ROZHOVOR „Opoziční strany, kromě SPD, jako jeden muž, vyslaly svůj promyšlený politický vzkaz všem: „Český sedláku, drž hubu a krok, nemáš pro nás cenu!“ uvedl v rozhovoru soukromý zemědělec a předseda Okresní agrární komory Chrudim Jaroslav Kopista. Řeč byla o Sněmovnou schválené novele zákona o potravinách.
Tento týden schválila Sněmovna na základě návrhu SPD novelu zákona o potravinách, mnoho politiků, ale i odborníků z řad zemědělství s tím nesouhlasí, kde se podle Vás stala chyba?
Tato skutečnost vyprovokovala různé zaprodance cizího kapitálu k obvinění našich producentů potravin z následného zdražení potravin a k úvahám o vzniku odvetných opatření ze strany odběratelů našich Škodovek. Je velmi nutné lidu obecnému, spotřeby chtivému, implantovat do hlavy pocit ohrožení jeho nerušené snadno dostupné spotřeby. Jen tak lze tuto dosud nevídanou drzost potravinářů a producentů surovin, tedy sedláků, odrazit a nerušeně pokračovat v oddané službě cizímu kapitálu. Mějme na paměti, že se z naší republiky ročně vyveze na dividendách cca 300 miliard korun.
Cizí kapitál v naši zemi ovládá všechny významné hospodářské aktivity. Jedničkou v tom jsou obchodní řetězce se svými supermarkety. Jejich bohulibá činnost rozbila vyváženou strukturu našeho zemědělství a rozvrátila velkou část našich zpracovatelských potravinářských kapacit. To bylo samozřejmě umožněno novou vládnoucí garniturou, která se chopila moci po sametovém listopadovém převratu 1989. Zmíněná garnitura prosazovala liberální monetarismus a řídila se filosofií nevyrábět a levně dovézt. Za což mnohé vůdčí pomazané, nesporně geniální, hlavy obdržely nejrůznější četná cizí vysoká státní vyznamenáni a řády. Jak bylo již za C.K. říkáváno: „Za hrstku rýže svým pánům oddaně ruku líže“.
Zmíněná novelizace zavádí procentický podíl českých potravin v obchodech s prodejní plochou nad 400m2, jak to bude v praxi vypadat?
V roce 2021 to je 55 procent, dále je tří procentní růst za jeden rok a končí to v roce 2027 na úrovni 73 procent. Toto procento by se nemělo dále měnit. Jedná se pouze o 120 vyjmenovaných položek ze sortimentu základních potravin, tedy brambory, maso, zpracované maso, mléko a mléčné výrobky a něco ze zeleniny a ovoce. Jedná se o hmotnostní podíl v procentech.
Při této příležitosti je dobré připomenout, že záporné roční saldo agrárního obchodu neustále narůstá (saldo je poměr mezi vývozem a dovozem, záporné znamená, že se více doveze, než vyveze). V roce 2019 bylo dosaženo záporné saldo 47,2 miliard korun. Zatím je to nejúžasnější roční rekord a obrázek toho, jak není záměrně hájen hospodářský prostor českého zemědělství a potravinářství. Od roku 1994 není saldo agrárního obchodu jiné než záporné. Za roky 1994 až 2019 je celkové záporné agrární saldo 673,5 miliard korun. Dokonce jsme tak dobří, že máme i záporné saldo u chleba, pekařského zboží a přípravků z mouky. V roce 2017 to bylo celkem 47.666 tun. Uvedená čísla ukazují, kam až byl zatlačen nijak nehájený hospodářský prostor českého zemědělství a potravinářství.
Hovoří se o tom, že naše zemědělství je zdevastované právě trhem, vidíte v novelizaci zákona šanci na zotavení?
Naši zemědělci vidí šanci na zotavení našeho zemědělství. Pro představu je možno uvést rozměr zemědělské produkce ve stálých cenách roku 1989. Za rok 2018 byla zemědělská produkce 73 700 miliard korun. To představuje pouhých 68 procent produkce roku 1989, která tehdy byla 108 633 miliard korun. Přímo děsivě vyznívá porovnání zemědělské produkce za rok 2018 s produkcí v roce 1936. Hodnota za rok 1936 byla 80 946 miliard korun. To je 75 procent roku 1989. Současné zemědělství je tedy silně redukováno a nedosahuje ani úrovně roku 1936. Svůj díl na tom mají i nerovné podmínky v rozdělování dotací v EU, kde je stále vidět rozdíl mezi západem a východem.
Čemu by pomohl zaručený odbyt masa a masných výrobku?
Napomohl by narovnání poměru mezi rostlinou a živočišnou výrobou a zemědělské podniky by znovu začaly set pícniny jako je vojtěška, jetel, jetelotrávy. Těmito plodinami by se dala přirozenou cestou řešit bez velkých nákladů tolik nejrůznějšími aktivisty omílaná půdní eroze. Tyto pícniny mají vedle toho i velmi dobrý vliv na půdní úrodnost. Při jejich zaorávání se do půdy dostává velké množství tolik žádané humusutvorné organické hmoty. Ta pomáhá v době sucha zadržovat vodu v půdním profilu. Kromě toho jejich bohatý kořenový systém provzdušňuje půdu a do jisté míry snižuje její utuženost.
V navrženém sortimentu jsou uvedené i brambory, z jakého důvodu dovážíme brambory? Vždyť jde o naši tradiční komoditu.
Je to až nepochopitelné, že i tuto komoditu dovážíme. Jejich plocha klesla proti roku 1989 na cca 30 procent. Opětným zavedením brambor do osevních postupů se sníží plocha přebytečných obilovin, případně se bude nahrazovat, aktivisty tolik nenáviděná, řepka. Český a moravský sedlák by měl živit obyvatele žijící v Čechách a na Moravě. To snad není názor zločince.
Proti tomuto návrhu byli Piráti, ODS, TOP09, STAN i KDU-ČLS, co z toho plyne?
Podle hlasování ve sněmovně jsme se mohli názorně přesvědčit o tom, které strany českým zemědělstvím a potravinářstvím opovrhují a považují tento segment hospodářského života jako zcela zbytečný a postradatelný. Tyto opoziční strany, kromě SPD, jako jeden muž, vyslaly svůj promyšlený politický vzkaz všem: „Český sedláku, drž hubu a krok, nemáš pro nás cenu!!“ To potvrzuje i názor jistého exposlance, který má v hlavě naprosto jasno: „České potraviny budou drahé a nekvalitní!“ Ať si tedy onen zmíněný čerstvý exposlanec denně pochutnává na vynikajících v igelitu zatavených křehčených a jinak upravených dobrotách z dovozu a přemýšlí o další podpoře cizího kapitálu. Též dovezené maso zvířat léčených antibiotiky bude pro něho jistě vítaným obohacením jídelníčku.
Jak moc je podle Vás potravinová soběstačnost důležitá?
Voda a základní potraviny z vlastní produkce jsou strategické komodity, bez kterých neexistuje bezpečný život. Národ bez vlastní soběstačnosti v základních potravinách je hozen napospas svému okolí. V dnešní době razantních klimatických změn a vedle toho existující mezinárodní politické, hospodářské a náboženské nestability to platí dvojnásob. Musíme si asi též zvykat na případné, dosud plně nepoznané, problémy s možnými pandemiemi. Stačí jakýkoliv větší výkyv ve jmenovaných problémech a budeme mít velkou starost, odkud bude reálné za přijatelných podmínek svoje každodenní potřeby uspokojit. Bylo by pak zábavné pozorovat, jak představitelé zmíněných opozičních stran budou vysvětlovat hlad pociťujícímu obyvatelstvu, že: „bylo dobré a moudré nevyrábět a hlavně bylo nutné levně dovážet“.
