Hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská, která je členkou inciativy KoronERV-20, těsně před Vánoci rezignovala na čestnou funkci členky Výboru pro rozpočtové prognózy, který je zřízen podle zákona o rozpočtové odpovědnosti a jehož úkolem je posuzovat objektivitu makroekonomických a fiskálních prognóz zpracovaných ministerstvem financí. Televize CNN Prima NEWS s ní o vánocích zveřejnila rozhovor, v němž se snažila vysvětlit, proč se tak rozhodla.
Podle ní koronavirová krize ukázala v plné nahotě, jaká je schopnost veřejných institucí komunikovat s veřejností. Namísto jasného plánu pro zvládání pandemie Helena Horská vidí spíše chaos, což, podle ní, obrovsky zvyšuje nejistotu v ekonomice. „To je možná daleko horší než otázka výše schodku státního rozpočtu,“ říká.
K důvodu, proč se rozhodla opustit Výbor pro rozpočtové prognózy, uvádí, že podle jejího názoru „došlo k flagrantnímu porušení pravidel řádného sestavení státního rozpočtu na rok 2021 a nebyly respektovány obecné principy řádného hospodáře“. Zároveň k tomu dodala, že na to opakovaně upozorňovala a ministerstvo financí vyzývala k předložení reálnější makroekonomické prognózy včetně prognózy daňových příjmů na rok 2021, ministerstvo na to nijak nereagovalo. Jako členka výboru cítila spoluzodpovědnost za dlouhodobou udržitelnost veřejných financí, ale za těchto okolností již nemohla tuto, byť čestnou, funkci zastávat.
V rozhovoru pro CNN Prima NEWS Helena Horská dále uvedla, že za daleko větší problém vidím neschopnost vlády, ale i řady dalších veřejných institucí, komunikovat. Namísto toho, aby tyto instituce měly jasný jízdní řád, jak pandemii zvládat, lze vidět, podle ní, spíše chaos. “To obrovským způsobem zvyšuje nejistotu v ekonomice, což je možná daleko horší než to, jaký budeme mít schodek státního rozpočtu,“ konstatovala. Načež dále prohlásila, že je rozdíl mezi obdobím před zahájením transformačního procesu před 30 lety a současnou situací. Tehdy lidé, kteří rozhodovali o další vývoji ekonomiky, věděli, jaké kroky bude vláda, dnes tento plán není a navíc, neznají ani plán zvládnutí samotné pandemie. V této souvislosti uvedla, že ke zvyšování nejistoty přispívá také to, že covidový šok se mění na krizi. Současně dodává, že kdyby veřejné instituce reagovaly lépe, rychleji a transparentněji, propady ekonomiky by byly určitě nižší.
Na otázku CNN Prima NEWS, že průmyslová výroba na podzim nezažila takový propad, jako tomu bylo při jarním lockdownu, a co tomu říká? Odpověděla, že průmysl se drží zuby nehty a určitě na tom má zásluhu skutečnost, že na podzim nedošlo k zavření hranic. Zahraniční obchod dále funguje, hodně se přesunul do on-line světa. Pořád ale platí, že by to mohlo být lepší, kdyby si Česká republika sama nevytvářela nejistotu. Vždyť ještě dva týdny před koncem roku zaměstnavatelé a podnikatelé netušili, jaké budou od ledna platit daně. Ale nejen to. „Vláda vytvoří nějaké pravidlo, zavede opatření na období třeba tří týdnů, ale nikdo neví, co bude po těch třech týdnech. V takovém prostředí se strašně špatně cokoli plánuje, a tedy i podniká,“ dodala.
Podle Heleny Horské se u současné vlády projevuje absence jasného směru, kam chce Českou republiku vést. Podle ní vláda často rozhoduje ad hoc, soustředí se na mikromanagement, přičemž je často slyšet čelné představitele řešit přílišné detaily, které by vůbec řešit nemuseli a neměli. Vláda by měla určit směr a detaily svěřit svým lidem, kterým by měla dát také patřičný rozhodovací prostor a s ním i odpovědnost. Hlena Horská tento problém vidí na příkladech lidí, kteří chtěli vládě pomoci, ale po čase to vzdali a zdůvodňovali to tak, že vláda nebere ohledy na názory odborníků. Případně, že vláda přijímá rozhodnutí nepodložená žádnou analýzou. Zdůraznila, že je třeba definovat směr, přestat řešit jednotlivosti a nereagovat podle momentálních výkyvů v názorech a nálad lidí. „Stát a ekonomiku nelze řídit podle průzkumů veřejného mínění. Obzvlášť ne v této situaci. Je třeba mít odvahu a vzít odpovědnost na sebe,“ prohlásila pro CNN Prima NEWS.
Na otázku, jaký program a záměry má iniciativa KoroNERV-20, uvedla, že je to občanská a nezávislá iniciativa, která sdružuje odborníky z různých oblastí. Podle ní je to jakýsi stínový odborný orgán, který by měla mít vláda. „Vláda nám sice naslouchá, ale málo. Mnohem více nám naslouchá odborná, laická i novinářská veřejnost. Vláda nás bere spíše jako konkurenci, což je ale nepochopení naší role. Nechceme být ničí konkurence, snažíme se přinášet pohledy z jiných pozic a trochu vládě otevřít obzory,“ konstatovala. Zároveň uvedla, že občas ve vládních opatřeních členové iniciativy vidí její rukopis, nicméně ze strany vlády není žádná přímá komunikace ve smyslu: Poskytněte nám k tomu nějaký názor. „Nejsme bráni jako partneři, ale spíše jako nepřátelé, což je škoda, a myslím, že je to i projev slabosti současné vlády,“ řekla pro CNN Prima NEWS.
Za efektivní považuje Helena Horská model, kdy by se vláda obracela na různé odborníky podle toho, jakou oblast by aktuálně řešila. Měla by k dispozici několik rotujících týmů a podle potřeby by si je svolávala. Jedná se o tzv. agilní systém řízení. Neříká, že to musí být zrovna KoroNERV-20, ale iniciativa podle tohoto modelu funguje. Zve si k diskusi odborníky z různých oborů, kteří rozšiřují obzory členů iniciativy. Podle ní je to fascinující a velmi užitečné.
Na otázku redakce, zda by za něco vládu pochválila, odpověděla, že vládu chválila hlavně na jaře. Často s tou pochvalou má spojeno takové to „ale“. Když do České republiky na jaře dorazil koronavirus, vláda v celku rychle oznámila, že je připravena ekonomice pomoci. Prvotní, sice slovní závazek pomoci byl vysloven. Zároveň dodala, že na druhé straně to asi byly velké sliby. Připomenula slíbený jeden bilion korun, o kterém dodnes ekonomové netuší, kde se vzal, jak byl vypočítán. Potom ale přicházela zklamání, protože se ukázalo, že není snadné takovou sumu peněz do ekonomiky dostat a dosud rozdělená suma peněz je podstatně menší, než bylo slíbeno.
Za dobrý krok Helena Horská považuje program Antivirus, především variantu „C“, to je odpuštění minimálních záloh na sociální a zdravotní pojištění pro živnostníky. Současně kriticky uvedla, že nebyl dotažen kurzarbeit, který byl firmám slibován celé léto. Dobrou myšlenkou také bylo vytvoření tabulky PES, která byla převzata ze zahraničí. Jenže, podle Heleny Horské, vláda ji modifikovala tak, že z toho vznikl kočkoPES, v čemž se opět ukázalo, že vláda nekomunikovala dostatečně se zástupci odvětví, na která PES dopadl.
Na otázku jak na krizi zareagovala Česká národní banka, odpověděla, že ČNB přijala přesně taková opatření, která při takovém šoku přijata být měla. Její reakce byla příkladná. Česká národní banka zhodnotila, že šok do české ekonomiky přichází, a zareagovala výrazným snížením úrokových sazeb, trochu uvolnila takzvaná makroobezřetnostní opatření, snížila proticyklickou kapitálovou rezervu bank a snížila nároky na hypotéky, aby neškrtila úvěry. Na druhé straně Helena Horská již očekává, že už v příštím roce bude tato opatření vracet zpět, a to ještě dříve, než začne zvedat úrokové sazby. Ale bude to záležet na tom, jak rychle se ekonomika postaví na nohy.
Na další otázku, zda vidí světlo na konci tunelu v podobě očkování proti koronaviru, odvětila Helena Horská, že vakcína může být světélko, ale Česká republika potřebuje maják. Vakcínou lze získat náskok proti covidu, nicméně lidé se musí naučit žít s tím, že je za zády pořád nějaká hrozba. Nikoli pouze v podobě tohoto viru, to může být v budoucnu cokoli. Třeba počítačový virus, který ochromí klíčové systémy. Nikdy naše země nebude v situaci, kdy lze říci „máme to za sebou“. Je třeba posílit odolnost lidí. Až pomine koronavirová krize, měla by si Česká republika udělat SWOT analýzu, aby si společnost ujasnila, co bylo uděláno správně a co ne a na co je dobré se připravit. Veřejnost si vyzkoušela, že zdravotnictví je opravdu priorita a není možné ho nechávat podfinancované. Také školství potřebuje změnu, stejně jako ekonomika. Zatímco školství i zdravotnictví se mění jaksi za pochodu, ekonomická změna byla odložena vládními podpůrnými opatřeními. Helena Horská si myslí, že vláda by totot měla jasně říci. „Ona lidem dnes trochu lže do kapsy a neříká, že ty programy jednou skončí, a tím lidé o práci budou přicházet a nějakou dobu potrvá, než najdou uplatnění jinde,“ dodala Helena Horská.
