Turbulentní cenový vývoj potravin je téma, které rezonuje ve veřejném prostoru několik měsíců. Ze zdražování potravin se vzájemně obviňují zemědělci, výrobci i obchodníci. Proto také deník Právo uveřejnil na toto téma rozhovor s prezidentem Agrární komory ČR Janem Doležalem pod názvem „Kdo může za drahé potraviny? Zemědělci to nejsou, říká šéf Agrární komory“.
Právě na tuto otázku v titulku rozhovoru, to je, kdo může za drahé potraviny, Jan Doležal říká, že „obecně platí, že čeští zemědělští prvovýrobci mají omezený vliv na výkupní ceny a už vůbec neovlivňují ceny na pultech. Výkupní ceny zemědělských komodit jsou určovány na světových burzách, tedy vztahem nabídky a poptávky“. Načež zároveň vyzývá k „vyložení karet na stůl“ ohledně obchodních přirážek, a to všech složek v dodavatelsko-odběratelské vertikále, to je zemědělců, zpracovatelů a obchodníků.
Na otázku redakce, že zemědělci, výrobci potravin a zpracovatelé si přes média vyměňují vzkazy, kdo může za drahé potraviny na pultech, a jak to tedy ve skutečnosti je, Jan Doležal odpovídá, že rozumí rozhořčení zákazníků nad vysokými cenami základních potravin, protože jako spotřebitel samozřejmě také absolvuji pravidelné týdenní nákupy a nad čísly na cenovkách se sám nestačí divit. Takže dodává, že v první řadě je třeba říci, že viníkem drahých potravin rozhodně nejsou zemědělci. V drtivé většině případů jsou producenty suroviny, která se dále zpracovává. Ať už se hovoří o pečivu, mléčných, nebo masných výrobcích, na ceně pro spotřebitele se zemědělci podílejí jen velmi omezeně. Během posledních deseti let dokonce procentuální podíl klesá. Tam, kde dodávají napřímo, jako je třeba ovoce, zelenina nebo brambory, jsou výkupní ceny dokonce meziročně nižší, případně pod výrobními náklady. Ceny pro spotřebitele ale rostou. Příkladem mohou být jablka, která se v loňském roce prodávala od pěstitelů za 13 korun za kilogram, přičemž na pultech za 32 korun za kilogram. Zkrátka obchod nakupoval levněji, ale prodával dráže. Všem, tedy zemědělcům, potravinářům i obchodu, za poslední rok a půl rekordně rostly náklady, zejména na energie, ale roli hrají u zemědělců zejména pohonné hmoty, minerální hnojiva, krmiva pro hospodářská zvířata, ale roste třeba i pachtovné či mzdy a odvody zaměstnanců. Všechny zmíněné články dodavatelsko-odběratelské vertikály mají ale odlišné manévrovací možnosti promítnout zvyšování vstupů do cen, za které prodávají. Která skupina je v tom úspěšná a do jaké míry, je vidět z oficiálních statistik, podle nichž zemědělci zdražovali u řady komodit nejpomaleji oproti ostatním. Obecně platí, že čeští zemědělští prvovýrobci mají omezený vliv na výkupní ceny a už vůbec neovlivňují ceny na pultech. Výkupní ceny zemědělských komodit jsou určovány na světových burzách, tedy vztahem nabídky a poptávky.
Na další otázku, že zástupci obchodníků ale přesto viní ze zdražování zemědělce, Jan Doležal odvětil, že se vzkazy přes média zemědělci nezačali a osobně „dává přednost věcné diskusi před nepodloženými výkřiky snad přes všechny komunikační kanály, které existují. Jeden by si mohl myslet, že to Svaz obchodu a cestovního ruchu ČR dělá proto, že si na takzvané vyložení karet na stůl ohledně obchodních přirážek netroufá. Rétorika lobbisty supermarketů Tomáše Prouzy, který stojí v čele svazu obchodníků a mluví za něj, mi připomíná spíše známé rčení o potrefené huse.“
Na otázku, zda může uvést konkrétní příklady, Jan Doležal odpověděl, že příkladem za všechny je cukr, u kterého ministr zemědělství Zdeněk Nekula nedávno vyzval obchodníky, aby vysvětlili, proč ho prodávají za tak vysoké ceny. Svaz obchodu a cestovního ruchu ČR se ve své odpovědi ohradil, že za to mohou zemědělci. Toto proběhlo médii, načež Jan Doležal předložil deníku Právo oficiální statistiky. To je, že v období od loňského září do prosince zdražil cukr v obchodech o 77 procent, zatímco u výrobců se cena zvýšila o 51 procent. Výkupní ceny cukrové řepy se v tomto období dokonce snížily o 14 procent. Zároveň uvedl, že pěstování cukrové řepy se v Česku věnuje kolem 950 pěstitelů, přičemž na každého z nich připadá průměrná výměra kolem 60 hektarů. Tomu odpovídá i jejich vyjednávací síla ve vztahu k odběratelům a vliv na výkupní ceny.
Dalším známým příkladem potravin, které na pultech rychle zdražily, jsou vejce a drůbeží maso. Kuřata v obchodech zdražila v loňském roce, podle oficiálních statistik, v meziročním srovnání o 26 procent a u zpracovatelů o 27 procent, zatímco výkupní ceny kuřat u zemědělců stouply pouze o 18 procent. Vejce v obchodech zdražila loni o 42 procent oproti předchozímu roku, zatímco u českých zemědělců to bylo o 28 procent. Z toho je, podle Jana Doležala, jasné, že chovatelé drůbeže nejsou ti, co zdražují zákazníkům vejce a drůbeží maso. V tomto případě má na ceny vliv kromě zvýšených nákladů také epidemie ptačí chřipky, která se šíří po Evropě, a Česko není výjimkou.
Výmluvná je také situace na trhu s jablky. V loňském roce putovala do Česka levná polská jablka, která původně měla směřovat na Ukrajinu, čímž došlo k pokřivení domácího trhu a k tlaku na snížení výkupních cen tuzemských pěstitelů. Farmářská cena jablek loni klesla o průměrných 10 procent oproti předešlému roku, zatímco v obchodech se cena snížila o pouhé procento.
Na otázku, jak může v tomto ohledu zasáhnout stát, Jan Doležal odpověděl, že to není jednoduchá otázka. Na liberálním trhu těžko může kdokoliv diktovat, kolik mají stát základní potraviny. Nicméně, Jan Doležal oceňuje přístup premiéra Petra Fialy, s nímž jsme společně s prezidentkou Potravinářské komory ČR Danou Večeřovou jednali na začátku února o cenovém vývoji potravin. Výsledkem diskuse na Úřadu vlády ČR ve Strakově akademii, které se zúčastnili také ministr zemědělství Zdeněk Nekula, ministr financí Zbyněk Stanjura a ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka, byl návrh na uspořádání kulatého stolu o obchodních přirážkách napříč různými výrobními odvětvími, tedy s účastí zemědělců, potravinářů i obchodníků. Agrární komora ČR k tomu předloží konkrétní fakta a vyzývá k tomu i Svaz obchodu a cestovního ruchu ČR. Podle Jana Doležala nestačí argumentovat údaji o růstu cen na komoditních trzích, neboť ty spotřebitelské ceny ovlivňují minimálně. Je potřeba podívat se na jednotlivé položky a rozklíčovat podíl prvovýrobce, zpracovatele a obchodu. Načež dodal, že o situaci na českém trhu s potravinami koncem ledna jednal také s guvernérem České národní banky Alešem Michlem, protože potraviny jsou stále významným inflačním faktorem. „Můžeme sice debatovat o přijetí eura nebo o dalším zvyšování úrokových sazeb, pravdou ale je, že zlevnění potravin by nejvíce pomohlo, kdyby řetězce přestaly zneužívat situace,“ konstatoval Jan Doležal.
Na otázku redakce, zda má na mysli sledování obchodních přirážek, o kterém ministerstvo zemědělství mluvilo několik měsíců, a které by stejně mělo jen povahu monitoringu aktuální situace, Jan Doležal odpověděl, že zemědělci se sledování obchodních přirážek nebrání, protože nemají co skrývat. Podle něho ale tato iniciativa nejde za zemědělci, toho se musí skutečně zhostit příslušná státní instituce. Nicméně Agrární komora ČR dlouhodobě vyzývá ke snížení sazby DPH na základní potraviny, kterou máme jednu z nejvyšších v Evropě. K podobným krokům již dočasně přistoupilo například Polsko, které loni snížilo DPH u vybraných potravin na nulu, či Španělsko, které od letošního ledna u základních potravin jako chléb, mouka, sýry, vejce, ovoce a zelenina či luštěniny snížilo DPH ze 4 procent na nulu a u dalších potravin jako oleje či těstoviny z 10 procent na 5. Podobně to dělá i sousední Slovensko, které má speciální sazbu na základní potraviny. Podobný krok by, podle zemědělců, pomohl k zajištění kvalitních a cenově dostupných potravin i pro české zákazníky. Ovšem s jednou podmínkou, bylo by třeba ohlídat, aby se toto snížení sazby skutečně projevilo na spotřebitelských cenách a nepřispělo jen ke zvýšení zisků obchodních řetězců. K zajímavému počinu přistoupili na Slovensku, kdy se zástupci slovenského maloobchodu zavázali v deklaraci k nezvyšování marží u 15 základních druhů potravin. Na to by se ale museli v České republice nejdříve znát přirážky u všech článků vertikály, což jsou údaje, které tuzemské obchodní řetězce pečlivě skrývají.
Na otázku redakce, že zemědělci dostávají řadu dotací, různé kompenzace kvůli nepříznivému vývoji počasí, tak proč to ke snížení cen potravin nestačí, Jan Doležal odpověděl, že zemědělské dotace tvoří jen malou část ceny potravin. Přímo na produkci jde jen 15 procent podpor, zbytek směřuje na péči o půdu, krajinu, zajištění dobrých životních podmínek zvířat a podobně. To jsou věci, které zbytek světa vůbec neřeší, přitom se i evropské potraviny prodávají za světové ceny. Přičemž uvedl příklad současné reformy evropského zemědělství, kdy původním záměrem bylo zjednodušit dotace a nastavit spravedlivější podmínky mezi členskými státy Evropské unie, přičemž opak se stal pravdou. Konkrétně srovnal podmínky v Polsku a České republice. „Základní platba u nás je 75 eur, v Polsku 118. Přitom v Polsku je levnější půda, nájemné a nižší mzdy. Už vůbec se nemůžeme bavit o nefunkčním kontrolním systému, což v Polsku podporuje kvantitu místo kvality. Nad českými producenty bdí přísné kontrolní orgány, což ale znamená, že trh dostává kvalitu, a ne kvantitu. Je to vidět například na levných a předotovaných dodávkách vajec a drůbežího masa z Polska, které si nechávají dovážet do Česka velké obchodní řetězce a podrážejí tak ceny kvalitních českých produktů. Od našich dodavatelů některé řetězce už neberou vejce od nosnic z klecových chovů, z Polska jim to nevadí. Dotace, různé daňové slevy už nepomáhají zlevňovat potraviny, jen přispívají ke křivení trhu. Řada zemědělců dokonce volá po jejich zrušení, což by ale bylo nutné udělat plošně po celé Evropě,“ řekl deníku Právo prezident Agrární komory ČR Jan Doležal.
Na otázku redakce, že ale bez dotací by patrně bylo problematické zavádění moderních postupů pěstování plodin nebo zlepšování standardů péče v chovech hospodářských zvířat, Jan Doležal odvětil, že v první řadě musí zdůraznit, že mluvit o zavádění moderních postupů v zemědělství je zkreslené, protože to se již dávno děje. Půda je pro pěstitele základním výrobním prostředkem a zachování jejích přirozených vlastností pro budoucí generaci patří k dobré zemědělské praxi. Co se týká chovů hospodářských zvířat, snahou je co nejvíce napodobit přirozené podmínky zvířat. Když se zvířata cítí dobře, má to vliv také na jejich užitkovost.
Co se týká precizního zemědělství, Agrární komora ČR vítá podporu v rámci investic, ale přímá platba na pozemky má, podle produkčních zemědělců, vyšší motivační účinek. Precizní zemědělství považuje agrární komora za trend jdoucí správným směrem, který přispívá k šetrnějšímu zacházení se zemědělskou půdou, a tím i k zachování jejích přirozených vlastností. Zemědělci stále častěji využívají metody precizního zemědělství, které pracují s technologiemi jako GPS, GIS, DPZ a se senzory sledujícími odrazivost vegetace ve snaze zajistit maximum informací o stavu a vlastnostech konkrétního bloku zemědělské půdy, a na základě toho pak na tomto pozemku hospodařit, a to včetně cílené aplikace hnojiv či přípravků na ochranu a ošetřování rostlin. Ostatně precizní zemědělství proniká již také do učebních osnov zemědělských škol. Agrární komora ČR vítá probíhající diskusi o metodách precizního zemědělství a věří, že bude nadále pokračovat i s účastí Komory.
Na otázku, že letos Janu Doležalovi končí tříletý mandát ve vedení Agrární komory ČR, zda ho bude na květnovém sněmu obhajovat, Jan Doležal odpověděl, že si velice cení podpory, kterou dostává od členů v posledních dnech a týdnech. Jde například o Regionální agrární komoru Středočeského kraje, Regionální agrární komoru Jihočeského kraje a Regionální komoru Ostravska, které mu ve svém usnesení vyslovily podporu v další kandidatuře na sněmu Agrární komory ČR v květnu tohoto roku. O přímé rozeslání výzvy k podpoře kandidatury ostatním komorám, svazům a společenstvům ho například požádala OAK Jindřichův Hradec. Mnozí agrárníci mu také vyjádřili podporu, a to osobně při příležitosti konání 20. agrárního plesu, který byl z důvodu dosažení tohoto jubilea spojen s charitativní akcí a zemědělci darovali během slavnostního večera nadačnímu fondu Kapka naděje kolem 100 tisíc korun. S ohledem na nelehké období, které máme za sebou, si toho velmi váží a zavazuje ho to k další práci v Agrární komoře ČR, ve které by chtěl pokračovat, pokud k tomu bude mít podporu členské základny. Tím také odpověděl na dotaz, který se k němu přímo nebo zprostředkovaně od minulého podzimu dostával čím dál častěji. Tedy zda bude kandidovat. Jan Doležal zdůraznil, že kandidovat bude. Podle něho se z boje nemá utíkat. Pevně věří, že produkční zemědělci ještě neřekli poslední slovo. Načež dodal, že je třeba stavět na tom, co se podařilo, tedy na dobré mediální komunikaci a zlepšující se komunikaci se státní správou a s ostatními nevládními organizacemi.