Paušální daň má drobným podnikatelům ulevit od papírování a prý i hrozby kontrol. Návrh projedná vláda a pak zamíří do parlamentu. Pokud to půjde hladce, má novinka fungovat už pro příjmy za rok 2021. Uvedl to v pátek na svém webu on-line dvouměsíčník Finmag, který je zaměřen na informace ekonomice a o finančních souvislostech.

Časopis Finmag ve svém článku uvádí, že podnikatelé s příjmy do milionu ročně, a neregistrovaní k placení daně z příjmů, by si místo klasického přiznávání k dani mohli zvolit paušální daň ve výši zhruba 100 korun měsíčně. Zároveň by se jim o patnáct procent zvyšovalo sociální pojištění.

V České republice je podle loňských čísel 514 tisíc OSVČ s příjmy jen z podnikání. Roční příjem pod milion korun vykázalo 422 tisíc z nich. Ministryně financí Alena Schillerová odhaduje, že k paušální dani by se z nich mohlo přihlásit 140 tisíc OSVČ. Podle časopisu Finmag, ale jak se bude kontrolovat, že poplatníci splňují podmínky pro zavedení paušální daně, není ovšem zatím jasné.

Výhodou by mělo být sloučení platby daně a záloh na zdravotní a sociální pojištění do jediné platby pro finanční úřad, který by potom peníze rozpočítal a přeposlal i na správu sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovnu.

Jak ovšem upozornil finanční web Peníze.cz, i 100 korun měsíčně, tj. 1200 korun ročně, je víc, než většina osob samostatně výdělečně činných platí teď. Po odečtení slev na poplatníka, případně na děti a dalších, nejčastěji neplatí nic a díky daňovému bonusu můžou od státu naopak peníze dostat. Podle webu Peníze.cz by se tudíž velké skupině OSVČ dobrovolný přechod na nový systém finančně nevyplatil.

Proto se časopis Finmag ve svém pravidelné páteční anketě zeptal odborníků, jak se na navrhovanou paušální daň dívají oni. Položil jim tyto otázky: Je paušální daň se sloučenými platbami pro povinná pojištění dobrý návrh pro podnikatele? Prospěje státní pokladně? A je to zjednodušování daní, nebo jejich komplikování?

Prezident Hospodářské komory ČR Vladimír Dlouhý na ně odpověděl, že koncept jedné paušální daně Hospodářská komora ČR představila v roce 2016. Stojí za ní bývalý první náměstek ministra financí, nyní ředitel Odboru legislativy, práva a analýz Hospodářské komory Ladislav Minčič. Vladimír Dlouhý dále dodal, že oceňuje ministryni financí, že podnikatelům naslouchá a chce myšlenku uvést v život.

Návrh Hospodářské komory ČR byl reakcí na to, že vláda zmrazila projekt „Jednoho inkasního místa“, který měl zjednodušit platební povinnosti firem a živnostníků. Paušální daň Hospodářská komora ČR navrhla, aby podnikatelé nemuseli podávat tři různé formuláře, tj. daňové přiznání a přehledy o příjmech a výdajích, a aby nemuseli komunikovat se třemi institucemi a posílat peníze na tři různé účty v různých lhůtách. Podnikatel by poslal jedinou platbu finančnímu úřadu a ten by prostředky přeadresoval i zbylým institucím, tedy České správě sociálního zabezpečení a příslušné zdravotní pojišťovně.

Podle Vladimíra Dlouhého paušální daň může sice znamenat pro řadu OSVČ vyšší odvody, ale její přitažlivost spočívá v jednoduchosti a nižší administrativě včetně té spojené s kontrolami a pokutami. Možný pozitivní dopad na státní rozpočet je právě v tom, že by ji zaplacení daně mohli využít i ti podnikatelé, kterým účelové a často nekonzistentně upravované zákonné nastavení umožňuje žádnou daň z příjmů neplatit, přesto se ale kvůli nepřehlednosti zákona obávají šetření, kontrol, doměrků a sankcí. Podle něho by vláda měla, po 16 letech od vstupu do EU, vyjednat podobně jako jiné členské státy zvýšení jednomilionového registračního prahu pro DPH. Už jenom kvůli inflaci, která se za ty roky nakumulovala, konstatoval Vladimír Dlouhý.

Rektorka Mendelovy univerzity a členka Koronerv-20 Danuše Nerudová se domnívá, že předložený návrh by mohl fungovat, pokud by ovšem byl limit snížen na 600 tisíc korun za rok. Nastavení limitu na příjem ve výši milion korun za rok má totiž, podle ní, negativní konsekvence, neboť ještě dál výrazně rozvírá nerovnost mezi odvody zaměstnanců a OSVČ a zcela jistě bude ještě víc motivovat ke švarcsystému. Zaměstnanec ze superhrubé mzdy jeden milion ročně odvede zhruba 460 tisíc korun, zatímco OSVČ by při tomto návrhu z milionu odvedla 68.880 korun.

Podle ní má česká ekonomika aktuálně velký problém s tím, že je práce (závislá činnost) nadměrně daněna. Takto navržená paušální daň ale nijak nevede ke snižování zdanění práce, ba ještě zvyšuje nerovnost. Taktéž nijak neřeší nerovnost mezi stávajícími odvody zaměstnanců a OSVČ do důchodového systému.

Tomáš Goláň, senátor a daňový poradce, tvrdí, že návrh přináší určitě zjednodušení, což v obecné rovině vítá. Pro podnikatelé ho hodnotím jako pozitivní, protože ho mohou využít jen ti podnikatel, pro které bude tento postup výhodný.

Ne zcela pozitivně hodnotí to, že je návrh výhodný především pro určitou specifickou skupinu podnikatelů, kteří neuplatňují slevy na děti, mají spíše vyšší příjmy a nejsou to řemeslníci nebo zemědělci s možností uplatnit paušální výdaje ve výši 80 procent. Osobně by uvítal to, kdyby si mohl podnikatel uplatňující paušální daň jednou ročně dodatečně uplatnit slevu na děti a požádat o vyplacení daňového bonusu. Zároveň podotkl, že jistým úskalím návrhu by mohla být kontrola nepřekročení příjmu ve výši jednoho milionu korun za rok.

Filip Pertold, ekonom a výzkumník CERGE-EI, k tomu říká, že sjednocení plateb do jedné je jistě chvályhodný počin. Problém, podle něho, je ten, že v této podobě se zvyšuje rozdíl v celkovém zdanění práce zaměstnanců a OSVČ, který je už teď vysoký. Při superhrubé mzdě 60 tisíc korun bude příjem zaměstnance zdaněn 45 procenty (svobodný a bezdětný poplatník), OSVČ se stejným příjmem odvede 9 procent.

Nutno dodat že už současný stav vedl k tomu, že v minulé krizi vzrostl počet podnikatelů. Můžeme se těšit na další nárůsty. Načež dále poznamenal, že státní rozpočet bude krvácet z dalšího rozšíření švarcsystému. Právě o něm, jak dále uvedl, totiž vypovídá údaj, že máme jeden z nejvyšších podílů podnikatelů na pracovní síle v Evropě. Znovu se také zvýší rozdíl mezi profesemi, které člověk může dělat jako OSVČ, a těmi, kde to možné není, tedy třeba IT experty na jedné a zdravotními sestrami na druhé straně.

Jiří Nesrovnal, člen Prezidia Komory daňových poradců ČR, tvrdí, že návrh podle názoru Komory daňových poradců ČR je problematický v tom, že poplatník musí sám dopředu vyhodnotit podmínky, za kterých je možné paušální daň aplikovat, a to ještě s tím, že na některé může mít následně správce daně jiný názor s poměrně fatálními důsledky, kdy poplatník například nepodá daňové přiznání, nedohledá doklady, protože vycházel z toho, že žádné nebude potřebovat apod. Podle daňového poradce Jiřího nesrovnala se přitom náhled správce daně a poplatníka může lišit, nnapříklad co je či není zdanitelný příjem, případně zda je či není tento příjem osvobozen od daně.

Jiným příkladem sporné situace může být švarcsystém. Přičemž poznamenal, že názory soudů, co pod něj spadá, se různí a nejsou jednotné. Konstatoval, že může dojít k situaci, kdy poplatník vystavuje faktury a vychází z toho, že je OSVČ. Po několika letech přijde správce daně na kontrolu k odběrateli této „OSVČ“ a posoudí daný stav jako švarcsystém. Daň tomuto odběrateli doměří, ale poplatník vystupující dosud jako OSVČ, se o tom z mnoha důvodů nemusí vůbec dovědět a doměření daně nemůže jakkoliv ovlivnit. Pak ovšem nesplňoval podmínky pro uplatnění paušální daně, a to se všemi negativními důsledky, které z toho vyplývají.

Proto Komora daňových poradců ČR navrhovala, aby součástí zákona bylo závazné posouzení, zda daný případ splňuje konkrétní podmínky pro aplikaci paušální daně. Aby měl poplatník stoprocentní jistotu, že zaplacením stanovené částky má vypořádány všechny vztahy se státem a nemůže přijít doměrek.

Jiří Nesrovnal k tomu dále uvedl, že pro určitou skupinu poplatníků může návrh určité zjednodušení představovat a v některých případech může představovat i úsporu na dani a pojistném. V praxi by šlo o výhodné řešení především u poplatníků, kteří neuplatňují větší množství odečitatelných položek a slev na dani, především daňových bonusů na děti.

Za nás k tomu můžeme jen dodat, že právě odbory v předchozích několika letech vždy upozorňovaly na problém značných rozdílů mezi odvody zaměstnanců a OSVČ, zejména v oblasti zdravotního pojištění. Proto také v rámci tripartity navrhovaly, aby se tyto rozdíly spíše srovnaly.