Zrušení superhrubé mzdy, které v noci na pátek schválila Poslanecká sněmovna hlasy poslanců ANO, ODS a SPD, na jedné straně nechá lidem více peněz ze mzdy, zároveň však razantně podsekne příjmy státního rozpočtu, respektive krajů a obcí. Podle zpravodajství serveru Novinky.cz lidé by měli najít v peněženkách o stovky i tisíce korun více, rozpočtu ale budou chybět desítky miliard.

Nyní se zdaňuje tzv. superhrubá mzda, tedy mzda včetně sociálního a zdravotního pojištění, které za zaměstnance odvádí zaměstnavatel, podle schváleného konceptu by se měla zdaňovat hrubá mzda, a to sazbou 15 procent. V případě mzdy vyšší než 139.000 korun měsíčně by daňová sazba činila 23 procent.

Toto opatření sníží podle studie Národní rozpočtové rady vlády příjmy státu o 88 miliard. O 58,1 miliardy korun má přijít státní rozpočet, o 7,8 miliardy se sníží rozpočty krajů a o 22,1 miliardy korun poklesnou příjmy obcí.

Kromě tohoto opatření poslanci schválili i zvýšení daňové slevy na poplatníka. Ta je nyní 24.840 korun ročně a podle přijatého návrhu by se měla rovnat průměrné hrubé mzdě za předminulý rok. Poslanec Mikuláš Ferjenčík (Piráti), který návrh předložil, uvádí, že v roce 2021 by činila sleva 34.125 korun. Ačkoliv Mikuláš Ferjenčík mínil návrh jako alternativu ke snížení superhrubé mzdy, Poslanecká sněmovna nakonec podpořila oba návrhy.

Zatímco pouze po zrušení superhrubé mzdy by se čistý příjem člověka s hrubou mzdou 26.000 korun zvýšil o 1335 korun, při současném zvýšení slevy na poplatníka takovýto člověk najde na výplatní pásce o 2094 korun více. Při mzdě 50.000 korun se čistý příjem zvýší ne o 2550 korun, ale o 3309 korun.

V případě mzdy 80.000 korun se pak čistý příjem zvyšuje ne o čtyři, ale téměř o pět tisíc korun.

Spolu s těmito opatřeními prošlo i snížení sazby spotřební daně z motorové nafty o korunu na litr a zavedení tzv. stravenkového paušálu.

Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) odhadla po schválení dopady na státní rozpočet na zhruba 130 miliard korun. To vše za situace, kdy návrh rozpočtu na příští rok počítá se schodkem 320 miliard korun, přičemž tyto daňové změny v něm zahrnuty nejsou.

Odbory odhadly, že deficit státního rozpočtu by se příští rok mohl vyšplhat až na 480 miliard korun. Pro letošní rok je schválen deficit 500 miliard korun.

Nelibost nad neočekávaným snížením příjmů již vyjevili i někteří hejtmani, pro jejichž kraje budou chybějící miliardy problém.

Do podoby daňového balíčku může nyní zasáhnout Senát, který by měl schválený zákon projednat a schválit, případně vrátit Poslanecké sněmovně k novému projednání, a to v případě, že by některá ustanovení tohoto zákona změnil.