Ve středu 18. srpna 2021 jednala vicepremiérka a ministryně financí Alena Schillerová s ministrem zemědělství Miroslavem Tomanem o navýšení kapitoly zemědělství ve státním rozpočtu pro rok 2022. Výsledkem jejich jednání bylo, že si resort zemědělství v příštím roce polepší o 3,1 miliardy korun proti letošnímu roku, a že bude hospodařit s 58,5 miliardami korun. Součástí jejich dohody bylo rovněž, že zemědělci na jižní Moravě a v Ústeckém kraji dostanou jednu miliardu korun jako odškodnění za tornádo. Mimochodem, ministerstvo financí letos uvolní i dvě miliardy korun na obnovu lesů a na likvidaci kůrovce. Načež dalších 400 milionů korun na podporu Programu rozvoje venkova.

Právě jednání ministryně financí a ministra zemědělství o navýšení kapitoly zemědělství ve státním rozpočtu pro rok 2022 bylo příležitosti pro Českou televizi, aby si do svého televizního studia pozvala prezidenta Agrární komory ČR Jana Doležala, aby vysvětlil důvody, proč je zapotřebí navýšit rozpočet pro rezort zemědělství v příštím roce.

Jan Doležal k tomu uvedl, že po zemědělcích se v příštích letech bude požadovat vynaložení mnohem více práce a zároveň i prostředků ke splnění cílů Zelené dohody pro Evropu (Green Deal) a na ni navazující reformy Společné zemědělské politiky. Takže, tyto požadavky na ochranu životního prostředí, jak jsou v těchto programových koncepcích EU vytýčeny, se logicky promítnou i do vyšších nákladů zemědělských prvovýrobců. Podle Jana Doležala je proto nutné, aby v příštích letech do rezortu zemědělství přitékalo mnohem více peněz, aby zemědělci byli schopni tyto cíle EU zajistit a splnit.

Na otázku moderátorky pořadu, který sektor rezortu zemědělství je nejvíce potřebuje, protože je podfinancovaný, Jan Doležal odpověděl, že dlouhodobě je to oblast živočišné výroby. Načež k tomu poznamenal, že Česká republika má v rámci EU jedno z nejnižších zatížení tzv. Velkou dobytčí jednotkou na hektar zemědělské půdy. Podle Jana Doležala jde o odborný výraz, který znamená, že v porovnání s mnoha západoevropskými zeměmi máme u nás mnohem méně hospodářských zvířat, které využívají zemědělci při své práci. Tato skutečnost se přirozeně potom promítá i do snížení naší soběstačnosti v produkci masa. Přičemž k tomu dodal, že méně hospodářských zvířat na poli či ve stájích má i vliv na zadržování vody v krajině či na zachování půdní úrodnosti. Konstatoval, že půda bez organické hmoty, to je bez statkových hnojiv, nemůže zadržovat vodu,a to vede k ztrátě její úrodnosti.

Poté se Jan Doležal zaměřil na objasnění otázky výkupních cen v živočišné výrobě, kde v posledních měsících tyto ceny výrazně klesaly, ať to bylo u produkce mléka či v případě prodeje vyprodukovaných prasat, kde byl tento pokles opravdu velmi dramatický. Proto také Jan Doležal zdůraznil, že tyto podpory do zemědělství by měly směřovat především do živočišné výroby, neboť zemědělským prvovýrobcům to v současné době ekonomicky nevychází.

Na to se moderátorka zeptala, jak by tato podpora chovu prasat měla konkrétně v praxi vypadat. Jan Doležal odvětil, že v této době se zemědělci snaží především o přímé podpory, to je provozní podpory, a to formou národních dotací. Přičemž tyto podpory budou využity především na ozdravění chovu prasat, to je, aby se v těchto chovech neobjevil například africký mor prasat či jiné choroby. Načež dále uvedl, že jde i o to, aby tato hospodářská zvířata byla chována v těch nejlepších podmínkách. To se, podle Jan Doležala, přirozeně potom projeví ve vyšší kvalitě produkce, kterou zemědělští prvovýrobci dodávají na trh.

Jan Doležal zároveň konstatoval, že před chvílí hovořil o provozních dotacích, ale že kromě nich existují i dotace investiční, které se týkají především Programu rozvoje venkova. Konstatoval, že nedávno bylo vyhlášeno 12. kolo příjmu žádosti v rámci Programu rozvoje venkova, které se setkalo s obrovským zájmem zemědělců. Načež dodal, že původně stanovená částka nemohla uspokojit všechny žadatele o tuto formu dotace. Zemědělci by uvítali, kdyby se v tomto Programu rozvoje venkova ještě zainvestovalo určité množství finančních prostředků. Tyto investice mají totiž příznivý vliv na zvýšení konkurenceschopnosti našich zemědělců. Dále k tomu poznamenal, že to má i vliv na to, aby byly splněny všechny požadavky laické veřejnosti. To znamená, aby zemědělci produkovali co možná s nejnižší zátěží pro životní prostředí.

Další otázka moderátorky pořadu směřovala k pomoci zemědělcům na jižní Moravě a v Ústeckém kraji, kterým vláda schválila 1,5 mld. Kč jako pomoc po tornádu. Moderátorka se zeptala, zda je tato pomoc dostatečná?

Jan Doležal odpověděl, že postižené oblasti na jižní Moravě navštívil osobně a byl to velmi smutný pohled. Tamní zemdělsci ho informovali, že budou mít obrovské problémy s tím, aby poničené porosty na polích vůbec sklidili. Proto si také mnoho z nich již podalo žádost o finanční výpomoc v rámci tohoto programu pomoci postiženým oblstem, který schválila vláda. Jan Doležal k tomu dále poznamenal, že v úterý 17. srpna byl posledí termín k podání této žádosti. Přitom zájem o tuto pomoc státu byl mezi těmito zemědělci veliký.

Jenže, jak se ukázalo, stanovená evropská pravidla jednoznačně určují komu je možmé tuto pomoc vyplatit a komu nikoliv. Proto byli ze systému této podpry vyřazeni zemědělci, kteří hospodaří na vnějším okraji území, které bylo zasaženo tornádem. Tedy striktně vymezené zóny, kudy se podle meteroologů prohnalo tornádo. Podle meteorologů jde o oblast živelní pohromy, přičemž toto pojmenování ve svých pojistných smlouvách pojišťovny neznají. Zkrátka, jde sice o oblast živelní pohromy, ale na daném území se neprohnal pás tornáda, nýbrž jen meteorologické jevy nižší úrovně, které ale měly za následek, že stejně došlo k obrovskému poškození tamější produkce, ať již to byly ovocné sady či vinice, které jsou pro tuto území typické.

Jan Doležal k tomu dále dodal, že právě kvůli tomu, že byli mimo oblast přímého zásahu tornádem, nemohli tamější zemědělci v prvním kole žádostí o pomoc státu, o tuto pomoc vůbec požádat. Takže, zatím si sice neví, zda tito zemědělci dosáhnou či nedosáhnou na nějaké jiné kompenzace, ale Jan Doležal předpokládá, že tato otázka bude předmětem jednání minitra zemědělství Miroslava Toman s minitryní financí Alenou Schillerovou, aby se vyřešilo, jak těmto zemdělcům také pomoci.

Podle Jana Doležala se v tomto případě jednoznačně ukázalo, že pojištění zemědělcům samo o sobě nestačí. Protože pojišťovny neznají pojmy trornádo nebo extrémní klimatické jevy. Bohužel, znají jen pojem vichřice, kdy se počítá s pojistným plněním jen v řádu statisíců korun, protože se počítá jenom s tím, že vichřice strhne střechu. Nepočítá se s tím, že při tak závažné klimatické události lidé přijdou o veškerý svůj majetek. Případně i o veškerý potenciál vysazených porostů, které příslušný zemědělec obhospodařuje.

Na otázku modrátorky, o kolik takových zemědělců se jedná či o jak velkou plochu postiženého území jde, Jan Doležal odpověděl, že podle jeho informací by se nemělo jednat o velký počet zemědělců. Je to v řádu desítek potenciálních žadatelů. Ale, v jejich případě jde o to, že mají vinice či ovocné sady, kdy nelze srovnávat, kolik výdajů a péče vyžaduje jeden hektar pšenice nebo řepky s jedním hektrem ovocného sadu či vinice. Na tomto území rovněž došlo k obrovským škodám. Ovšem, náprava situace, to je výsadba nových porostů, to je otázka několika let investic a dřiny.

Vzhledem k předpokládanému počtu postižených zemědělců nepůjde o obrovské fiannčí částky, a to ve srovnání s tím, co stát vydá na pomoc území, kterým se prohanalo tornádo. Tato pomoc, pro ně, by se mohla pohybovat v řádu desítek či stovek milionů korun. Faktem je, že v této postižené oblasti, to je vně území, které zasáhlo tornádo, se nepohybovaly tzv. škodní komise, které sepisovaly škody jen na území postižené tornádem. Proto také nelze vyčíslit přesnou výši těchto škod.

V další části televizního rozhovoru moderátorka přešla k otázce letošní sklizně, kdy oproti loňskému roku dochází k jejímu zpoždění. Pokud jde o zaostávání průběhu letošní sklizně, podle Jan Doležala, je na tom nejhůře Karlovarský kraj, který má obrvské problémy se zamokřením polí. Na některých místech nemohou zemědělci dokonce ani vjet na pole s technikou. Ovšem, jak dále Jan Doležal, poznamenal, není to jen otázka Karlovarského kraje. Problém tohoto druhu, to je zamokření polí, se vyskytoval na mnoha jiných místech naší republiky. Kvůli počasí, jaro letos přišlo později, to je o dva až tři týdny.

Takže, v těchto dnech je Česká republika, pokud jde o průběh sklizně obilí, zhruba tak na dvou třetinách sklizených ploch. V případw řepky je sklizeno cca 85 procent oseté plochy. Načež v minulém roce, bylo u nás touto dobou sklizeno již přes 80 procent obilovin. Poklud jde o řepku, ta byla v této době již téměř sklizena.

Podle Jana Doležala je časový skluz sklizně opravdu značný, Takže, ten propad je zde značný. Vzhldem k počasí, které letos zemědělcům příliš nepřeje, se zemědělci obávají, že to bude mít vliv na celkvou kvantitu i kvalitu letošní sklizně. Zkrátka, zemědělci mají obavu o to, že ne všechna sklizená pšenice bude moci být zařazena do kategorie potravinářské pšenice.

Pokud jde o výnosy sklizeného obilí či řepky z hektaru v letošním roce, Jan Doležal konstatoval, že u obílí zemědělci očekávají průmerný rok. Možná na některých místech v ČR o trochu lepší, než byl ten loňský. V případě řepky, zemědělci očekávají, že výnosy budou letos špatné. V loňském roce se hektarový výnos u řepky pohyboval na úrovni 3,42 tuny na hektar, zatímco letos by to mohlůo být něco kolem 3,09 tuny na hektar. Navíc, nižší úrodu řepky podmiňuje i to, že letos byla oseta i nižší výměra plochy řepky oproti minulému roku, a to na některých územích i výrazně méně. Podle Jan Doležla se dá říci, že za posledních 10 let jsou osety nejnižší výměry plochy řepky, takže se dá očekávat nejnižší sklizeň této olejniny v histori České republiky.

Poslední otázka moderátorky se týkala vývoje výkupních cen jednotlivých zemědělských komodit. Podle Jana Doležala očekávají zemědělci zachování současného cenového vývoje, kdy ceny rostlinných komodit budou, ve srovnání s předchozími lety, na vyšší cenové hladině. U živočišných komodit, zemědělci očekávají výhled spíše mírně optimistický. Současný hospodářský vývoj je ovlivněn pandemií koronaviru. Zemědělci doufají, že koncem roku se projeví vyšší poptávka a tím i vyšší spotřeba, a to kvůli tomu, že se u nás do určitého normálu vracejí gastroprovozy. Právě ty pomáhaly držet cenovou hladinu živočišných produktů na přijatelné úrovni. Ovšem, loňský rok se, díky pandemii, vyznačoval tím, že vznikl tlak na pokles ceny určitých živočišných produktů. Proto také zemědělci doufají, že během následujícího období dojde k určité normalizaci tohoto vývoje.

Poté se Jan Doležal věnoval problému výše cen, jak ho vnímají spotřebitelé. Prostě, jak vidí koncovou cenu nabízeného prodávaného zboží na pulztech obchodů. Uvedl, že právě tyto ceny v několika uplynulých letech, a zejména v posledních měsících, poměrně rychle rostly. Takže, o potravinách se hovořilo jako o inflačním motoru. Ovšem, jak prezident Agrární komory ČR dále konstatoval, ceny zemědělských výrobců, naopak stagnovaly nebo dokonce klesaly. Přičemž zemědělcům v důsledku pandemi koronaviru rostly náklady nejen na pracovní sílu a energie, ale například i na ochranné pomůcky. Právě proto jsou zemědělci rádi, že ministr zemědělství Miroslav Toman jednal s ministryní financí Alenou Schillerovou o zvýšení rozpočtu v rezortu zemědělství na příští rok.