V pátečním rozhovoru Parlamentních listů se členem představenstva Agrární komory ČR Zdeňkem Jandejskem, který je zároveň i předsedou představenstva a generálním ředitelem zemědělské a potravinářské společnosti RABBIT CZ a.s. Trhový Štěpánov, se hovořilo o novele zákona o potravinách, kterou v těchto dnech projednává Poslanecká sněmovna a Senát Parlamentu ČR.
V úvodu tohoto rozhovoru jeden z našich nejvýznamnějších představitelů českého agrárního sektoru Zdeněk Jandejsek vysvětlil veřejné vystupování prezidenta Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR Tomáše Prouzy, europoslance Stanislava Polčáka a řady dalších politiků či dalších osobností, kteří, podle něho, usilují o maximální závislost českého státu na starých zemích Evropské unie, tj. původní EU14. Právě tito politici a zástupci určitého zahraničního byznysu, to je především obchodních řetězců, mystifikují naše obyvatelstvo o negativních důsledcích při schválení zákona o potravinách. Konkrétně jde o paragrafy, které se týkají stanoveného podílu českých potravin na pultech maloobchodního prodeje v prodejnách s podlahovou plochou nad 400 m2.
Zdeněk Jandejsek odmítl jejich tvrzení, že v tomto zákoně stanovená povinnost prodávat české základní potraviny na domácích pultech v objemu 55 procent v roce 2022 je nerealizovatelná, nekontrolovatelná a dojde k poškození českých spotřebitelů a je porušením pravidel jednotného vnitřního trhu EU. Označil to za záměrnou lež, která poškozuje české zájmy. Podle něho je tato povinnost uskutečnitelná i kontrolovatelná, protože jde jen o 131 položek základních potravin, jako jsou různé druhy domácí zeleniny, ovoce, brambor a výrobků z nich, pak jde o všechny druhy masa (s výjimkou rybího masa) a doma vyráběné výrobky z nich. Zároveň dodal, že každý druh zboží má svou skladovou položku při běžné evidenci. Kontrola bude jedenkrát za rok po účetním ukončení roku, kde se u všech 131 položek udělá hmotnostní součet a spočítá se procento českých potravin, to jest v České republice vyrobených z české suroviny. Neznamená to, že 55 procent českých potravin musí být u každé položky, ale půjde o průměr. Jestliže například u vepřového masa to bude činit třeba jen 40 procent a u mléka například 80 procent tak, že není třeba strašit výpadkem zboží na pultech a nedostatkem sortimentu.
Nejde o nic jiného než o to, aby maloobchodní prodej, který je v rukách těch států, které ovládají jejich obchodní řetězce, a tím de facto likvidují české zemědělství a potravinářský průmysl, požadoval výrobky vyrobené v České republice. Podle Zdeňka Jandejska totiž není důvod likvidovat české výrobce. Situace ve skutečnosti vypadá tak, že přestože vyrábějí pod jednou z nejvyšších kontrol v Evropě, a zboží se dodává ze vzdálenosti desítek kilometrů, zahraniční obchodní řetězce dávají přednost dováženému zboží. Český výrobce pak musí zboží vyvážet za hranice za nevýhodné ceny.
Současně Zdeněk Jandejsek označil za lži tvrzení o porušení pravidel jednotného trhu EU a prohlásil, že jsou směšné. Načež konstatoval, že Evropská unie porušuje jednotný trh EU již třicet let. Po vstupu do EU k nám jiné státy navážely zboží za dumpingové ceny a po vstupu do EU (v roce 2004) byly nastavené nejednotné podmínky v podporách starých a nových členských zemí, které systematicky likvidovaly náš trh s potravinami.
V této souvislosti Zdeněk Jandejsek uvedl, že Tomáš Prouza, jako tehdejší náměstek ministra financí pro finanční služby, Evropskou unii a mezinárodní vztahy (v letech 2004–2006) nebo jako státní tajemník pro evropské záležitosti při Úřadu vlády ČR (v letech 2014-2016), ale i Stanislav Polčák, který je europoslancem již 16 let, tak místo toho, aby řešili porušování přístupové smlouvy ve vztahu k České republice, obhajují zájmy zahraničních investorů k ovládnutí českého zemědělství a potravinářství, a to tím způsobem, jako se tomu stalo v průmyslu. Podle představitele našeho agrárního sektoru nestačí, že u nás v převážné části průmyslu jsou zaměstnanci jen námezdní pracovní sílou a veškeré zisky ve výši cca 500 miliard korun se odvezou každý rok z České republiky. Nyní to vypadá tak, že vše směřuje k tomu, aby tak bylo i v zemědělství a potravinářském průmyslu.
V další části rozhovoru se Zdeněk Jandejsek zdůraznil, že úkolem vlády ČR, Parlamentu ČR, ale i úkolem českých poslanců v Evropském parlamentu, je hájit zájmy svých voličů a tím i národní zájmy České republiky. Jak se říká v politických kuloárech, pokud tomu tak nebude, staneme se další „zemí“ sousedního Německa.
Na další otázku Parlamentních listů, co bude mít spotřebitel na pultech obchodů, a za jaké ceny, nebude-li zákon o potravinách schválen v té podobě, jak nedávno prošel v Poslanecké sněmovně, Zdeněk Jandejsek odpověděl, že postupně bud vytvářen tlak na snižování ceny od našich zemědělců a zpracovatelů. Zároveň budou zvyšovány marže maloobchodních prodejců. Výsledkem bude další snižování domácí výroby a další vyklízení trhu pro zahraniční producenty. Domácí podniky dále utlumí výrobu a soběstačnost, a to i přes národní podpory, se výroba, a tím si soběstačnost, bude postupně snižovat. Výsledkem u komodit s nízkou soběstačností bude, že poroste cena dovozového zboží. Příkladem v posledních devíti měsících byla cena vepřového masa. Zemědělci museli prodávat vepřové maso za cenu 22–23 korun za kilo živé hmotnosti, přičemž běžná cena je 34 korun za kilo živé hmotnosti, to je pokles ceny o cca 34 procent. Načež poznamenal o kolik, že klesly ceny vepřového? Jeho odpověď: O nic! Statistika uvádí o 0 až 2 procenta. Podle Zdeňka Jandejska to bude obdobně pokračovat i s dalším zbožím. Jakmile nebude mít toto dovážené zboží konkurenční domácí nabídku, porostou jeho ceny velmi rychle, dodal. Příkladem jsou, podle něho, kromě uvedeného masa, i ceny ovoce a zeleniny, kde soběstačnost klesla na 25–30 procent.
V této návaznosti Zdeněk Jandejsek konstatoval, že lži Tomáše Prouzy a jemu podobných, kteří tvrdí pravý opak, jsou jen manipulací našeho národa ve prospěch zahraničních dodavatelů. Zahraničnímu kapitálu nestačí ovládnutí většiny průmyslu a vývoz veškerých zisků do mateřských zemí. Místo, aby je u nás investoval. Snaží se, zvláště nyní, ovládnout i zemědělskou výrobu u nás a ze zemědělců udělat jen námezdní pracovní sílu.
Zdeněk Jandejsek se dále zeptal: Jaký vliv bude mít likvidace soběstačnosti a ovládnutí českého trhu s potravinami na životní prostředí u nás? Načež si odpověděl, že obrovský! Dále se zhorší struktura pěstovaných plodin. Postupně se budou snižovat plochy, kde se pěstují plodiny, jako jsou jetele, vojtěšky, zelenina, brambory. Uvolněná plocha bude k dispozici buď pro pěstování obilí či řepky, které se budou jako surovina vyvážet. Nebo dojde k dalšímu zatravňování půd, které nebudou mít žádný užitek, nebudou žádní konzumenti trav. Tyto plochy budou jen mulčovány (mulčováním se například označuje pokrytí okolí rostliny materiálem, kterým nemohou prorůst jiné rostliny). Takže se bude postupně snižovat úrodnost půdy, nebude vzduch ani život (brouci, červi, žížaly…). Tato půda po letech tak nebude zadržovat vodu. Tímto způsobem bude tak narušen potravinový řetězec. Načež dále poznamenal, co budou konzumovat ptáci? Zdůraznil, že naši předci po staletí půdu zúrodňovali, protože je bohatstvím každého národa. Přitom my budeme její úrodnost a obrovské přínosy pro lidstvo likvidovat?
Na základě otázky Parlamentních listů Zdeněk Jandejsek se opět vrátil k tématu, co se stane, nebude-li novela zákona o potravinách schválena v podobě, jak ji nedávno schválila Poslanecká sněmovna. Konstatoval, že o domácí potravinářské výrobky přestane být zájem, což nakonec povede ke ztlumení zpracovatelského průmyslu, který by již nenakupoval od českých zemědělců jejich produkci. Podle něho to již částečně dnes probíhá například u brambor, kterých jsou plné sklady a nabízejí se za dvě koruny plus balení za jeden kilogram a místo prodeje se z venku brambory nakupují a prodávají za 15 až 24 korun za kilogram. Stejně je tomu u vepřového masa. To se nabízí za 37 korun za kilogram v půlkách, a vozí se z Německa, Belgie a Španělska. Na tuzemskou produkci se pak hledá zákazník na Slovensku, Maďarsku a podobně. Pokud nebude nastavené povinné procento prodávaných českých potravin v maloobchodě nad 400 m2 prodejní plochy, bude pokračovat snižování tuzemských potravin na pultech a budou likvidováni jak zpracovatelé, tak zemědělská výroba.
Výsledkem bude i snižování zaměstnanosti a současně ke snižování ekonomicky činných obyvatel na venkově. Bude docházet k razantnímu snižování zemědělské a potravinářské produkce, hlavně té s vyšší přidanou hodnotou, což je především živočišná výroba. Dojde k jejímu poklesu.
Pokud nedojde k poklesu v rostlinné výrobě, bude se vyvážet většina vyprodukovaného obilí, což je výroba zboží s minimální přidanou hodnotou. Načež se dále bude zvyšovat záporné saldo zahraničního obchodu se zemědělskými a potravinářskými komoditami. Dojde k útlumu zpracovatelských kapacit, kde se bude uvolňovat pracovní síla. Výsledkem bude i změna postavení České republik v rámci Evropské unie. Česká republika se stane postupně velmi nebezpečně závislou zemí na dovozu potravin, přestože podmínky k výrobě základních potravin jsou u nás velmi dobré. Kdy úroveň pěstování, chovu i zpracování jsou na velmi dobré úrovni a přitom i s vysokou produktivitou práce. Při jakýchkoli problémech politických, přírodních či jiných bude Česká republika, podle Zdeňka Jandejska, v ohrožení z pohledu dostatečného zásobování potravinami.
