Průmyslová výroba v České republice zpomalila v září meziroční pokles na 1,5 procenta ze srpnových 5,5 procenta. Ke zlepšení situace přispěl hlavně automobilový průmysl. Meziměsíčně byla průmyslová produkce vyšší o 4,1 procenta. Podle zpravodajství České televize to vyplývá z dat očištěných o vliv počtu pracovních dnů, která zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Meziroční propad stavebnictví v září mírně zpomalil na 8,2 procenta po srpnovém poklesu o 9,7 procenta. Zahraniční obchod byl meziročně vyšší o 14,4 miliardy korun, v září skončil v přebytku 34,4 miliardy korun.
Podle ČSÚ průmyslová produkce se v září dostala téměř na úroveň loňského roku. Za příznivými výsledky byl hlavně automobilový průmysl, který se snažil dotáhnout propad z minulých měsíců. ČSÚ zároveň uvedl, že hodnota nových zakázek se v září po sedmi měsících poklesu meziročně zvýšila o 4,8 procenta. Růst zahraničních zakázek se zvýšil dokonce o víc než sedm procent, uvádí se ve zprávě ČSÚ.
Průmyslová produkce v září skončila nad očekáváním trhu, konstatuje hlavní ekonom ING Bank Jakub Seidler. „Meziměsíčně vzrostla o čtyři procenta, její meziroční propad se pak snížil na 1,5 procenta, zatímco trh čekal propad o pět procent, což byl i průměrný meziroční pokles výroby během letních měsíců,“ přiblížil Jakub Seidler. Přičemž zároveň potvrdil, že solidně vzrostly i nové zakázky. Rizikem však, podle něho, je, že pokračující zotavování průmyslu opět naruší sílící druhá vlna pandemie v Evropě, která sníží zahraniční poptávku.
„I tak by měl však průmysl druhou podzimní vlnou projít lépe než na jaře, jelikož automobilky stále udržují svůj provoz. Od začátku roku průmysl doposud klesl o 10,9 procenta,“ doplnil ekonom ING Bank. Za celý letošní rok se průmysl podle Seidlera patrně propadne téměř o deset procent. „Pokles tak bude silnější, než jsme předpokládali během léta,“ odhadl Jakub Seidler.
Podle analytika Generali Investments Radomíra Jáče zářijový vývoj zakázek naznačuje, že v závěrečném čtvrtletí by se mohl meziroční pokles výroby dále zmírnit. Za rok 2019 jako celek průmyslová výroba klesla o 0,2 procenta, letos se propad řádově prohloubí. „Momentálně pro letošek očekávám celoroční pokles průmyslové výroby blízko devíti procent. V roce 2021 by si za celý rok mohla připsat nárůst o 4,8 procenta,“ sdělil Radomír Jáč.
Analytik UniCredit Bank Patrik Rožumberský míní, že výsledek ekonomického vývoje za září zapadal do obrázku zlepšujícího se sentimentu ve výrobě nejen v České republice, ale i ve většině vyspělých zemí. Také, podle něho, klíčovou zásluhu na zvolnění propadu měla výroba aut, která přešla do meziročního růstu po šesti klesajících měsících. „To samé platilo i pro přidruženou výrobu pryží a plastů,“ dodal Patrik Ružomberský. K odvětvím, které byly pro průmysl největší přítěží, pak, podle něho, dále patřila výroba strojů a zařízení, k níž se nově přidala výroba v síťových odvětvích.
Podle ČSÚ růst průmyslové výroby v sousedním Německu naopak v září zaostal za očekáváním, když se meziměsíčně zvýšila o 1,6 procenta. Její růst byl tak výrazně pomalejší, než se předpokládalo, neboť ekonomickou aktivitu brzdí šíření koronaviru, jak to oznámil spolkový statistický úřad.
Analytici v anketě agentury Reuters zářijový růst průmyslové produkce odhadovali v průměru na 2,7 procenta. Překvapivě slabé údaje o výrobě jsou další známkou toho, že proces zotavování německé ekonomiky z jarního útlumu způsobeného koronavirovou krizí zpomaluje. Německo je největší ekonomikou v Evropě a největším obchodním partnerem České republiky.
Zpráva ČSÚ dále potvrzuje, že mírně zpomalil propad stavební výroby, což ČSÚ rovněž dokládá zveřejněním svých dat. V září se stavební výroba reálně meziročně snížila o 8,2 procenta, a to po srpnovém poklesu o 9,7 procenta. Pozemní stavitelství, kam spadá výstavba bytů, kanceláří nebo skladů, se ve srovnání se stejným měsícem minulého roku snížilo o 8,9 procenta. V srpnu zaznamenalo pokles o 11,2 procenta.
Inženýrské stavitelství, mezi něž patří hlavně dopravní infrastruktura, meziročně kleslo o 6,7 procenta. Měsíc předtím byl propad 6,2 procenta.
Podle ČSÚ stavebnictví začala v září opět výrazněji ovlivňovat epidemie koronaviru. Kromě nemocnosti, karantény, nedostatku zahraničních pracovníků a omezené činnosti stavebních úřadů měla na meziroční pokles většiny ukazatelů vliv také vysoká srovnávací základna z loňského září. Ve srovnání se srpnem byla zářijová stavební produkce po vyloučení sezonních vlivů vyšší o 0,6 procenta.
Stavební úřady v září vydaly 7433 stavebních povolení, což je meziročně o jedno procento méně. Orientační hodnota těchto staveb dosáhla 26,5 miliardy korun, ve srovnání se stejným obdobím roku 2019 klesla o 19,7 procenta.
Počet zahájených bytů letos v září meziročně klesl o 29,5 procenta, bylo jich 2572. Dokončilo se 2359 bytů, to je o 28,8 procenta méně než loni v září.
V Praze tak například stavební úřady daly během září zelenou jen 130 novým bytům v bytových domech v Praze. „Kvůli pomalému povolování stojí jen v Praze projekty s tisíci novými byty, ale i veřejně prospěšné a dopravní stavby, které roky pouze leží na stolech úřadů. Stavební řízení totiž stále čeká na nutnou digitalizaci. Její potřebu podtrhla současná koronavirová krize, která zasáhla i fungování úřadů,“ zdůraznila výkonná ředitelka společnosti Central Group Michaela Tomášková. Zároveň dodala, že právě nová výstavba může českou ekonomiku znovu nastartovat. „Nesmí ji proto brzdit pomalé povolovací procesy, jako je tomu dnes,“ připomněla ředitelka M. Tomášková. Současně konstatuje, že urychlení slibuje návrh nového stavebního zákona. Ten sice, podle ní, není dokonalý, ale v mnoha ohledech přináší potřebnou progresi.
ČSÚ dále uvádí, že průměrný evidenční počet zaměstnanců ve stavebnictví se v září meziročně snížil o 1,6 procenta, jejich průměrná hrubá měsíční nominální mzda oproti loňskému srpnu vzrostla o 2,9 procenta.
Analytici také odhadují, že české stavebnictví letos meziročně klesne o sedm až osm procent a výkon se bude snižovat i příští rok. Především velkým firmám sice roste počet zakázek, chybějí jim však pracovníci, hlavně ti zahraniční. Ve výstavbě dopravní infrastruktury by měl stát zvýšit svou aktivitu, uvádějí.
„Snížené výkony nevyplývají bezprostředně z nedostatku práce stavebních firem, přinejmenším ne těch větších. Firmy nad padesát zaměstnanců ukázaly na konci září zásobu práce v běžných cenách o třináct procent vyšší než loni a také jejich nové zakázky ve třetím kvartálu meziročně lehce rostly. Segment malých firem, který zajišťuje až polovinu výkonů v odvětví, se ale zřejmě nachází v mnohem horší situaci,“ uvedl analytik UniCredit Bank Pavel Sobíšek.
Výhledy pro stavební odvětví, podle něho, nehýří optimismem. Pro letošní rok očekává meziroční pokles stavebnictví o sedm až osm procent. „Pro příští rok nově počítáme rovněž s poklesem, byť snad mírnějším než letos. Zatímco velké infrastrukturní stavby budou pokračovat aspoň v letošním rozsahu, objem zakázek od soukromého sektoru, ale i z regionů či místních samospráv, bude poznamenán výpadky příjmů a finanční nejistotou investorů,“ doplnil Pavel Sobíšek.
Analytik ČSOB Petr Dufek upozornil, že stavebnictví jako takové rozhodně netrpí nedostatkem zakázek. „Samy firmy v průzkumech uvádějí, že jejich hlavní překážkou růstu je nedostatek zaměstnanců. Jako odvětví závislé na zahraniční pracovní síle je postižené výpadkem zahraničních pracovníků, ke kterému dochází od začátku pandemie,“ uvedl Petr Dufek.
Nedostatek pracovníků zmiňuje také analytička Komerční banky Jana Steckerová. Podle ní bude stavební sektor také zřejmě i nadále trpět nedostatkem pracovníků, což bude limitovat objem provedených prací. Zatímco před pandemií to bylo kvůli celkovému nedostatku lidí na trhu práce, nyní to bude i v důsledku odchodu zahraničních pracovníků. Pro letošek počítáme s poklesem stavebnictví o téměř sedm procent, v roce příštím pak o dalších 5,8 procenta.
Analytik Trinity Bank Lukáš Kovanda pak letos očekává pokles stavebnictví o osm procent, kvůli poměrně vysoké setrvačnosti podle něj bude odvětví znatelně klesat i v příštím roce. „V inženýrském stavitelství se projevuje investiční činnost hrazená z veřejných rozpočtů. Realizované veřejné investice v oblasti stavitelství ale i tak zatím zaostávají za jarním příslibem vlády, že se z koronavirové krize proinvestuje,“ podotkl Lukáš Kovanda.
