Praha - Premiér Petr Fiala (ODS) dnes požádal odboráře, aby byli ve svých požadavcích realističtí tak, aby jejich naplňování neohrozilo ekonomickou situaci země v příštích až desítkách let. Na konferenci Asociace samostatných odborů zopakoval, že vláda chce stabilizovat veřejné finance, což může provést jen nepopulárními kroky. Za největší výzvu pro dlouhodobou udržitelnost označil financování penzí a přihlásil se k přípravě důchodové reformy pro lidi mladší 40 let. Prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák dnes řekl, že v ČR panuje sociální smír a zaměstnavatelé i odbory se chovají rozumně.
Fiala na konferenci připomněl také debatu ve Sněmovně, kde vládní koalice usiluje už čtvrtý den o snížení mimořádné valorizace penzí. Za dobrou zprávu označil nárůst poměru průměrného důchodu k průměrné mzdě, valorizační schéma se podle něj ale musí kvůli udržitelnosti veřejných financí změnit.
"Nevyužili jsme dlouhá léta prosperity, kdy neúměrně rostly výdaje, včetně mandatorních, obsluha státního dluhu se dramaticky zvyšuje - loni činila 50 miliard korun, letos bude stát 70 miliard, v roce 2025 už 100 miliard korun jen na úrocích," konstatoval premiér. Dodal, že vláda nechce ohrozit životní úroveň občanů, naopak chce zavést systémové změny pro zlepšení stavu veřejných financí. Slíbil optimalizaci státní správy a zopakoval, že úpravy daní plánuje vláda tak, aby nezvyšovaly daňovou zátěž.
Premiér nepředpokládá, že odbory přestanou klást požadavky. Měly by podle něj být ale realistické, aby je bylo možné zaplatit a zároveň zvládnout ekonomickou situaci v příštích letech a desetiletích. Podle Hanáka je sociální smír klíčovou hodnotou. Zmínil například protesty takzvaných žlutých vest ve Francii. "Nedovedu si to představit v naší zemi," řekl.
Země má podle Fialy za sebou těžký rok a oslabení hospodářství vyvolává nejistotu. Věří ale, že inflace je za svým stropem. "Můžeme být opatrně optimističtější," konstatoval s tím, že lze očekávat mírný nárůst nezaměstnanosti na 3,2 procenta, což bude nadále nejnižší hodnota v Evropské unii. Udržení zaměstnanosti Fiala považuje za mimořádně důležité v době vysoké inflace. Dobrou zprávou podle něj je, že Česko problémy na všech úrovních dosud zvládlo.
Hanák řekl, že v ČR není v pořádku trh práce, i když se vláda chlubí nízkou nezaměstnaností. Kvůli odchodu silných ročníků do důchodu podle něj mohou chybět až desítky tisíc pracovníků ročně a vláda se zdráhá přivést pracovníky ze zahraničí. Řadě firem se podle něj loni dařilo velmi dobře - například energetickým a farmaceutickým podnikům nebo bankám. Loňský 2,5procentní růst HDP podle není není špatným výsledkem a je to zásluhou exportu, přestože byl ve ztrátě.
Vládu kritizoval za to, že podle něj měly reformy hospodaření státu být připraveny už loni. "Na výdajové straně jsme již měli mít řešení k lednu 2023," řekl Hanák. Je podle něj nutné například řešit prodej státních firem, zbytného majetku nebo agendy ministerstev. Resorty si podle něj dělají co chtějí a úřad vlády neumí precizně koordinovat jejich činnost. Uvedl, že na pondělní tripartitě chce vyzvat vládu, aby se přepracovala surovinová a energetická politika ČR. Podnikatelé podle něj chtějí vědět, z čeho se bude vyrábět energie v příštích letech.
Odborář Dufek: Obchody by neměly vozit potraviny z jedné části Evropy do druhé
Síkela: MPO jedná o navýšení financí z plánu obnovy na fotovoltaiku
Ministerstvo průmyslu a obchodu jedná s Evropskou komisí o navýšení prostředků z Národního plánu obnovy na financování fotovoltaických elektráren a dalších obnovitelných zdrojů. Loni na související projekty vyčlenilo pět miliard korun, ale sešly se mu žádosti celkem na deset miliard Kč. Na mezinárodní ekonomické konferenci odborů v Praze to dnes řekl ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN).
Podle Síkely se do listopadu sešlo přes 6000 žádostí. "Došlo k přečerpání alokace, a proto diskutujeme se zástupci Evropské komise o navýšení prostředků, aby mohlo být financováno maximum projektů, které povedou ke snížení závislosti na dodávkách ze sítě," uvedl ministr.
Národní plán obnovy je podle Síkely potřeba změnit, protože byl vypracován jako nástroj obnovy po covidu, nicméně nyní se rozšiřuje o pomoc při odklonu energetik jednotlivých zemí od ruských zdrojů. Změny by měly Česku umožnit čerpat dalších 14 miliard korun ve formě grantů.
V České republice bylo loni podle Solární asociace zprovozněno 33.760 fotovoltaických elektráren s celkovým výkonem 288,8 megawatt (MW), což je meziroční nárůst o 366 procent. Postupně se zvyšuje i průměrná velikost elektráren.
Rostoucí počet instalací ovšem naráží na limity v podobě nedostatečných kapacit instalačních firem, chybějících komponentů nebo na kvalitu instalačních prací. V loňském roce se tak čekací doba na instalaci často protáhla až na dvojnásobek. Problémy se objevují také při připojování nových fotovoltaických elektráren do distribučních sítí, především na jižní Moravě. Distributoři se hájí tím, že v některých zvláště exponovaných lokalitách musí žádosti omezovat kvůli zachování spolehlivosti sítě. Pro zlepšení situace chystají investice, nutná je podle nich také změna legislativy.
