování cen elektrické energie, tak plynu. Obojí má platit od 1. ledna příštího roku. Důležité je, že u plynu bude zastropována celá spotřeba nejen pro domácnosti, ale také pro podnikatelské subjekty, a to až do 4.200 MWh. Týkat by se to mělo 80 % nejvyšší spotřeby za posledních 5 let. Ještě letos by měl být využit tzv. dočasný krizový rámec, který se bude týkat všech potenciálních žadatelů, u nichž došlo meziročně k nárůstu cen energií o více než 100 %. Kompenzováno by mělo být až 30 % vyšších nákladů, a to až do výše 2 mil. euro. Zde bychom chtěli jít na 50 % kompenzaci až do výše 3 mil. eur, a to s ohledem na skutečnost, že dočasný krizový rámec bude pravděpodobně jediným způsobem pomoci pro velké podniky,“ prohlásil prezident Agrární komory ČR pro časopis AGRObase.
Zároveň Jan Doležal dodal, že mezi zemědělskými subjekty sice příliš velkých podniků není, ale jejich dodavatelé a odběratelé, jako jsou například cukrovary nebo mlékárny, do této definice spadají. Zastropování se jich tak netýká. Podle něho, zatímco zastropování cen elektrické energie na 6,05 Kč s DPH je vzhledem k rostoucím cenám zejména pro ty, kterým skončila nebo bude končit smluvní fixace, dobrá zpráva, tak tato cenová hladina vzbudila obavy, a to u výrobců elektrické energie z obnovitelných zdrojů energie, kam patří i bioplynové stanice provozované zemědělci. Přičemž uvedl, že smlouvy na příští rok byly mnohdy podepsány na vyšší cenové hladině, což představuje určitý stabilizační faktor v hospodaření zemědělských subjektů, ale při současných nákladech není možné elektrickou energii vyrábět za méně peněz, než představuje navrhovaný strop.
Na otázku, jak to dopadlo s bioplynovými stanicemi, Jan Doležal odpověděl, že v rámci evropského nařízení, ze kterého vychází české národní zastropování, a následně z něho bude pravděpodobně vycházet daň z neočekávaného zisku (windfall tax), se přímo hovoří o výjimce pro obnovitelné zdroje, tj. energie a biomasu (konkrétně biometan, a ne explicitně bioplyn) a o výjimce pro provozovatele zařízení s instalovaným výkonem 1 MW. Při racionálním výkladu evropského nařízení by to znamenalo, že se zastropování zemědělských bioplynových stanic týkat nebude, nicméně je třeba sledovat výklad a uplatňování nařízení po 1. lednu 2023. Jan Doležal dále připomněl, že na jednání o energetice v Poslanecké sněmovně na potenciální problém s bioplynovými stanicemi upozornil a následně byl jak Ministerstvem zemědělství ČR, tak Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR ubezpečen, že se skutečně s výjimkou pro zemědělské bioplynové stanice počítá. Podle něho obavy tak nemusejí být na místě, i když, jak dále konstatoval, je třeba jako vždy sledovat, jak se k situaci postaví nižší úředníci Ministerstva průmyslu a obchodu ČR, které bude producenty energie rozdělovat, a úředníci Ministerstva financí ČR, které bude daň z neočekávaného zisku vybírat.
Na další otázku, bude-li tato pomoc efektivní, Jan Doležal reagoval s tím, že Bude tato pomoc efektivní? Agrární komora ČR vítá jakoukoliv pomoc českým zemědělcům s drahými energiemi. Vždyť ti potřebují udržet krok se zemědělci v jiných evropských zemích, kterým jejich vlády již dávno poskytují kompenzace a dávají jim tak na evropském trhu značnou konkurenční výhodu.
Kromě vysokých cen energií ale české zemědělce trápí také růst ostatních vstupních nákladů, jako jsou pohonné hmoty, minerální hnojiva, krmiva pro zvířata či mzdové náklady. Mnozí zvažují, zda se jim provozování zemědělské prvovýroby ještě vůbec vyplatí. „Vím o mnoha případech z naší členské základny, kdy rychlé zdražování vstupních nákladů dostalo zemědělce do tak vážných existenčních problémů, že byli nuceni značně omezit své podnikání. Jedná se především o chovatele prasat, drůbeže, skotu a pěstitele náročnějších plodin, jako jsou ovoce, zelenina, brambory nebo chmel. Myslím, že by si tyto sektory zasloužily ještě další pomoc, kterou ostatně dočasný krizový rámec umožňuje. V sousedním Slovensku například ještě letos vyplatí mimořádnou podporu na skladování ovoce a zeleniny. V době, kdy jsou minerální hnojiva drahá, nebo dokonce nedostupná, bychom měli najít způsob, jak dále podpořit chovatele hospodářských zvířat, abychom mohli část minerálních hnojiv nahradit statkovými,“ prohlásil Jan Doležal.
Na otázku, zda mají zemědělci alespoň na příští rok lepší vyhlídky, Jan Doležal odvětil, že signály, které produkčním zemědělcům dává současná vláda, nejsou zrovna pozitivní. Nejenže jsou zde změny v dotační politice, které znamenají méně peněz a více omezení, ale zároveň znamenají ještě méně peněz pro střední a větší zemědělské podniky. Ministerstvo zemědělství by podle současné podoby státního rozpočtu mělo příští rok hospodařit s rozpočtem 57,44 mld. Kč, což je o 2,24 mld. méně než v roce letošním. „Panu ministrovi se sice podařilo udržet kofinancování PRV, vyjednat navýšení částky na vodní hospodářství a PGRLF o miliardu korun, naopak ale mohou být výrazně kráceny prostředky na národní zemědělské dotace a lesní hospodářství. To v současné době extrémních nákladů a nejistoty na jednotném trhu nepovažuji za rozumné. Státní rozpočet na příští rok počítá také s programem na podporu zaměstnanosti v zemědělství na venkově pomocí sníženého sociálního pojištění. Mělo by se jednat o podporu ve výši až 3 mld. Kč, kterou slíbil zemědělcům ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka na konferenci v Paláci Lucerna, kterou jsme organizovali v červnu,“ řekl Jan Doležal. Podle něho jsou čeští zemědělci v polovině října a stále nemají stoprocentní garanci, že program od příštího roku skutečně poběží. Od roku 2023 zároveň začínají platit nová pravidla Společné zemědělské politiky EU. To znamená i nový systém pro rozdělení zemědělských dotačních podpor, který 12. října 2022 schválila vláda. Současně konstatoval, že dopadová studie tohoto nového systému, kterou si nechala zpracovat Agrární komora ČR a Zemědělský svaz ČR, varovala před negativními dopady na produkci českých potravin.
Podle něho se zpracovatelé studie soustředili na dvě hlavní otázky: Zda budou mít změny v dotační politice vliv také na střední podniky a větší podniky a za druhé na rentabilitu produkce vybraných komodit. Konkrétně se jednalo o pšenici, brambory, jablka a mléko. Ze závěrů studie vyplývá, že změny v dotační politice se skutečně dotknou i středních podniků, konkrétně se jedná o zhruba 2.000 subjektů, které zároveň patří mezi významné producenty potravin a surovin pro jejich produkci v České republice. Zároveň studie ukazuje, že bez dotačních podpor je produkce pšenice, brambor, jablek i mléka výrazně nerentabilní. To znamená, že v případě pokračování trendu snižování či úplné redukce podpor pro střední a větší podniky lze očekávat další útlum zemědělské produkce, případně její zdražení v okamžiku, kdy si bude chtít maloobchod uchovat současnou obchodní přirážku a tržní cena bude odpovídat úrovni, která zajistí rentabilitu bez dotačních podpor. Zkrátka vláda novou dotační politikou zásadně přispívá k zdražování potravin.
Následovala další otázka, to je, zda tedy hrozí zvýšení dovozu levnějších potravin ze zahraničí? Jan Doležal odpověděl, že se tak děje již nyní. Tím, podle něho, bohužel dochází dalšímu snižování potravinové soběstačnosti České republiky. Poukázal na typický příklad, to je na polská jablka. Ta se kvůli válce na Ukrajině hromadí na jednotném trhu EU, přičemž měla původně směřovat na východ, do Běloruska nebo Ruské federace. Tyto přebytky, za které mnohdy polští pěstitelé dostali od tamní vlády kompenzace, si nechávají dovážet do Česka velké obchodní řetězce za „dumpingové“ ceny. Část českých pěstitelů jablek má nyní na skladě přebytky ještě z loňska a sklidit a uskladnit letošní úrodu, se jim nevyplatí. Podle odhadu Ovocnářské unie ČR hrozí, že až třetina jablek zůstane na stromech. Jablka navíc vyžadují skladování za specifických podmínek (stálá teplota, řízená atmosféra), což od pěstitelů vyžaduje vynaložit další, v současné době extrémně vysoké náklady i po sklizni, které jim ale nízké výkupní ceny nepokryjí. Pěstitelé proto nyní lákají na samosběry jablek po celé zemi.
Prezident Agrární komory ČR v rozhovoru dále uvedl, že polské potraviny přitom nemají v České republice nejlepší pověst. Připomněl, že českou veřejnost opětovně pobouřila nedávná polská aféra s přimícháváním technických olejů určených pro výrobu maziv a biopaliv do krmných směsí pro drůbež. Nejedná se zdaleka o jediný skandál. Jen v letošním roce Systém rychlého varování pro potraviny a krmiva (RASFF) zaznamenal zhruba 200 pochybení v kvalitě polských potravin a téměř 80 z nich se týkalo závažných problémů s drůbežím masem a výrobků z něho. Většinou se jednalo o záchyty salmonely. Agrární komora ČR proto vydala prohlášení, v němž ujistila české zákazníky o špičkové úrovni tuzemských chovů drůbeže, které samy iniciativně dodržují vysoké standardy a zároveň jsou několikrát do roka kontrolovány.
Poté redakce položila otázku, v níž se zeptala, zda českým zemědělcům, v souvislosti s nízkými výkupními cenami českých zemědělců kvůli levným dovozům ze zahraničí, pomůže novela zákona o významné tržní síle?
Jan Doležal k tomu řekl, že novela zákona o významné tržní síle, kterou schválili poslanci ve třetím čtení, přispěje z pohledu produkčních zemědělců k nastavení férovějších podmínek v rámci dodavatelsko-odběratelské vertikály v České republice. Ale, zemědělci ji však považují za nouzové řešení, k němuž museli čeští zákonodárci přistoupit vzhledem k tomu, že Česká republika jako jedna z posledních zemí EU dosud plně nepřevedla do národní legislativy směrnici Evropského parlamentu a Rady EU o nekalých obchodních praktikách. Agrární komora ČR proto považuje za dobré, že byly přijaty pozměňovací návrhy řešící praktiky ohledně slevových akcí. Novela ale, podle Jana Doležala, stále neřeší mnoho praktik, které považují čeští zemědělci a zpracovatelé potravin za nespravedlivé a pravidelně se s nimi setkávají ze strany svých odběratelů. Jedná se především o odběr zboží za podnákladové nebo podnákupní ceny ve vazbě na zneužití výsadního tržního postavení a mnoho dalších.
Prezident Agrární komory ČR k tomu dále dodal, že co se týká pozměňovacích návrhů, které prošly Sněmovnou, zemědělci vítají, oproti vládnímu návrhu, lepší vymezení definice tak, že významnou tržní sílu bude mít, jako dosud, každý odběratel, jehož roční obrat na území České republiky přesáhne včetně obratu s propojenou osobou 5 mld. Kč. Na odběratele s obratem nad 5 mld. Kč se tak novela bude vztahovat vždy. Naopak Agrární komora ČR považuje za nešťastné, že rozšířením definice významné tržní síly dojde k významnému nárůstu počtu subjektů včetně řady menších zemědělských prvovýrobců a zpracovatelů potravin, na něž se novela bude vztahovat.
Podle Jana Doležala se také podstatně zvýší administrativní zátěž těchto subjektů, neboť budou muset plnit celou řadu nových povinností. Tyto povinnosti nebude schopen dozorový orgán, kterým je Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, efektivně kontrolovat a při jejich nedodržení též sankcionovat. Dnes se tyto povinnosti týkají pouze několika velkých obchodních řetězců a v budoucnu by se mohlo jednat až o stovky, spíše tisíce subjektů.
Na otázku, jaká další témata Agrární komora ČR aktuálně řeší, Jan Doležal odpověděl, že se čeští zemědělci neustále potýkají s negativním obrazem zemědělství v očích naší veřejnosti. Členové Agrární komory ČR například řešili mnohdy absurdní stížnosti na přejezdy zemědělské techniky v období žní, kterých v letošním roce výrazně přibylo. Nově se přistěhovalí obyvatelé vesnic, kteří přišli na venkov například za levnějším bydlením nebo třeba za prací z domova, a přitom si představovali romantické žití v tiché a klidné přírodě. Tak právě tito občané si také stěžují na kokrhání kohoutů či zápach hnoje a na další doprovodné projevy zemědělské činnosti, které k venkovu neodmyslitelně patří.
Zemědělství je, jak dále Jan Doležal připomněl, přitom tradiční obor, jehož cílem je produkovat kvalitní potraviny za dostupné ceny pro obyvatele, a které, bez charakteristických činností v rostlinné výrobě a chovech hospodářských zvířat, nelze provozovat. Stačí si vzpomenout na dvorky babiček, kde kvokaly slepice, kejhaly husy nebo bečely ovce, dodal šéf českých produkčních zemědělců.
Podle něho stížnosti také souvisejí s rostoucím napětím ve společnosti a s vylidňováním venkova, ze kterého se stává pouze nocležiště větších měst. „O zemědělství se také v souvislosti s drahotou na jedné straně a klimatickou změnou na straně druhé, více mluví. Ani za jedno nicméně zemědělci nemohou, i když je pro mnohé pohodlné a jednoduché ukázat na ně prstem. Realizujeme proto také propagační projekty, které mají image zemědělství vylepšit. Je to sice běh na dlouhou trať, ale závod, který podle mě nesmíme vzdát,“ dodal v závěru rozhovoru prezident Agrární komory ČR Jan Doležal.
