• Zveřejněno: 23.07.2024
  • Autor: Miroslav Svoboda

Dohodáři sice získali od letošního roku nárok na dovolenou, ale ne vždy na ni dosáhnou. Podle ekonomického magazínu Podnikatel.cz musí totiž splnit hned několik podmínek.

Magazín k tomu dále konstatuje, že přestože mohou pracovníci na dohody mimo pracovní poměr od letošního roku získat dovolenou, ne vždy na ni dosáhnou. Aby dohodáři, nárok na dovolenou měli, musí splnit stejné podmínky jako zaměstnanci. Pracovněprávní vztah zaměstnance k zaměstnavateli na tutéž dohodu tedy musí v příslušném kalendářním roce nepřetržitě trvat alespoň 4 týdny (tj. 28 kalendářních dnů) a pracovník musí odpracovat alespoň 4násobek své fiktivní týdenní pracovní doby (ta činí vždy 20 hodin), tj. pracovník tak musí odpracovat pro účely dovolené alespoň 80 hodin v příslušném kalendářním roce (včetně případných náhradních dob, jako je například doba, kdy zaměstnanec nepracuje pro překážky v práci, či doba, kdy zaměstnanec nepracuje proto, že je svátek).

Aby právo na dovolenou vzniklo, musí být obě tyto podmínky splněny kumulativně. Důležité je i nepřetržité trvání pracovněprávního vztahu. Magazín dále vysvětluje, že pokud by na sebe dvě dohody bezprostředně navazovaly, posoudí se pro účely řádné dovolené dohromady. Jde o nepřetržité trvání. To platí i v situaci, kdy jsou mezi první a druhou dohodou pouze volné dny (sobota, neděle nebo svátek). Jestliže by tam ale byl jeden nebo více pracovních dnů, posoudí se každý pracovněprávní vztah pro účely řádné dovolené zvlášť.

Zpráva magazínu Podnikatel.cz dále uvádí, že výpočet délky dovolené závisí na:

▪ délce týdenní pracovní doby zaměstnance, která činí vždy 20 hodin týdně,

▪ počtu celých odpracovaných násobků této týdenní pracovní doby v daném kalendářním roce (do odpracované doby pro účely dovolené se i v tomto případě započtou tzv. náhradní doby, kdy zaměstnanec fakticky nepracoval, tedy se použije § 348 odst. 1 v kombinaci s § 216 odst. 2 a 3 zákoníku práce),

▪ výměře dovolené.

Magazín k tomu dodává, že Hospodářská komora ČR původně s návrhem zakotvení nároku na dovolenou pro dohodáře nesouhlasila. Na základě diskuse s ministerstvem práce a sociálních věcí byl nárok na dovolenou jednoznačně omezen a navázán na skutečně odpracovanou dobu. Pro zaměstnavatele to samozřejmě znamená zvýšené náklady. V případě osob, které na dohody pracují celý rok, je to ale přijatelné, sdělila k tomu Hospodářská komora ČR.

Délka dovolené se určí dle § 213 zákoníku práce tak, že za každou celou odpracovanou týdenní pracovní dobu přísluší zaměstnanci dovolená v délce 1/52 této týdenní pracovní doby vynásobené výměrou dovolené, přičemž výsledek se vždy zaokrouhlí na celé hodiny nahoru. Poněvadž týdenní pracovní doba bude pro účely dovolené vždy 20 hodin týdně, pracovníkovi na dohodu při 4týdenní výměře dovolené za odpracování každých 20 hodin (včetně náhradních dob) vznikne právo na 1/52 z 80 hodin (20 × 4), tedy zhruba 1,5 hodiny dovolené. Pokud tak dohoda bude trvat 28 dnů a odpracuje se 80 hodin (20 h týdně), vznikne mu nárok na šest hodin dovolené.

  • Zdroj: Podnikatel.cz
Registrací uživatel získá přístup k exkluzivním informacím.
Registrace   |   Přihlášení

Zemědělský svaz: Rozhodnutí Ústavního soudu respektujeme, o spravedlivém nastavení veřejné podpory musíme dál jednat s politiky

  • Zveřejněno: 02.04.2025

Zemědělský svaz ČR bere rozhodnutí Ústavního soudu, kterým ve středu 2. 4.2025 zamítl návrh na zrušení současného nastavení redistributivní platby, na vědomí a respektuje jej. Veřejná debata kolem ústavní stížnosti alespoň přispěla k otevření potřebné politické diskuse o spravedlivějším nastavení přímé podpory zemědělců.

Šéfka drůbežářů: Bojíme se dovozu kuřat z Ameriky, ošetřují je chlorem, my nesmíme

  • Zveřejněno: 07.04.2025
Lidé stále méně kupují celá kuřata, trendem jsou polotovary nebo trhaná kuřecí masa, říká nová ředitelka Sdružení drůbežářských podniků Zuzana Slámová. Organizace stále řeší jednodušší nabírání zahraničních pracovníků, měli by pracovat po vyřízení v daném podniku alespoň rok, v současnosti jde o poloviční dobu, přeje si. iDNES

Hospodářský výsledek zemědělství se propadl o téměř 30 %, hlásí Zemědělský svaz ČR a potvrzuje špatné vyhlídky odvětví

  • Zveřejněno: 10.04.2025

Podle finálních výsledků interního šetření Zemědělského svazu ČR po uzavření účetního roku 2024 dosáhly zemědělské podniky v loňském roce průměrného čistého zisku 1 295 korun na hektar, což je o 28 % méně než v předchozím roce. Přepočteno na celý obor zemědělství to činí 4,5 mld. Kč, oproti 6,3 miliardám o rok dříve. V průměru si tak každý podnikatelský subjekt bez ohledu na velikost či počet hektarů v roce 2024 vydělal pouhých 151.276 korun.