Agrární komora ČR podporuje protesty německých zemědělců proti plánovaným škrtům v dotacích a daňových úlevách, kterým čelí i farmáři v Česku. Největší česká zemědělská organizace se proto sejde se zástupci Svazu německých zemědělců DBV, jenž organizuje blokády zemědělskou technikou na hranicích a další akce, ohledně koordinace společných požadavků. Aktuální situaci projedná ve středu také prezidium Agrární komory ČR a zváží další kroky. O protestech mluví i čeští zemědělci.

„Bedlivě situaci v Německu sledujeme a jsme s tamními zemědělci stoprocentně solidární. Potýkají se totiž s podobnými problémy jako naši chovatelé a pěstitelé. Čelí škrtům v dotačních podporách pro tento náročný obor, rostoucím nákladům na energie, které prodražují výrobu potravin, zatímco jejich příjmy klesají, a zároveň levným dovozům zahraniční produkce a mnoha dalším potížím. Naším společným cílem je důstojné, spravedlivé a životaschopné zemědělství. Nic víc nechceme a dokud to vlády nepochopí a neuznají agrární sektor za strategický, bude ohrožena samotná existence zemědělců, a tím i potravinová bezpečnost obou našich zemí. Není možné na zemědělce neustále klást nové požadavky a omezení, které jinde ve světě nejsou, otevírat trh bezcelním dovozům, a přitom házet přes palubu místní zemědělce. Jen škrtat a vycházet slepě vstříc environmentálním ambicím bez dopadových studií nikdy nepovede k ničemu dobrému,“ říká prezident Agrární komory České republiky Jan Doležal.

„Mnohem početnější němečtí zemědělci se rozhodli upozornit na svou bezvýchodnou situaci masivními protestními akcemi. Poslední kapkou bylo avizované zrušení daňového zvýhodnění nafty pro zemědělské stroje, které rozpoutalo demonstrace farmářů, jaké Německo ještě nezažilo. Podle informací z terénu začíná i ve světle nerovných podmínek na evropském jednotném trhu, chování obchodních řetězců, nejhoršího hospodářského výsledku sektoru od roku 2018 a přebujelé byrokracie docházet trpělivost i českým zemědělcům. Nejlepší by bylo začít nejen v Německu, ale i v celé Evropě od nuly a dotace, stejně jako pro zemědělce už nepochopitelnou zemědělskou politiku, zrušit,“ dodává Doležal.

Dlouhodobým problémem domácích chovatelů i pěstitelů je růst nákladů na produkci a klesající výkupní ceny, které si i u základních polních plodin dostávají pod hranici rentability. Navíc dochází ke krácení dotačních podpor a rušení některých úlev, tedy stejně jako v Německu. Z konsolidačního balíčku vyplynulo zvýšení úrovně zdanění zemědělské půdy, které tento základní výrobní prostředek, v Česku dražší než v mnoha západních státech Evropy, ještě více prodraží. Přibyly nové povinnosti, jako je například nechat takzvaně ladem část pole, na které se nesmějí produkovat potraviny a další. Dále desítky procent zemědělců narážejí na oddalování výplat některých dotačních podpor, s nimiž již počítali ve svých rozpočtech.

Současné ekonomické situaci agrárního sektoru neodpovídají podle Agrární komory ČR ani mnohá pravidla aktuální Společné zemědělské politiky Evropské unie, která vznikala v době před válkou na Ukrajině, a která zemědělci musí plnit od loňského roku. Upozornil na to i premiér Belgie Alexander De Croo, tedy země předsedající od ledna Radě Evropské unie. Je přesvědčený, že řada krizí z posledních měsíců posiluje v Evropě nutnost strategických řešení globálních problémů a Evropská unie nejen v zemědělství už naráží na limity ohledně peněžních prostředků.

Konkrétně k řešení dovozů zemědělských komodit z Ukrajiny, které, přes původní záměr Evropské komise, ulehčit Ukrajině vývoz k tradičním odběratelům končí na evropském trhu, vyzvaly ve společném komuniké Agrární komora ČR, Slovenská poľnohospodárska a potravinárska komora, polská Krajowa Rada Izb Rolniczych a maďarská Nemzeti Agrárgazdasági Kamara po jednání 7. a 8. prosince 2023 ve slovenském Štrbském Plesu. Tyto organizace zároveň apelovaly na své národní vlády ohledně společného postupu a hájení zájmů zemědělců a potravinářů v Bruselu. Téma řeší rovněž evropská nadnárodní zemědělská organizace COPA-COGECA, jejíž členem je i Agrární komora ČR.