• Zveřejněno: 16.01.2024
  • Autor: Jaroslav Ungerman
Ekonom Jaroslav Ungerman píše, jak současná vláda kreativně překonává deficity rozpočtu za A. Babiše…ale není deficit jako deficit.

Byla to velká sláva – deficit státního rozpočtu za minulý rok dosáhl „jen“ 288,5 mld. a to je lepší výsledek, než byl schválený. Kdo by v takové chvíli nepochválil vládu za to, jak dobře hospodaří?

Ten výsledek snad nikoho, kdo sleduje delší dobu naši makroekonomiku, nemohl nikoho překvapit. Již od října bylo patrné, že vláda (resp. ministerstvo financí) udělá všechno, aby se dostaly pod schválenou úroveň deficitu.

Upřímně řečeno není to zase tak obtížné. Jen je nutno být kreativní a trochu „přičísnout“ výdaje a zvýšit příjmy. Pokud jde o příjmy – zpráva o plnění státního rozpočtu uvádí, že „na inkaso dně z příjmů právnických osob mělo pozitivní vliv vyrovnání daně za zdaňovací období 2022 splatné v roce 2023 a následně zaplacené vyšší zálohy.“ Když to převedeme z té „úředničiny“ do jednoduchého sdělení, pak šlo o to, že se již na konci roku 2023 zaplatily zálohy na daň z příjmů firem splatné až někdy v březnu 2024.

Takové dopisy s návrhem zaplatit zálohy na rok 2024 již v roce 2023 rozesílala daňová správa některým firmám. Důvod v tom vidím jediný – vylepšit rozpočet za rok 2023. Možná to je vidět i v tom, že právě inkaso této daně je plněno na 128 % oproti plánu. Takové platby v předstihu nejsou v rozpočtu časově rozlišeny, a proto jsou příjmem za rok 2023, ačkoli reálně patří až do roku 2024. Ale právě o to se hrálo, aby to bylo ještě v minulém roce.

Takový přesun byl nutný také proto, že ona tolik proklamovaná daň z nadměrných příjmů zůstala daleko za očekáváním. Na inkasu této daně se potvrzuje, jak „nemoudré“ bylo rozhodnutí vlády ohlásit v říjnu 2022, že bude pro rok 2023 vybírat tuto windfall tax. Proto rozpočet nedostal nic z mimořádných zisků za rok 2022, kdy se nevybírala a pro rok 2023 již si firmy vytvořily optimalizační schémata.

Prostě ti, kterých se to mohlo týkat, se poučili, daňově optimalizovali, a nakonec se místo 85 mld. vybralo jen 39 mld. Předpokládám, že hlavními plátci byli ČEZ a další firmy pod státní kontrolou a možná i ti, co optimalizaci nezvládli. Banky, pokud je známo, se o sebe postaraly a moc toho do státní kasy neodevzdaly.

Jinak vysvětlit, že se vybralo tak málo, ani nejde. Proto bezesporu ten, kdo platil, mohly být převážně jen státní firmy. Musejí přece pomoci této vládě překrýt její málo rozumné hospodaření…

Pokud byly příjmy rozpočtu v souhrnu o 41 mld. nižší, o to větší úsilí bylo nutno vynaložit na úsporách výdajů. Ale ani tady se meze kreativitě nekladou.

Nejčastějším účetním trikem je přesun výdajů přes Silvestra. Není důvod, proč by nebylo možné přesunout vyplácení dotace namísto v prosinci na jejich vyplacení začátkem ledna. Tak si třeba zemědělci stěžovali, že dotace nedostali včas, protože SZIF vyplatil o 6 mld. méně, než měl.

Největší rozdíl v čerpání výdajů představuje položka ostatní běžné výdaje. Ve schváleném rozpočtu tam bylo 150 mld. Z toho v rozpočtu po změnách zůstalo 63 mld. a nakonec bylo čerpáno jen 30 mld. Rozdíl – nazval bych to vatou či výdajovým polštářem – 120 mld. se rozpustil do transferů podnikatelům na řešení dopadů cen energie, byly vyšší dotace územním rozpočtům. Prostě pak se někde ještě něco přidalo v menších částkách. Také se něco „ušetřilo“ na dotacích státním fondům, kterým se to začátkem ledna vrátí. Prostě kreativita…

Na závěr ještě malý příspěvek k tomu, jak tato vláda dobře hospodaří. Udělejme si takový malý propočet přírůstku deficitu státního rozpočtu za dobu vládnutí předchozí a současné vlády.

Když sečteme roční deficity rozpočtů za roky 2017–2021, pak na konto Babišovy vlády jde v souhrnu 818 mld. Kč. Současná Fialova vláda za dva roky 2022 a 2023 dosáhla souhrnného deficitu 648 mld. Kč a pro rok 2024 navrhuje deficit 252 mld. Tedy za tři roky – když se dostane na schválený deficit, už vláda bude na 900 mld. a překonají výsledek Babišovy vlády, která na souhrnný deficit menší o 90 mld. potřebovala pět let.

Pokud proto bude současná vláda pokračovat, můžeme se na konci jejího panování „těšit“ na souhrnný deficit 1355 mld. Takže tato „vláda moravských učitelů“, jak ji také někdo nazval, zasekne do státního dluhu sekeru bezmála o dvě třetiny větší než Babišova vláda.

Počítám, že takový deficit bude označen jako ten správný a vláda za něj bude pochválena, jak dobře hospodaří.

Zdroj: https://casopisargument.cz/?p=54931

  • Zdroj: casopisargument.cz
Registrací uživatel získá přístup k exkluzivním informacím.
Registrace   |   Přihlášení

Zemědělský svaz: Rozhodnutí Ústavního soudu respektujeme, o spravedlivém nastavení veřejné podpory musíme dál jednat s politiky

  • Zveřejněno: 02.04.2025

Zemědělský svaz ČR bere rozhodnutí Ústavního soudu, kterým ve středu 2. 4.2025 zamítl návrh na zrušení současného nastavení redistributivní platby, na vědomí a respektuje jej. Veřejná debata kolem ústavní stížnosti alespoň přispěla k otevření potřebné politické diskuse o spravedlivějším nastavení přímé podpory zemědělců.

Šéfka drůbežářů: Bojíme se dovozu kuřat z Ameriky, ošetřují je chlorem, my nesmíme

  • Zveřejněno: 07.04.2025
Lidé stále méně kupují celá kuřata, trendem jsou polotovary nebo trhaná kuřecí masa, říká nová ředitelka Sdružení drůbežářských podniků Zuzana Slámová. Organizace stále řeší jednodušší nabírání zahraničních pracovníků, měli by pracovat po vyřízení v daném podniku alespoň rok, v současnosti jde o poloviční dobu, přeje si. iDNES

Hospodářský výsledek zemědělství se propadl o téměř 30 %, hlásí Zemědělský svaz ČR a potvrzuje špatné vyhlídky odvětví

  • Zveřejněno: 10.04.2025

Podle finálních výsledků interního šetření Zemědělského svazu ČR po uzavření účetního roku 2024 dosáhly zemědělské podniky v loňském roce průměrného čistého zisku 1 295 korun na hektar, což je o 28 % méně než v předchozím roce. Přepočteno na celý obor zemědělství to činí 4,5 mld. Kč, oproti 6,3 miliardám o rok dříve. V průměru si tak každý podnikatelský subjekt bez ohledu na velikost či počet hektarů v roce 2024 vydělal pouhých 151.276 korun.