V Radě EU a Evropském parlamentu probíhá projednávání návrhu na ochranu společného trhu před ukrajinskými, ruskými a běloruskými dovozy obilí, olejnin a dalších komodit. Redakce časopisu AGRObase, který vydává Agrární komora ČR, oslovila poslance Martina Hlaváčka (ANO), který je členem Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova Evropského parlamentu, a položila mu několik otázek na toto téma.

Na první otázku, zda jsou dovozy z Ukrajiny, Ruska a Běloruska ohrožením našich trhů, nebo platí to, co opakuje ministr zemědělství Marek Výborný, že se do ČR dováží minimum objemů, a tudíž to pro naše zemědělce není téma, poslanec Martin Hlaváček odvětil, že může, či spíše musí, potvrdit, že právě dovozy z Ukrajiny a Ruska jsou tím hlavním negativním vlivem stojícím za poklesem výkupních cen. Z Ukrajiny se za 2 roky dovezlo celkem více než 53 mil. tun obilovin a olejnin a z Ruska a Běloruska další 3 mil. tun.

Podle něho vládní politici situaci opakovaně bagatelizují tím, že akcentují pouze přímé dovozy do ČR v řádu tisíců tun. Trestuhodně a přezíravě zapomínají, že v rámci EU máme vnitřní trh bez hranic, a je úplně jedno, přes kterou zemi komodity na tento trh doputují.

Dovoz cukru z Ukrajiny, se loni, u cukru zvýšil o 1000 %!

Z Ukrajiny se dovezlo 36,5 mil. tun obilovin, tj. 13,5 % roční produkce EU, a 17,2 mil. tun olejnin, tj. 52 % roční produkce EU. V roce 2023 navíc zásadně vzrostly některé další dovozy z Ukrajiny, a to cukr o 1000 %, vejce o 100 % a drůbeží maso o 50 %. Načež dodal, že nikdo ekonomicky gramotný si přece nemůže myslet, že by to nemělo dopad, navíc na uzavřeném a napjatém trhu, kterým vnitřní trh EU ze své podstaty je.

„Rekordní výši dovozů tak pociťujeme zejména v zásadním propadu tržních cen a také v zásobách komodit, které nemohou členské státy na tradičních trzích v EU prodat, neboť ty jsou zaplaveny právě ukrajinským levným zbožím. Česko je v komoditách, hlavně tedy v obilí, dlouhodobě exportní zemí i v rámci EU. Dopady na naše zemědělce jsou pak o to větší,“ konstatoval.

Na otázku, zda se mají obilí, a další komodity, dovážet z Ruska a Běloruska, tedy zemí, které se vůči EU chovají nepřátelsky. Martin Hlaváček odpověděl, že dovozy z Ruska a Běloruska měly být dávno zakázány. A nejen dovozy zemědělských komodit, ale i všech dalších. Načež dodal, že na tuto situaci osobně upozorňoval, a to i v loňské rezoluci Evropského parlamentu, ale rovněž v Radě EU, kde Českou republiku zastupují premiér a ministři, přičemž nikdo na toto jeho upozornění pořádně nereagoval. Zároveň ale řekl, že, v tomto případě, Evropský parlament nemá žádnou pravomoc. Vše, co se týká sankcí, je výhradně v kompetenci Rady EU, tedy premiéra a ministrů, a současná česká vláda jednoznačně zaspala a vůbec to neřešila. Důkazem toho je, že se o dovozech z Ruska a Běloruska ministr zemědělství Marek Výborný dozvěděl až na nedávném jednání se zástupci zemědělských organizací poté, co o tom začaly hovořit jiné státy. „Teď je to víceméně dojednané bez české účasti. I když nepochybuji, že se to v případě úspěchu u nás doma bude podávat tak, že to jistě Brusel opět udělal z české iniciativy. Zbývá víceméně dohodnout, zda se bude jednat o clo, kde stačí kvantifikovaná většina zemí, nebo o sankční zákaz, kde je potřeba jednomyslnosti všech,“ upřesnil Martin Hlaváček.

Dovozy mají negativní dopady na výkupní ceny zemědělců!

Redakce poté uvedla, že on tvrdí, že dovozy mají negativní dopad na ceny českých zemědělců, ale řada oponentů přitom namítá, že zhruba stejné ceny jsou na burzách po celém světě. Proto se ho zeptala, jak to tedy je?

Martin Hlaváček odpověděl, že toto opakují jen lidé neznalí věci, a po nich to papouškují někteří novináři. Načež k tomu řekl, že vnitřní trh EU je společným trhem 27 členských států, který je z podstaty uzavřený. „To znamená, že cenotvorba na něm je především výsledkem domácí nabídky a poptávky s tím, že globální trh má na cenu vliv jen podle toho, do jaké míry liberalizace EU pokročila v rámci mezinárodních dohod v dané komoditě. Jinými slovy a jednoduše, pokud by na trh EU neputovaly desítky miliónů tun komodit z Ukrajiny, Ruska a Běloruska, byly by ceny v EU vyšší než dnes, a ceny na trhu světovém, kde by toto zboží muselo být logicky uplatněno, byly ceny nižší, než jsou dnes. A to bylo vždy cílem a smyslem vnitřního trhu EU v kombinaci s existencí Společné zemědělské politiky,“ vysvětlil Martin Hlaváček.

„Když máme na naše zemědělce zcela jiná měřítka v oblasti ekologie, hospodaření, zaměstnávání, welfare zvířat, povolené chemie a tak dále, je logické, že je trh EU chráněn proti dovozům ze zemí, kde zemědělci nic z toho dodržovat nemusí. Logicky vyšší náklady v EU rovná se vyšší cena produkce oproti té světové. To, že je dnes cena světová a v EU tak blízko, je právě důkazem tržního selhání v důsledku neregulovaných dovozů ze země, která není součástí vnitřního trhu EU,“ dodal.

Vrcholné orgány EU prodloužily dovozy komodit o další rok!

Na otázku redakce, že Evropská komise chce, aby se bezcelní dovoz komodit z Ukrajiny prodloužil i po 6. červnu, a to o další rok, Martin Hlaváček odpověděl, že bohužel je to tak, jelikož 31. ledna 2024 Evropská komise navrhla prodloužení výjimky o další rok s tím, že podle ní „údajně“ obsahuje i možnost zavést množstevní ochranu v případě nadměrného dovozu. Podle Martina Hlaváčka tento návrh zkritizovaly české i evropské zemědělské organizace, které ho v podstatě považují za podvod, protože omezení dovozů má být spuštěno až v okamžiku, pokud budou překonány rekordní dovozy z roku 2022 a 2023. To ale znamená další desítky miliónů tun dovozů obilí a řepky v EU, což dále bude logicky tlačit na ceny směrem dolů. Navíc, v návrhu Evropské komise, je omezení dovozů navrženo pouze pro drůbeží maso, vejce a cukr, nikoliv pro obilí.

Následovala otázka, jaké je řešení takové situace. Martin Hlaváček odpověděl, že agrární organizace zemí V4 v reakci, oproti návrhu Komise, požádali o zavedení částečného celního režimu, takzvaných „vratných cel“ nebo také „vratných kaucí“. Přičemž tento režim spočívá v zavedení určité výše cla na dovozy do EU v případě, že ceny poklesnou oproti 7letému průměru. V případě zvýšení cen se cla automaticky zruší. V případě tranzitu přes EU do třetích zemí, tato cla budou exportérům vrácena. „Já si myslím, že je to rozumná cesta k tomu, aby se mohly stabilizovat ceny v EU, která by zároveň umožnila tranzit ukrajinské produkce přes EU. Právě proto jsem ho přepracoval do právního textu a rozhodl se ho v Bruselu prosazovat. Tento návrh si posléze osvojil i ministr Výborný, který opakovaně a veřejně vyjádřil podporu i závazek, že se k jeho prosazení v Bruselu také připojí,“ konstatoval Martin Hlaváček.

Ministr Výborný, podle poslance Hlaváčka, zemědělce obelhal!

Na otázku, jak to nyní v Radě EU vypadá, pokud jde o vyšší ochranu zemědělců, Martin Hlaváček řekl, že v Radě EU, kde české zemědělce zastupuje vláda a ministr zemědělství Marek Výborný, potažmo velvyslanci v Bruselu, nikdo za Českou republiku žádné změny v uvedeném konceptu nenavrhoval, natož aby je prosadil. Naopak, vláda dala v tichosti instrukci své velvyslankyni v Bruselu, aby na jednání velvyslanců za Českou republiku již 21. února, návrh Komise odsouhlasila beze změn. Maďarsko, Polsko a Slovensko byly proti, protože držely požadavků, jak je formulovala skupina zemí V4. Přičemž Rumunsko a Bulharsko se zdrželo hlasování.

Podle Martina Hlaváčka smutné na tom je, že, ještě po tomto termínu, ministr zemědělství Marek Výborný, na jednání se zemědělci, prohlašoval, že se na jednání Rady ministrů zemědělství dne 26. února o tyto „vratné kauce“ zasadí. „V tomto je evidentně záměrně oklamal, protože na uvedeném jednání o zařazení tohoto bodu vůbec nepožádal,“ dodal Martin Hlaváček.

Podle poslance Hlaváčka se ministr Výborný dnes se vymlouvá na to, že instrukce k této věci dalo ministerstvo průmyslu a obchodu, které má obchodní záležitosti v kompetenci. „To také bohužel není pravda, protože instrukci na jednání velvyslanců schvaluje vládní Výbor pro EU, kde jsou zastoupeny všechny resorty, včetně ministerstva zemědělství. Pokud by ministr Výborný chtěl, mohl tuto instrukci rozporovat a změnit,“ konstatoval Martin Hlaváček.

Systém vratných cel, pokud komodita opustí území EU, neprošel!

Na otázku redakce, že návrh ale musí také projednat Evropský parlament, zda tedy mají zemědělci ještě naději, že se dovozy omezí, Martin Hlaváček odvětil, že Evropský parlament musel, před svým plenárním zasedáním, návrh Komise projednat dokonce ve dvou instancích, to je ve Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova, a ve Výboru pro mezinárodní obchod, protože v Radě EU na to ministr Výborný rezignoval. „Mimochodem to naprosto nechápu, protože šel proti svým veřejným prohlášením k zemědělcům. Proto jsem předložil do Zemědělského výboru komplexní pozměňovací návrh, který obsahuje tři věci, a to vratná cla (kauce), změnu referenčního období na roky 2021 a 2022 a rozšíření seznamu komodit o obiloviny, olejniny a med.

Ale šok pokračoval. Nikdo z vládních europoslanců můj návrh na vratná cla při hlasování dne 26. února nepodpořil a vláda k němu v hlasování dokonce zaujala oficiálně a písemně negativní stanovisko, které Stálé zastoupení ČR distribuovalo českým europoslancům. To vše se dělo v době, kdy ministr Výborný nadále před protestujícími zemědělci vyjadřoval tomuto opatření podporu,“ prohlásil Martin Hlaváček.

Zároveň vysvětlil, že lidovecká frakce v Evropské parlamentu předložila do Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova také úpravu změn referenčního období, tj. se zahrnutím let 2021, 2022 a 2023, a rozšíření seznamu komodit. Přestože se jedná o horší referenční období, výbor jej schválil. „Můj systém vratných cel schválen nebyl, což je z mého pohledu i z pohledu našich nevládních zemědělských organizací nedostatečné. V závěru jsem se proto zdržel hlasování k této zprávě, přičemž obě europoslankyně vládní koalice hlasovaly pro. Ministr Výborný mě pak v médiích lživě osočil, že jsem nehlasoval pro svůj vlastní návrh,“ uvedl Martin Hlaváček.

Podle něho, Výbor pro mezinárodní obchod následně nevzal žádná doporučení z Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova v potaz, a během hlasování dne 7. března, podpořil, beze změn, původní návrh Komise na prodloužení bezcelního dovozu o 12 měsíců. Tento návrh následně postoupil na plénum Evropského parlamentu k finálnímu schválení.

Návrh na vratná cla podpořilo jen 5 z 21 českých europoslanců!

Redakce ale upozornila, že přes nepodporu obou výborů poslancova návrhu na vratná cla, se ale nakonec se o něm přece jen hlasovalo i na plenárním zasedání Evropského parlamentu. Martin Hlaváček k tomu řekl, že boj o úpravu ani po odmítnutí na výborech nevzdal s tím, že v médiích předem přislíbil ministrovi Výbornému, opět předložil do pléna Evropského parlamentu pozměňovací návrh na vratná cla. „Přitom jsem požádal všechny české europoslance o podporu, protože pro tuto formu načtení návrhu je potřeba sehnat 36 podpisů. Nikdo z europoslanců vládní koalice na moji žádost nezareagoval a předložení návrhu tak nepodpořil. Podpis mi dali pouze naši europoslanci Ondřej Knotek a Ondřej Kovařík a pak Kateřina Konečná a Ivan David. Přesto se mi podařilo oběhnout kolegy a získat dostatečnou podporu od zahraničních europoslanců a s 52 podpisy návrh opět předložit k hlasování na plenárním zasedání,“ upřesnil poslanec Hlaváček.

Na otázku redakce, jak to nakonec dopadlo, Martin Hlaváček odvětil, že návrh, při hlasování dne 13. března, získal podporu 149 europoslanců, 383 hlasovalo proti a 44 se zdrželo. „Neprošlo to bohužel kvůli lidovecké frakci EP, do které, jak jsem již zmínil, patří i čeští lidovci. Ta je, mimochodem, v EP nejpočetnější. Ze 149 přítomných lidoveckých poslanců hlasovalo pro vratná cla pouze 31. Pravdou tak je, že ministr Výborný ani europoslanci z KDU-ČSL, přes veřejné přísliby našim zemědělcům, pro systém podpory vratných cel v rámci EPP neudělali zhola nic. V případě europoslanců ODS je to navíc o to pikantní, že aktivně hlasovali proti českým zemědělcům, přičemž silná většina jejich zahraničních kolegů ze stejné frakce ECR, což bylo 45 poslanců z 52, můj návrh podpořilo. Výsledek je tedy zklamáním a politickou hrou než společným bojem za zájmy českých zemědělců,“ dodal Marin Hlaváček.

Zároveň konstatoval, že plénum Evropského parlamentu nakonec, obdobně jako ve Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova, přijalo pouze jednu změnu na rozšíření seznamu komodit pouze o obiloviny a stanovení referenčního období 2021–2023, což podle oficiálního stanoviska Agrární komory ČR a Zemědělského svazu ČR je zásadně nedostatečné.

Načež vysvětlil, že efekt takového opatření, pokud bude vůbec někdy spuštěno, nemá na stabilizaci cen v EU žádný význam. Zejména proto, že ponechává možnost dovézt do EU desítky miliónů tun různých komodit.

Zemědělské organizace požadují přijetí návrhu na vrtaná cla!

Proto, podle něho, české nevládní zemědělské organizace opakovaně požádaly všechny europoslance o podporu návrhu na vratná cla, a v případě, že návrh neprojde, aby hlasovali proti návrhu Komise na prodloužení celní liberalizace. „V souladu se stanoviskem zemědělských organizací návrh proto odmítli, kromě mě, i moji kolegové Knotek a Kovařík, a přidali se europoslanci Konečná, Blaško a David,“ dodal.

Na otázku redakce, jestli je ještě nějaká šance na změny, Martin Hlaváček odpověděl, oficiální trialog mezi Radou EU a Evropským parlamentem nyní probíhá. Evropský parlament by měl návrh finálně posvětit na dubnovém zasedání. „Pokusím se opět předložit návrh na vratná cla a zkusit zopakovat hlasování. Pokud ale toto úsilí budou nadále evropští lidovci, jako nejsilnější politická síla v Evropském parlamentu, a náš pan ministr Výborný a jeho europoslanci aktivně bojkotovat, nikam se bohužel nedostaneme.

I proto se domnívám, že je zcela správné jmenovitě ukázat, jak to s pomocí zemědělcům myslí čeští europoslanci vážně a pokusit se je například i demonstracemi dostat pod veřejný tlak tak, jak to dělají zemědělci po celé Evropě,“ prohlásil europoslanec Martin Hlaváček.