V Parlamentních listech vyšel v pátek rozhovor se zemědělskou expertkou Jarmilou Dubravskou, která je za Českou republiku, konkrétně za Agrární komoru ČR, členkou Evropského hospodářského výboru (EHSV), což je poradní orgán Evropské komise. Takže je logické, že rozhovor se týkal otázky prodeje českých a zahraničních potravina na pultech obchodů u nás. Přesněji řečeno na pultech supermarketů a hypermarketů, které jsou ve vlastnictví zahraničních obchodních řetězců. Tyto řetězce totiž v televizních reklamních šotech tvrdí naší veřejnosti, že na pultech jejich prodejen je vidět až 70procentní zastoupení českých potravin.
Proto se také redakce Parlamentních listů zajímala, zda toto tvrzení obchodních řetězců se zakládá na pravdě. Zemědělská expertka Jarmila Dubravská, která je rovněž výkonnou ředitelkou pro Společnou zemědělskou politiku EU v akciové společnosti Rabbit Trhový Štěpánov, tedy jednoho z našich největších producentů v rostlinné, a především v živočišné výrobě, logicky odpověděla, že nikoliv. Označila to za klamavou reklamu. Uvedla, že v tuzemském maloobchodě se prodává 20 až 27 procent zeleniny, kolem 30 procent ovoce, 40 procent brambor a bramborových výrobků, 30 až 35 procent vepřového masa, 50 až 57 procent drůbežího masa a 50 až 55 procent vajec českého původu. Načež podotkla, že tím skutečně myslí české slepice, které jsou opravdu chované v České republice, nikoliv „vejce od českých slepic chovaných v Polsku“. Tak, jak to jeden z maloobchodů tvrdil, když chtěl vysvětlit, že označení PL je vlastně původem Česká republika. Podle zemědělské expertky se s těmito absurdním tvrzení lze běžně setkat, protože velmi významná část obchodníků svoji obchodní činnost vidí spíše jako honbu za ziskem než jako službu veřejnosti. Podle Jarmily Dubravské je přitom tuzemské zboží výrazně kvalitnější a čerstvé. Přitom je tato domácí produkce často i levnější, protože čeští zemědělci jsou nuceni prodávat za ceny pod úrovní jejich nákladů na výrobu. Takže, i tímto způsobem zisk maloobchodů roste, a to neúměrně.
Zároveň expertka upozornila na skutečnost, že spotřebitelé ani nevědí, že například u zemědělského produktu, který zemědělec prodá obchodníkovi za 2,50 Kč za 1 kg, obchodník ho potom prodává spotřebitelům za 20 Kč. Konstatovala, tak se to například děje při prodeji brambor.
Podle Jarmily Dubravské od majitelů maloobchodního prodeje, přesněji řečeno od jejich nákupců potravin pro maloobchod, není zájem nakupovat české zboží. Naopak, je zájem nakupovat zboží co nejlevněji a prodávat ho co nejdráže! Taková je skutečnost. Podle expertky se maloobchod, který je v zahraničních rukou, v první řadě snaží prodat přebytky z mateřských zemí svých obchodních řetězců. Tedy prodávají především zahraniční komodity, které jsou v řadě případů několikanásobně více dotovány, přestože výrobní náklady jsou u nich vyšší, než je tomu v České republice.
Jarmila Dubravská k tomu dále uvedla, že tento tlak, tedy na uvolnění našeho trhu pro dodavatele ze starých členských zemí EU, přináší stagnaci až likvidaci středních a menších podniků tuzemského původu. Navíc, jak dále konstatovala, v poslední době došlo už i na větší tuzemské podniky, které ještě nedávno dokázaly dosud odolávat nízkým nákupním cenám stanoveným smlouvami ze strany maloobchodu. Tedy cenám, které byly stanoveny pod úrovní jejich výrobních nákladů. Zároveň upozornila, že není možné do nekonečna prodávat potraviny s ekonomickými ztrátami, což maloobchod dobře ví. Když to půjde takhle dál, hrozí, podle Jarmily Dubravské, úplná likvidace čerstvých českých potravin. Přičemž k tomu dále dodala, že tento tlak na náš tuzemský trh v podstatě znamená neplnění přístupové smlouvy v části tzv. Společné zemědělské politiky a jednotného trhu, který, podle ní, vlastně nikdy neexistoval. Právě tento tlak zahraničních obchodních řetězců dostává české zemědělce a potravináře prakticky až na kolena, jak se lidově říká. Podle expertky bez pomoci zákonných opatření české zemědělské podniky postupně skončí, což není černý scénář, ale nakonec se to stane realitou!
V další části rozhovoru Jarmila Dubravská označila řeči obchodníků, ale i mnoha představitelů státních a politických složek, o tom, že tuzemský zákazník může kupovat české potraviny, a tím pomohou našim zemědělcům a potravinářům, produkovat domácí potraviny, za směšné. Podle ní je to lež! Pokud maloobchodní prodejce nekoupí a nevystaví na svůj pult tuzemskou potravinu, nemá možnost si ji kdokoliv ze zákazníků koupit. Mluvit o tom, že máme vychovávat českého spotřebitele ke koupi domácích potravin, je, podle Jarmily Dubravské, jen směšná manipulace s důvěřivým spotřebitelem. Expertka dále uvedla, že lži o tom, ať se prosadí tuzemští producenti svojí kvalitou, jsou rovněž liché. Protože pokud nebudou mít maloobchodní prodejci povinnost na pult tuzemské zboží umístit, a následně prodat tuzemským zákazníkům za slušné ceny, nedostane se nikdy kvalitní české zboží k našim spotřebitelů,
Načež si Jarmila Dubravská položila řečnickou otázku, zda český zákazník ví, že vepřové maso se u nás již šest měsíců prodává pod jeho výrobními náklady, a zda měl možnost koupit si kvalitní české vepřové maso, a to bez toho, aby zaplatil maloobchodu 100, 200 či 300procentní obchodní přirážku. Právě tato skutečnost vedla mnoho poslance k tomu, že byl nakonec v Poslanecké sněmovně schválen návrh novely zákona o potravinách, který by stanovil procentuální zastoupení tuzemských základních potravin na pultech obchodů, a to těch, které mají nad 400 metrů čtverečních plochy. Vždyť právě na pultech těchto supermarketů a hypermarketů jsou převážně potraviny z dovozu. Tím je, podle expertky, vytvářen tlak na likvidaci českého zemědělství a potravinářské výroby. Proto potom musí český zemědělec prodat část své produkce i do zahraničí, a to s velkými ekonomickými ztrátami. Naopak, na pultech se objevují zejména dovozové produkty, a to i v případě, že český zemědělec a potravinář má k dispozici kvalitní potravinu z domácí produkce.
Jarmila Dubravská dále označila vyhrožování, že Česká republika tímto zákonem porušuje společný trh EU, za směšné. Podle ní je opak pravdou. Společný trh je porušován starými zeměmi od roku 1990, což byl tehdy ještě nepřípustný dumping. Přičemž od vstupu do EU v roce 2004, to bylo nastavenými podmínkami a rozdílnou mírou podpor, a zároveň i na základě perfektně znalých poměrů u nás a díky naší naivitě. Postupně došlo k likvidaci zemědělské a potravinářské výroby v řadě podniků a firem u nás. Uvedla, že v roce 1990 byl rozsah výroby v případě komodit, jako je ovoce, zelenina, brambory, vepřové maso, hovězí maso, mléko a dalších komodit, počítáno na 100 hektarů zemědělské půdy, téměř stejný, jako tomu bylo ve vyspělých zemích západní Evropy. Česká republika byla v té době vývozcem většiny základních potravin. Čeští zemědělci vyváželi nejkvalitnější potraviny, které u nás vyrobili. V současné době, ale k nám se to nejkvalitnější potravinářské zboží ze Západu nevozí. Výsledkem je, že neplněním a nedodržováním nastavených pravidel Společné zemědělské politiky a jednotného trhu bylo postupně likvidováno české zemědělství a trh s potravinářskými výrobky.
Podle Jarmily Dubravské nelze dále trpět likvidaci našeho trhu s potravinami. Proto je velmi nutné, aby vláda ČR a čeští zástupci v Evropském parlamentu, dokázali vyřešit tento stav, který jednoznačně odporuje přístupové smlouvě v části Společné zemědělské politiky a jednotném trhu. Expertka přitom připomněla, že téměř všechny strany, které dnes působí na naší politické scéně mají ve svých programech zvýšení soběstačnosti v potravinách. Přičemž o tom jen žvaní a nic pro pozitivní změnu nedělají. Velmi ostře a neadekvátně kritizují novelu zákona o potravinách. Lidem lžou a straší je různými nesmysly. Jarmila Dubravská v této souvislosti zdůraznila, že novela zákona o potravinách je poslední možností, jak změnit situaci a zabránit totální likvidaci českého zemědělství a potravinářství.
Na otázku redakce Parlamentních listů, jak je to s podílem českých potravin na pultech obchodů podle tohoto zákona, Jarmila Dubravská vysvětlila, že nejde o obrovské množství položek, jak vykládají odpůrci novely, ale jenom o 131 tuzemských potravin (což je 0,8 prcenta) z více než 15.000 potravinářských položek, které se prodávají na pultech obchodů i u nás. Zároveň dodala, že jde o základní potravinářské komodity, nikoliv o nějaké další produkty, jako je například alkohol, nápoje či exotické druhy ovoce. Jde totiž o to, aby Češi měli k dispozici kvalitní a čerstvé potraviny, které si v minulosti dokázali vyrobit, vypěstovat a Česká republika v nich byla soběstačná. Konkrétně uvedla, že jde například o fazole, hrách, boby, čočku, sóju, chřest, zelí, salát hlávkový, špenát, rajčata, mrkev, cibule, česnek, pór. U ovoce jde například o jablka, hrušky, broskve, švestky, maliny.
Podle Jarmily Dubravské jde o tom, aby každý spotřebitel měl možnost koupit český med, mák, vejce, hovězí maso, vepřové maso, skopové maso, kozí maso, droby, ale také salámy, výrobky z masa, drobů a krve, brambory, zpracovanou zeleninu, ovoce, olej slunečnicový, řepkový, mléko, smetanu, máslo, sýry, tvaroh, jogurty. Podle ní jde o to, aby to byl potraviny, které tuzemští zemědělci a potravináři dokáži vyprodukovat a vyrobit.
Na otázku, jak jsou konkrétně stanovena procenta zastoupení českých potravin, Jarmila Dubravská uvedla, že podíl potravin prodaných konečným spotřebitelům by v roce 2022 měl být minimálně 55 procent, v kalendářním roce 2023 minimálně 58 procent a do roku 2028 nárůst 3 procenta za rok až minimálně 73 procent v kalendářním roce 2028 a následujících letech.
Podle zemědělské expertky jde o prodej potravin, nikoliv jenom o zastoupení českých potravin na pultech maloobchodních prodejen. Vždyť běžně dochází k tomu, že je české zboží předražováno, a to na rozdíl od zahraniční produkce. Přitom obchodník od zemědělce koupí například brambory za 2,20 až 2,50 Kč za 1 kg, a přitom je prodává „v akci“ za 18 Kč. Stejný příklad je i u vepřového masa, kuřecího masa, rybího masa, rajčat, cibule, česneku, máku, medu, malin, mrkve, jablek, ale stejně tak i u mléka a másla. Načež de Jarmila Dubravská dostala k otázce, kde vlastně končí dotace pro zemědělce. Konstatovala, že je to v podstatě v maloobchodě, kde obchodníci dosahují neúměrně vysokých ziků, zatímco čeští zemědělci a potravináři krachují. Současně si položila i řečnickou otázku, proč s tím u nás nikdo nic nedělá? Konkrétně politici a úředníci!
Poté přešla Jarmila Dubravská i k otázce ceny potravin. Na otázku, že novela zákona o potravinách přinese zdražení potravin u nás, expertka uvedla, že je tomu naopak. Ceny potravin budou stabilní. Právě dnes dochází ke zneužívání a předražování potravin maloobchodem. Vždyť zemědělci a potravináři, ale i spotřebitelé, jsou dnes rukojmími maloobchodu a jejich cenové politiky. Několikanásobně více dotované potraviny ze zahraničí se prodávají levněji než tuzemské potraviny, které maloobchod předražuje. Důvodem je zisk obchodníků, nikoliv blaho spotřebitelů!
Na otázku, že si prý nebudeme moci koupit francouzské sýry, španělské šunky, norského lososa, reagovala expertka, že je to nesmysl. Zákon se týká jenom maloobchodních prodejen s prodejní plochou nad 400 m2. Netýká se ani specializovaných prodejen. Tedy všechno si naši spotřebitelé budou moci dopřát nadmíru. Na otázku, co se stane, když zvítězí zahraniční kapitál, odpověděla, že České republice hrozí snížení bezpečnosti a totální závislost v potravinách. Zdůraznila, že potraviny jsou základem pro život.
Expertka dále konstatovala, že v současné době české zemědělce a potravináře velmi vydatně likviduje zahraniční kapitál. Zahraniční obchodní řetězce u nás prodávají přebytky ze svých zemí, které jsou několikanásobně více dotované, a které není možné kontrolovat, a tím zabezpečit kvalitu jejich dovozu. Hrozí, že Česká republika postupně ztratí veškerý prostor pro české zemědělce a potravináře. To se přirozeně odrazí i ve zhoršení kvality životního prostředí, neboť se zhorší kvalita půdy, a to naprostým úbytkem hospodářských zvířat, které jsou základem živočišné výroby. Navíc, na venkově to bude znamenat další ztrátu pracovních příležitosti pro obyvatele. Zhorší se ekonomika státu.
V závěru svého rozhovoru expertka Jarmila Dubravská zdůraznila, že nedávno schválená novela zákona o potravinách je posledním záchranným kruhem pro tonoucí české zemědělce a potravináře, pro tonoucího českého spotřebitele.
