• Zveřejněno: 08.11.2022
  • Autor: Miroslav Svoboda

Národní ekonomická rada vlády (NERV) navrhla vládě premiéra Petra Fialy (ODS) několik receptů, jak uzdravit veřejné finance. Podle expremiéra Vladimíra Špidly (ČSSD), jak se vyjádřil v televizi CNN Prima NEWS, má smysl tyto materiály studovat. Některé konkrétní návrhy však Vladimír Špidla kritizoval. Ostře se také pustil do plánu ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL), který chce upravit podmínky podpory v nezaměstnanosti.

NERV představila předsedovi vlády a ekonomickým ministrům dva konkrétní materiály. Mezi návrhy, jak dostat více peněz do veřejných rozpočtů, se nachází například návrh na vyšší zdanění příjmů fyzických osob, revizi sazeb spotřební daně či zpoplatnění vysokých škol.

Mezi návrhy na snížení výdajů veřejných rozpočtů NERV mimo jiné uvádí redukci počtu policistů, snížení podpory v nezaměstnanosti nebo návrat slevy na jízdném do stavu v srpnu roku 2018.

„NERV říká, že nelze konsolidovat veřejné rozpočty bez radikálního zvýšení příjmové stránky rozpočtu. To je zásadní. Na příjmové straně je několik věcí, které jsou zajímavé. Ten materiál má smysl studovat. NERV ale na straně výdajové navrhuje snížit valorizační vzorec pro valorizaci důchodů a vrátit se k jedné třetině mzdy, což i krátkodobě znamená radikální zchudnutí důchodců. V zásadě bychom konsolidovali výdajovou stránku prostřednictvím chudoby důchodců. To je těžko přijatelné,“ prohlásil Vladimír Špidla.

Zároveň ale rovněž zkritizoval i návrh na snížení podpory v nezaměstnanosti, v čemž se NERV shoduje s vicepremiérem a předsedou KDU-ČSL Marianem Jurečkou. „Úprava podmínek podpory v nezaměstnanosti nebude o tupých škrtech. Zaměřím se na podmínky a na skupiny, které tuto podporu čerpají často, a také na další skupiny lidí, kteří čerpají další sociální podporu, aktivně se s nimi nepracuje a chybí větší motivace je vrátit na trh práce,“ hájil se ministr práce a sociálních věcí.

A jak tento plán zhodnotil pro televizi CNN Prima NEWS bývalý předseda vlády Vladimír Špidla? Řekl, že „je to kruté a hloupé. Není to schopné zkonsolidovat cokoliv. Je zjevné, že jsme v nestabilní situaci a mimořádně nízká míra nezaměstnanosti nemusí přetrvat. Naše příspěvky v nezaměstnanosti nejsou přehnaně vysoké ani dlouhé.“

Další účastník vysílání televize CNN Prima NEWS ministr kultury Martin Baxa (ODS) označil návrhy NERVu jako vějíř možností, které tento poradní orgán kabinetu dává na stůl k diskuzi. „Jsou tam i věci, se kterými bytostně nesouhlasím. Například zavedení školného na vysokých školách. Část studia, pokud je to nad nějaký časový limit u magisterského či bakalářského studia, už koneckonců zpoplatněná je. Jsem tedy proti tomu, aby se školné na vysokých školách zavádělo. Naopak jsou tam návrhy, které k debatě jsou. Například slučování agend či téma efektivity veřejné správy,“ sdělil Martin Baxa.

  • Zdroj: CNN Prima NEWS
Registrací uživatel získá přístup k exkluzivním informacím.
Registrace   |   Přihlášení

Zemědělský svaz: Rozhodnutí Ústavního soudu respektujeme, o spravedlivém nastavení veřejné podpory musíme dál jednat s politiky

  • Zveřejněno: 02.04.2025

Zemědělský svaz ČR bere rozhodnutí Ústavního soudu, kterým ve středu 2. 4.2025 zamítl návrh na zrušení současného nastavení redistributivní platby, na vědomí a respektuje jej. Veřejná debata kolem ústavní stížnosti alespoň přispěla k otevření potřebné politické diskuse o spravedlivějším nastavení přímé podpory zemědělců.

Šéfka drůbežářů: Bojíme se dovozu kuřat z Ameriky, ošetřují je chlorem, my nesmíme

  • Zveřejněno: 07.04.2025
Lidé stále méně kupují celá kuřata, trendem jsou polotovary nebo trhaná kuřecí masa, říká nová ředitelka Sdružení drůbežářských podniků Zuzana Slámová. Organizace stále řeší jednodušší nabírání zahraničních pracovníků, měli by pracovat po vyřízení v daném podniku alespoň rok, v současnosti jde o poloviční dobu, přeje si. iDNES

Hospodářský výsledek zemědělství se propadl o téměř 30 %, hlásí Zemědělský svaz ČR a potvrzuje špatné vyhlídky odvětví

  • Zveřejněno: 10.04.2025

Podle finálních výsledků interního šetření Zemědělského svazu ČR po uzavření účetního roku 2024 dosáhly zemědělské podniky v loňském roce průměrného čistého zisku 1 295 korun na hektar, což je o 28 % méně než v předchozím roce. Přepočteno na celý obor zemědělství to činí 4,5 mld. Kč, oproti 6,3 miliardám o rok dříve. V průměru si tak každý podnikatelský subjekt bez ohledu na velikost či počet hektarů v roce 2024 vydělal pouhých 151.276 korun.