Oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci je jednou z nejdůležitějších součástí pracovního práva a její vývoj byl přímo odvislý od přístupu společnosti k práci a těm osobám, kteří tuto práci vykonávají.
Již před dávnými časy bylo našim předkům jasné, že práce sebou nese značná nebezpečí, která mohou za nepříznivých okolností způsobovat poškození zdraví, či dokonce smrt osobám práci vykonávající .
A proto na rozhraní 13. a 14. století za panování krále Václava II. vznikl zvláštní horní zákoník pro Kutnou Horu, který obsahoval mimo jiné i pracovní právo a právní pravidla, jejichž cílem bylo zajištění bezpečnosti práce v dolech. Pravidla se již zabývala technickými náležitostmi podzemních pracovišť, větráním, odvodňováním, osvětlením, byly zde i předpisy stavebně-technického rázu.
Obecně platí, že pracovní prostředí a výkon pracovních činností je vždy rizikovější, než prostředí občanské. Proto existují pravidla a opatření, která chrání před negativními důsledky života v pracovním prostředí. Jejich souboru se říká bezpečnost a ochrana zdraví při práci, zkráceně BOZP. Začátky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci sahají zejména do 19. století.
- Živnostenský řád ze dne 20.prosince 1858
- V roce 1883 byl vydán zákon 117/ O živnostenských inspektorech /
- Po vzniku samostatného Československa / 1921 – zákon 330 – kterým byly závodní výbory pověřeny, aby dozíraly na dodržování zákonných ustanovení o ochraně zaměstnanců proti úrazům a zdravotních ustanovení /
- Nařízení vlády č.41/1938 Sb,.
V 60. letech došlo k přehodnocení úkolů v oblasti BOZP a následně nato byl vydán základní pracovněprávní kodex, zákoník práce – zákon č. 65/1965 Sb.,
Po rozsáhlých úpravách platil až do roku 2006, a dále dozor nad bezpečností práce byl předán zákonem č. 174/1968 Sb., o státním odborném dozoru nad bezpečností práce, novým nezávislým státním orgánům – Českému úřadu bezpečnosti práce a inspektorátům bezpečnosti práce. V roce 2005 byl vydán důležitý právní předpis – zákon č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, který nově upravil zřízení a postavení orgánů inspekce práce jako kontrolních orgánů na úseku ochrany pracovních vztahů a pracovních podmínek. Pokud jde o pravidla a opatření týkající se BOZP jsou uvedena v mnoha právních a technických předpisech, technických normách a v interních předpisech BOZP je tvořena celou řadou oblastí.
Nový přístup k BOZP, systémový, již neřeší jen negativní aspekty výrobních procesů, ale předcházení těmto aspektům.
Proto BOZP dnes zahrnuje bezpečnost, pohodu, sociální ochranu a ochranu zdraví.
- Nový přístup k BOZP – systémový
- - lidský faktor
- - kultura práce
- Zaměstnavatel tak musí vytvořit svůj systém zajištění BOZP ve své firmě nebo společnosti, nikoliv se ptát, co po mě požaduje právní předpis .
- zaměstnavatel je povinen vytvářet bezpečné a zdraví neohrožující pracovní prostředí a pracovní podmínky vhodnou organizací BOZP [§ 101 - 102 zákoníku práce]).
Je zde třeba si říci, že BOZP není jen záležitost ochrany zdraví zaměstnanců, tak jak si to někdy vysvětlují zaměstnavatelé –
Je to především problém, který chrání zaměstnavatele.
Je třeba se zeptat ? co zajišťuje zaměstnavatelům vstupní kapitál
- Kvalita surovin
- Vysoká kvalita jejich zhodnocení
- Vysoká kvalita lidských zdrojů
Zaměstnavatel však není jediným, kdo má mít zájem na zajištění BOZP. Dalším v řadě je zaměstnanec. Je však zjištěno, že zaměstnanec nemá zájem bezpečně pracovat (uvádí se, že v České republice asi 30 % zaměstnanců nechce bezpečně pracovat jelikož dle jejich mínění jim to překáží ve výkonech.
Ovšem zaměstnanci nemusí být sami, kdo si bude chránit své postavení v oblasti bezpečnosti práce. Na základě právních předpisů si zaměstnanci k prosazení svých zájmů mohou zvolit :
- svého zástupce pro oblast bezpečnosti práce
- nebo zástupce pro oblast BOZP v odborové organizaci / zákoník práce v platném znění § 108 /
Až na třetím místě, z těch, kdo má mít zájem na zajištění BOZP, je stát.
K ochraně svých zájmů si stát zřídil kontrolní mechanismus (Inspekci práce pro oblast bezpečnosti práce a orgány ochrany veřejného zdraví pro oblast ochrany zdraví při práci . Z výše uvedených důvodů dnes již není správné hovořit o pravidlech BOZP v jednotlivém resortu, ale u jednotlivého konkrétního zaměstnavatele. Není tedy možné specifikovat požadavky BOZP v průmyslu, zemědělství ve stavebnictví, státní správě atd., ale pouze v konkrétním podniku.
Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci (EU-OSHA) zveřejnila výsledky celoevropského průzkumu veřejného mínění na téma bezpečnost a ochrana zdraví při práci. Podle zjištění průzkumu se Evropané ve velké míře obávají, že nynější hospodářská krize by mohla mít negativní vliv na ochranu zdraví a bezpečnost při práci a že ohrozí lepší podmínky pracovního prostředí, kterých bylo za poslední dobu dosaženo. Také naši pracující se domnívají, že bezpečnost a ochrana zdraví při práci je v poslední době přehlížená na úkor finančních zisků. Také se dobře ví, že hospodářský pokles vytváří tlak na pracovní prostředí pracujících.
V této statistice hrají svojí roli i pracovní úrazy použiji čísla v rezortu zemědělství. Pokud se podíváme, tak průměrná pracovní úrazovost v zemědělství se v posledních letech pohybuje kolem 4,5% (počet úrazů na 100 pojištěných pracovníků), což je dvojnásobně vyšší průměrná hodnota než ve všech odvětvích ekonomických činností. V zemědělství převážná část pracovních úrazů vzniká a jsou způsobeny při práci se zvířaty (především v chovu skotu, napadení zvířetem), při používání zemědělské techniky (především při obsluze dosluhující zemědělské techniky a zařízení, bez ochranných zařízení) a dále při používání staveb a technologických linek, údržbě stavebních objektů (propadnutí z eternitových střech, udušení při čištění jímek aj.).
Činnosti v zemědělství, ať už v živočišné nebo rostlinné výrobě, patří stále mezi činnosti se zvýšenou mírou rizika. Proto jsou kontroly zaměřeny ze strany svazové inspekce BOZP na bezpečné používání zemědělských strojů a dalších technických zařízení a na zařízení provozovaná při posklizňové úpravě zrnin. Dále jsou kontrolovány zaměstnavatelem stanovené pracovní postupy pro chov zvířat s ohledem na konkrétní podmínky chovu. Protože u zemědělských subjektů často dochází k situaci, kdy na jednom pracovišti plní úkoly zaměstnanci dvou a více zaměstnavatelů, je rovněž předmětem kontroly prověřit, zda se zaměstnavatelé vzájemně písemně informují o rizicích a přijatých opatřeních k ochraně před působením těchto rizik.
Někdy se zapomíná, že zaměstnanci mají právo účastnit se řešení otázek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci prostřednictvím odborové organizace, kde si mohou zvolit zástupce pro oblast BOZP. Zástupce pro oblast BOZP nemá takové pravomoci jako odborová organizace, ale může k celkové situaci v BOZP na pracovišti také významně přispět.
Zástupcem zaměstnanců pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci se podle Směrnice Rady č. 89/391/EHS ze dne 12. června 1989, o zavádění opatření pro zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, rozumí každá osoba zvolená, určená nebo jmenovaná v souladu s vnitrostátními právními předpisy nebo zvyklostmi, aby zastupovala zaměstnance v otázkách BOZP. Mimo jiné mají zástupci zaměstnanců pro oblast BOZP právo požádat zaměstnavatele, aby přijal vhodná opatření, a předložit mu k tomuto účelu návrhy ke zmírnění rizik pro zaměstnance nebo k odstranění zdrojů nebezpečí. Jejich práva a povinnosti jsou v zákoníku práce upraveny v části 5. (§ 101 - 108), která se týká BOZP, dále v části 12., která se týká informování a projednávání a jejich voleb (§ 276 - 278, § 281 - 285). Tento zástupce pro oblast BOZP je také zmiňován v normě ČSN EN ISO 45001. Systémy managementu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci - Požadavky s návodem k použití. Zástupcem zaměstnanců pro oblast BOZP spolu s odborovou organizací musí být informován o záležitostech BOZP, zúčastňuje se jednání týkajících se BOZP a zaměstnavatel s nimi musí některá opatření projednat, například určení odborně způsobilé fyzické osoby k zajišťování úkolů v prevenci rizik podle zákona č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů, a o některých informovat, například o výběru a poskytování pracovnělékařských služeb.
Zaměstnavatel je povinen odborové organizaci a zástupci pro oblast BOZP zajistit školení umožňující jim řádný výkon jejich funkce a zpřístupnit jim právní a ostatní předpisy k zajištění BOZP a doklady o vyhledávání a vyhodnocení rizik, opatřeních k odstranění rizik a k omezení jejich působení na zaměstnance a k vhodné organizaci BOZP, evidenci a hlášení pracovních úrazů a uznaných nemocí z povolání (zástupci pro BOZP se zúčastňují také objasňování příčin a okolností pracovních úrazů); dále doklady o výkonu kontroly a opatřeních orgánů, kterým přísluší výkon kontroly nad BOZP a umožnit jim při kontrolách těchto orgánů přednést své připomínky.
Neznamená to ale, že pokud působí v podniku odborová organizace nemůže tam být zástupce pro BOZP. Pokud u zaměstnavatele tyto orgány nepůsobí, je zaměstnavatel povinen informovat zaměstnance a jednat s nimi přímo.
Další z řešení jednání mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem je Kolektivní smlouva. Je všem známo, že smí za zaměstnance uzavřít Kolektivní smlouvu pouze odborová organizace. Některé záležitosti podle zákoníku práce zaměstnavatel projednává pouze s odborovou organizací, například výpovědi nebo okamžité zrušení pracovního poměru; hromadné úpravy pracovní doby, práce přesčas, možnost nařizovat práci ve dnech pracovního klidu a noční práci; množství požadované práce a pracovní tempo; způsob a výši náhrady škody nebo nemajetkové újmy při pracovních úrazech. Zaměstnavatel může vydat nebo změnit pracovní řád jen s předchozím písemným souhlasem odborové organizace. Spolurozhoduje s odborovou organizací o přídělu do fondu kulturních a sociálních potřeb a o jeho čerpání.
Na závěr bych chtěl prostřednictvím tohoto článku připomenout jak historii, ale i současnou situaci na jednotlivých pracovištích v současné době ovlivňuje oblast BOZP a hlavně nezapomínat, že zdraví zaměstnanců je prvořadé.
SI, BOZP ing. Jaroslav Hotový
