Na základě dat průzkumu Zemědělského svazu ČR se zemědělcům nepodařilo zasít 19 % ozimých plodin. Nejhorší situace je v Olomouckém kraji, kde více než třetina podmáčených pozemků neumožnila zasít plných 36 % plánované výměry. Uvedli to dnes na tiskové konferenci, konané prostřednictvím videopřenosu, zástupci Zemědělského svazu ČR.
Předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha v úvodu svého vystoupení konstatoval, že letošní deštivé počasí se podepsalo již na kvalitě sklízených obilovin a výrazně zpozdilo podzimní práce. Přitom, jak dále doplnil, nejde jen o setí, ale také o sklizeň brambor, cukrovky a kukuřice na siláž i na zrno.
Celkem zbývá sklidit osm procent výměry brambor. Nejhorší situace je ve Středočeském kraji, kde na polích ještě pětina plochy osázená touto potravinou. Na Vysočině zůstává na polích pět procent brambor. Výrazně zpoždění měla sklizeň kukuřice na siláž, kde chybí uskladnit „jen“ dvě procenta z celkové výměry. Zpoždění má i sklizeň cukrovky a kukuřice na zrno. V této době se v běžných letech sklizeň těchto komodit chýlí ke konci, ale letos je sklizena teprve polovina výměry cukrovky a pouze 39 % kukuřice na zrno. „Kromě zpoždění sklizně se pěstitelé cukrovky potýkají také se snížením cukernatosti, což se projeví i na ekonomice pěstování této plodiny,“ uvedl Martin Pýcha.
Výrazné zpoždění nabralo setí ozimých plodin. Zatímco řepku se většinou podařilo zasít a pozemky, které nebyly poškozeny hrabošem a jinými škůdci, vytvořily zapojené porosty, u ozimých obilovin stále chybí osít pětina pozemků. Kromě Olomouckého kraje je situace kritická i ve Zlínském a Jihomoravském kraji, kde není oseto 32 % plánovaných ploch. Nejméně ploch zbývá zasít v Jihočeském kraji (5 %) a na Vysočině (6 %).
Za zpožděním stojí, podle Jaroslava Navrátila ze ZD Senice na Hané, deště. "Od půlky března do půlky května jsme hledali den, kdy by přišla srážka v rozsahu jednoho až dvou milimetrů, v tomto podzimním období jsme složitě hledali den, kdy by nepršelo," dodal Jaroslav Navrátil.
Opožděné podzimní práce s sebou nesou některá rizika. Pozdě sklízené plodiny se často potýkají se sníženou kvalitou, u pozdě zasetých plodin zase roste riziko, že nepřečkají zimu. „Opět se ukazuje, že zemědělské aktivity nelze svázat pevnými termíny a tabulkami,“ prohlásil Martin Pýcha v souvislosti s tím, jak si současná Evropská komise představuje, že v zemědělství lze vše dobře naplánovat a stanovit, tedy obdobně, jako je tomu v jiných rezortech ekonomiky.
V následné diskusi se též hovořilo o tom, jestli toto deštivé počasí nepomůže zemědělcům, alespoň tím, že díky němu bude omezeno působení hlodavců (hrabošů) na polích, kterých je nejvíce v severních a středních Čechách. Martin Pýcha v to doufá. Zatím se mu však ve středních Čechách zdá, že příkopy a meze jsou hraboši doslova prolezlé. "Nepřipadá mi, že by se ten počet významně zredukoval," uvedl Martin Pýcha.
Na dotaz redaktora webových stránek Odborového svazu pracovníků zemědělství a výživy – Asociace svobodných odborů ČR jak vypadá u nás současná situace s cukrovkou, jestliže došlo ke zpoždění její sklizně kvůli špatnému počasí, odpověděl Martin Pýcha v tom smyslu, že zpoždění sklizně cukrovky se projeví na snížení její cukernatosti. Náš největší cukrovat Dobrovice na Mladoboleslavsku tuto situaci bude nejspíše řešit tím, že přesměruje svoji výrobu biolihu, což je jeho druhý produkt, na výrobu cukru, aby tímto způsobem vyřešil svoje dodávky na trh. Horší to bude již u moravských cukrovarů, protože se, kvůli tomu, že jsou menší, orientují jen na výrobu cukru a nikoliv i výrobu biolihu. Proto tuto cestu řešení situace nemohou využít. Načež dodal, že nepředpokládá, že by se to projevilo v tom, že by vzrostla výkupní cena cukrovky, ačkoliv by si to přát. Jde totiž o tom, že zemědělci se již tři roky snaží o zvýšení výkupních cen cukrovky, protože jejich ceny jsou nízké, ale zatím s tím neuspěli. Proto také zemědělci, společně s cukrovary, hledají možnost najít nějaký konsensus, jak dosáhnout přijatelných podmínek, a to jak pro producenty cukrovky, tak i pro její zpracovatele, tedy cukrovary.
Martin Pýcha také uvedl, že v současné době jsme uprostřed boje o to, kdo bude v Evropě nadále pěstovat cukrovku a vyrábět cukr. Podle něho hrozí, že v některých částech Evropy by mohlo právě dojít na omezená pěstování cukrovky a produkce cukru. Situace je o to složitější, že ačkoliv Francie má nejlepší podmínky pro pěstování cukrovky a výrobu cukru, tak se Francie v současné době dostala do vážných potíží. Důvodem je virová žloutenka, která tam napadá pěstovanou cukrovku, která potom žloutne. To by mělo mít dopad na snížení výroby cukru o 30 až 50 %, což se projeví i na trhu. Důvodem rozšíření virové žloutenky je skutečnost, že Evropská komise zakázala používat nikotinoidy. Francie se přirozeně snaží o to, aby dostala na tři roky výjimku a nikotinoidy by chtěla, k likvidaci této nákazy, začít používat. Jenže, každý rok musí žádat Evropskou komisi o výjimku. Získat tuto výjimku, však není jednoduchou záležitostí. Tato situace, podle Martina Pýchy, vyvolává nervozitu na evropském trhu s cukrovkou a cukrem, což je dáno tím, že výroba cukru z cukrové řepy je typická pro Evropu. Přičemž Evropa, z hlediska světové produkce cukru, vyrábí pouze 11 % cukru. Zatímco ve světě se vyrábí cukr z cukrové třtiny. Načež na tomto trhu panuje stabilita. Martin Pýcha v této návaznosti doplnil svůj výklad o skutečnost, že i v českých a moravských cukrovarech, ale i mezi pěstiteli cukrovky, se nyní diskutuje o tom, zda naše cukrovary přežijí. Ale, jak k tomu dodal, zdá se, že v nejbližších letech to u našich cukrovarů nehrozí.
Tisková zpráva Zemědělského svazu ČR dále uvádí, že průzkumu se zúčastnilo 354 členů ZSČR, kteří hospodaří na 609 tisících hektarech zemědělské půdy. Data vycházejí ze stavu 2. listopadu 2020.
