Agrární komora ČR zvažuje protestní akce kvůli jednání obchodních řetězců. Zemědělcům vadí, že řetězce prodávají zboží s větší marží. Prezident Agrární komory ČR Jan Doležal uvedl, že čeští zemědělci jsou schopni zajistit do obchodů kvalitní potraviny, obchodníci ale nejsou schopni za ně zaplatit. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR Tomáš Prouza si myslí, že se ale tuzemští farmáři pomalu přizpůsobují požadavkům obchodních řetězců. Podle něj často nejsou schopni produkty kvalitně zpracovat nebo zabalit. O cenách potravin v České republice diskutovali zástupci obou stran v Otázkách Václava Moravce České televize.

„Je to závod o tu nejnižší cenu. Tlačí to na to, že jsou skutečně velmi nízké výkupní ceny, přitom se nám zároveň náklady navyšují neuměrným způsobem v posledních letech, všechno zdražuje. Mluvilo se o inflaci, takže i naši zaměstnanci chtějí vyšší odměny za svou práci,“ vysvětlil Jan Doležal, o čem chce komora se svazem jednat. Upozornil také na nekalé praktiky obchodníků.

V televizní diskusi uvedl, že čeští zemědělci nemohou dodávat obchodům zboží za ceny, které odpovídají výrobním nákladům. Komora proto vyzvala obchodníky k dialogu. Chce, podle Jana Doležala, řešit, co je vlastně možné na pulty obchodů dostat, zejména co se týče regionálních potravin. Zároveň uvedl jako příklad sousední Bavorsko, kde tamní supermarkety prodávají lokální bavorské suroviny a kupují je přímo od místních producentů.

Tomáš Prouza prohlásil, že to obchodníci mnohokrát tímto způsobem zkoušeli. Většina zemědělců ale, podle něho, není schopna vlastní produkci zpracovat, zabalit nebo dokonce označit. Jako příklad uvedl, že čeští zemědělci vyvážejí česká prasata do Německa a obchodníci to české maso potom dovážejí zpátky.

Prezident Agrární komory ČR Jan Doležal v této návaznosti uvedl, že Česká republika klade vysoké podmínky na chov a hygienu zvířat. Podle něho se česká prasata mají lépe než německá nebo dánská.

Jan Doležal v této souvislosti zmínil také novelu zákona o významné tržní síle, kterou už nestihnou zákonodárci schválit do voleb. „Není to o nějakých mandarinkách nebo pomerančích a banánech. Je to o tradičních komoditách, jako je vepřové maso. Ovoce, zelenina, kde jsme také co se týče produkce nesoběstační, má to směřovat k tomu, abychom ochránili spotřebitele před obrovskými ekonomickými výkyvy, které jsme během pandemie několikrát zažili,“ vysvětlil Jan Doležal.

Evropská směrnice o nekalých obchodních praktikách, ze které novela vychází, upravuje povinnosti na obou stranách. Podle Tomáše skutečnost, evropská směrnice není zapracována do české legislativy je možná problémem minulého vedení Agrární komory ČR, neboť, podle něho, to byli zemědělci, kteří její přijetí blokovali z důvodu, aby to směrnice platila na celý zemědělskopotravinářský řetězec.

Oba představitelé zemědělců a obchodu se poté shodli, že problém s nastavením podmínek na obou stranách je žádoucí. „Spíše bychom se chtěli bavit, jak nastavit distribuční kanály, aby tady nebyl obrovský rozdíl mezi tím, co vy platíte nám a co potom platí ten spotřebitel,“ podotkl Jan Doležal.

Tomáš Prouza ale uvedl, že jde především o kvalitu a dostupnost potravin v obchodech s tím, že obchodníci chtějí, aby byly potraviny pro lidi co nejdostupnější.

Mimochodem, vrátíme-li se k „argumentu“ Tomáše Prouzy, že čeští zemědělci vyvážejí maso do Německa, a to se poté vrací zpět na náš trh, musíme k tomu dodat častý argument českých zemědělců, že vývoz českých zemědělských produktů do Německa, ať již jde o maso či mléko, je dán tím, že obchodníci u nás nabízejí našim zemědělcům výkupní ceny na úrovní výrobních nákladů, a mnohdy i pod nimi, zatímco němečtí zpracovatelé masa či mléka jim nabídnou vyšší cenu, než by získali na českém trhu. Právě o tom je totiž obchod. Vždyť ti naši zemědělci musejí získat určité finanční prostředky, aby mohli i nadále rozvíjet svoji zemědělskou činnost. Proto také chtějí prodávat své zemědělské produkty zahraničním obchodním řetězcům, které u nás ovládají přes 75 % maloobchodního trhu, za přijatelné ceny.