Česká bankovní asociace (ČBA) v nové prognóze očekává na základě odhadů ekonomů tuzemských bank, že ekonomika letos stoupne o 2,6 procenta. Příští rok by měl růst zrychlit na 4,6 procenta. Podle zpravodajství České televize o tom dnes informovala bankovní asociace. V říjnové prognóze očekávala, že ekonomika letos poroste o dvě procenta.

Evropská komise svůj odhad růstu české ekonomiky zlepšila, a to na 3,2 procenta. Hospodářství celé EU letos však, podle ní, kvůli přetrvávajícím koronavirovým omezením poroste pomaleji, než se dosud očekávalo.

Asociace zároveň upozornila, že většina rizik, které by mohly očekávaný vývoj ohrozit, souvisí s nejistotou ohledně dalšího vývoje pandemie a jejími hospodářskými dopady. Loni tuzemská ekonomika klesla, podle předběžných údajů Českého statistického úřadu, o 5,6 procenta, nejvíce za existence České republiky.

Ekonomové tuzemských bank očekávají sice ještě letos v prvním čtvrtletí meziroční pokles, ale během jara by pak mělo nastat razantní ekonomické oživení.

„Mezi členy panelu existuje plná shoda v tom, že dojde v české ekonomice k oživení letos. Nejistota panuje především ohledně dynamiky HDP během současného prvního čtvrtletí. Výraznější mezičtvrtletní propad z tohoto období by negativně ovlivnil celoroční výsledek,“ uvedl hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek.

Asociace zároveň uvedla, že období nejvyšší zaměstnanosti, ale i nejnižší nezaměstnanosti, má český trh práce již za sebou. Nicméně podle odhadů ČBA bude růst nezaměstnanosti v Česku pouze přechodný. Letos by měla průměrná nezaměstnanost stoupnout z loňských 3,6 procenta na 4,4 procenta a příští rok klesnout na 3,9 procenta.

Asociace zároveň očekává loňský schodek veřejných financí 6,5 procenta HDP. „Pro volební rok 2021, po započteném odhadovaném dopadu schválených daňových změn, bude schodek ještě vyšší a dosáhne minimálně 6,9 procenta HDP,“ uvedla asociace. Příští rok by pak podle odhadů měly veřejné finance skončit ve schodku kolem 4,1 procenta HDP. Za standardních okolností by neměl schodek veřejných financí podle pravidel EU překročit tři procenta.

Přestože podle asociace Česká republika, ve srovnání s řadou států EU, zatím patří v rozpočtové oblasti mezi premianty, rozsah zadlužení českého státu se rychle zhoršuje. „Je zřejmé, že nedávné přijetí daňového balíčku, který nebyl vhodně zacílen, se jeví z hlediska potřeby budoucí konsolidace veřejných financí jako kontraproduktivní. Krom toho reálný plán konsolidace zatím ani neexistuje,“ uvedla asociace.

Analytik České spořitelny Michal Skořepa dále upozornil, že loni na podzim poslancům distribuovaný materiál ministerstva financí nazvaný Konsolidační strategie nemá parametry věrohodného plánu konsolidace. „A snad i proto dodnes nedošlo k jeho řádnému zveřejnění,“ dodal.

Ministerstvo financí v lednové prognóze očekává růst české ekonomiky letos o 3,1 procenta. V roce 2022 by podle výhledu MF měla ekonomika růst o 3,4 procenta a v roce 2023 o 2,1 procenta. Česká národní banka v únorové prognóze počítá letos s růstem ekonomiky o 2,2 procenta a příští rok s růstem o 3,8 procenta. ČBA zveřejňuje predikci pravidelně jednou za čtvrtletí na základě příspěvků analytiků tuzemských bank.

Průmysl v Česku loni klesl o osm procent, nejvíce od roku 2009.

Česká ekonomika po loňském rekordním propadu letos poroste ve srovnání s dřívějšími odhady o něco rychleji, vyplývá z prognózy Evropské komise (EK), která proti listopadové předpovědi zlepšila odhad růstu hrubého domácího produktu (HDP) o desetinu procentního bodu na 3,2 procenta. Na příští rok pak očekává komise pětiprocentní růst.

Loni česká ekonomika kvůli restrikcím spojeným s pandemií klesla, podle odhadů Komise, o rekordních 5,7 procenta. Restrikce, zavedené loni v říjnu, zasáhly domácí poptávku a také investice, což se bude podle Komise projevovat i na poklesu očekávaném pro letošní první čtvrtletí. České hospodářství by se mělo začít zotavovat od druhého kvartálu a na předkrizovou úroveň by se mohlo dostat koncem letošního roku.

Hlavním motorem oživení by, podle Komise, letos měla být spotřeba domácností, která bude odrážet stabilní situaci na trhu práce, přičemž Česká republika má v celé EU dlouhodobě nejnižší nezaměstnanost.

České republice by mohly k oživení pomoci i peníze z krizového fondu obnovy EU, z něhož by v přímých platbách země mohla získat přes 180 miliard korun. Projekty financované těmito penězi by, podle Komise, mohly tvořit až 0,2 procenta HDP. První peníze by ČR mohla dostat ve druhé polovině letošního roku. 

Ekonomika Evropské unie letos kvůli přetrvávajícím koronavirovým omezením poroste pomaleji, než se dosud očekávalo. Podle aktuální makroekonomické předpovědi Evropské komise (EK) vzroste hrubý domácí produkt (HDP) o 3,7 procenta, zatímco listopadový odhad počítal s růstem o 4,1 procenta. Na předkrizovou úroveň by se mělo hospodářství dostat dříve, než komise dosud předpokládala, zejména díky rychlejšímu růstu ve druhé polovině roku.

V příštím roce by měla ekonomika sedmadvaceti členských států vykázat růst o 3,9 procenta. Pro země platící eurem komise předpověděla na letošní i příští rok shodný růst 3,8 procenta. Loni ekonomika EU podle odhadů komise klesla o 6,3 procenta, což byl její největší propad v zaznamenané historii.

Exekutiva Evropské unie přitom ve čtvrtek upozornila, že v předpovědi zůstává velká míra nejistoty, hlavně s ohledem na těžko předvídatelný vývoj pandemie a postup očkování, které má zemím umožnit návrat k normálnímu provozu.

„Stále zůstáváme v bolestném sevření pandemie, jejíž sociální a ekonomické dopady jsou zcela zjevné. Konečně se však alespoň objevilo světlo na konci tunelu,“ řekl k letošním vyhlídkám eurokomisař pro ekonomiku Paolo Gentiloni.

Nová vlna šíření nákazy přinese podle komise v prvním čtvrtletí roku hospodářský pokles, na který by od jara měl navázat postupný růst. Jeho výše bude podle EK záviset na tom, jak proti šíření viru zafungují současná omezení a jak rychle se státům podaří proočkovat podstatnou část populace. Komise chce, aby to do léta bylo alespoň 70 procent dospělých, k tomu by však musely mít země k dispozici daleko větší množství vakcín než teď.

Komise očekává, že unijní státy budou i v letošním roce investovat do záchrany a oživení svých ekonomik velké sumy, což by zejména ve druhé polovině roku mohlo akcelerovat růst. Dnešní prognóza podle komise nijak nekalkuluje s možným pozitivním dopadem mimořádného fondu obnovy EU, z něhož by státy mohly začít čerpat peníze na podzim.

Exekutiva EU očekává, že v jednotlivých členských zemích bude letos stejně jako loni dopad pandemie a restrikcí s ní spojených velmi rozdílný. K nejrychleji rostoucím zemím by podle dnešního odhadu měly patřit Španělsko (5,6 procenta) a Francie (5,5 procenta), jejichž ekonomiky loni byly naopak mezi těmi, které zaznamenaly nejhlubší propad. Německá ekonomika, která je největší v Evropě, letos podle prognózy vzroste o 3,2 procenta, stejně jako ta česká. Slovensko čeká čtyřprocentní růst. Nejpomaleji se má podle odhadu komise zotavovat nizozemské hospodářství, jehož růst dosáhne 1,8 procenta.

Komise v dnešní prognóze proti dřívějšímu odhadu mírně zvýšila odhadovaný růst cen, který by měl souviset s oživením ekonomiky. V zemích EU by letos míra inflace měla dosáhnout 1,5 procenta, zatímco loni činila 0,7 procenta.