Rok 2022 byl, pro české produkční zemědělce, rokem nejistoty! Prohlásil to předseda Zemědělského svazu ČR (ZS ČR) Martin Pýcha v úterý na Snídani s novináři, na neformální tiskové konferenci Zemědělského svazu ČR, na jejímž programu bylo zhodnotit průběh a výsledky roku 2022 a zároveň představit úkoly, které na české produkční zemědělce čekají v roce 2023.
V úvodu Pýcha připomněl, že rok 2022 byl pro české produkční zemědělce značně složitý, a to v souvislosti se schválením Strategického plánu Společné zemědělské politiky (SP SZP) ČR na léta 2023 až 2027, který schválila současná česká vláda. Konstatoval, že SP SZP pro Českou republiku obsahuje řadu závazných opatření, které škodí produkčním zemědělcům.
Dotační podpory v neprospěch produkčních zemědělců
Podle Zemědělského svazu ČR jde o to, že nová Společná zemědělská politika pro ČR na období 2023 až 2027 určila dotační podpory, které znevýhodňují produkční zemědělce vůči těm, kteří vyrábí jen velmi málo potravin, či dokonce nevyrábějí nic. Znevýhodnila především výrobce citlivých komodit a také živočišnou výrobu. Přičemž takto nastavená dotační politika českého státu se velmi negativně dotkne cca 2000 zemědělských podniků u nás, zejména těch, které lze zařadit ke středně velkým podnikům.
Negativní vlivy Zelené dohody EU
Podle Martina Pýchy nařízení EU v oblasti zemědělství, např. strategie „Farm to Fork“, což je součást Zelené dohody (anglicky Green Dealu) mají velmi sporný vliv na životní prostředí a prokazatelně mají negativní vliv na snížení produkce v EU zemích. Podle něho ke snižování zemědělské produkce přispívá například snižování velikosti půdních celků, dále tlak na nižší využívání hnojiv a prostředků na ochranu rostlin.
Raketový vzrůst cen vstupů do výroby
Proč Martin Pýcha označil rok 2022 jako rok nejistoty českých produkčních zemědělců? Především proto, že raketově vzrostly ceny hnojiv, meziročně se jejich ceny zvýšily o 100 %. Podle něho energetická krize v závěru roku postihla nejvíce ovocnáře a chovatele hospodářských zvířat, ať již skotu či prasat nebo drůbeže. Dá se říci, že v důsledku vysokých cen energií, potřebných pro skladování, zůstala až čtvrtina jablek nesklizených. Růst cen vepřového, drůbežího masa a mléka nestačil na vyrovnání růstu nákladů na jejich produkci. Také ceny krmiv značně stouply, a to o 50 % kvůli zvýšeným cenám komodit a energií.
Zároveň upozornil, že ceny zemědělských komodit jsou u nás stále levnější než průměrné ceny v EU nebo ceny např. v sousedním Německu. Načež uvedl konkrétní srovnání čísel. Například cena mléka v tuzemsku je na cca 89 % průměru ceny v EU. U cen jatečných býků jsou čeští zemědělci na cca 82 % ceny v Německu. Dále cena pšenice v ČR dosahuje cca 87 % ceny, za kterou se obchoduje na jedné z hlavních světových burz, konkrétně na pařížském MATIFu.
Záporné saldo zahraničního agrárního obchodu
Martin Pýcha poté přešel k bilanci (saldu) agrárního zahraničního obchodu za rok 2022, který se přiblíží rekordnímu schodku, neboť mnohem více dovážíme, než vyvážíme. Podle něho se očekává, že agrární dovoz překročí historicky rekordních 315 mld. Kč. Je to díky tomu, že náš agrární dovoz roste rychleji než vývoz.
Načež dodal, že podle predikce Zemědělského svazu ČR v agrárním saldu opět v r. 2022 překročíme hranici mínus 40 mld. Kč a dostaneme se na úroveň okolo mínus 45 mld. Kč, což je druhé nejvyšší záporné agrární saldo v historii ČR. Zdůraznil, že nadále vyvážíme tuzemské suroviny, přičemž dovážíme zahraniční komodity s vyšší přidanou hodnotou a také vyšší cenou.
Pokles podílu živočišné produkce, oproti rostlinné
Martin Pýcha zároveň uvedl, že klesá podíl živočišné produkce, naopak roste podíl rostlinné produkce. Živočišná produkce oproti unii u nás klesla tak, že zůstáváme dlouhodobě podprůměrní, a to pod 60 % průměru EU. To je mj. v rozporu se „Strategií českého zemědělství do roku 2030“ Ministerstva zemědělství ČR, kterou ministerstvo zemědělství, pod vedením tehdejšího ministra zemědělství Mariana Jurečky, předložilo v r. 2016, se záměrem snížit disproporci mezi rostlinnou a živočišnou výrobou.
Dalším problémem je i to, že také ptačí chřipka, a související vybíjení chovů drůbeže, omezuje nabídku na tuzemském trhu, navyšuje objemy dovozu za vyšší ceny a snižuje soběstačnost v produkci vajec a drůbežího masa. Díky tomuto vývoji, enormně roste cena vajec pro spotřebitele.
Hospodářské výsledky za rok 2022
Pokud jde o hospodářské výsledky za rok 2022, očekávají zemědělci stagnaci. Ale, zároveň se projeví meziroční zvýšení tržeb z produkce českého zemědělství, a to z důvodu růstu cen některých zemědělských komodit, především ve druhém čtvrtletí roku, dále růstem hodnoty zásob, především díky vysokým cenám nakoupených krmiv a hnojiv.
Podle odhadu Zemědělského svazu ČR došlo k výraznému růstu nákladů, a to minimálně o 25 %. Podle Martina Pýchy si lépe povedou farmy zaměřené na základní polní výrobu. Oproti tomu producenti citlivých komodit, tj. ovoce, zeleniny, brambor, chmele, cukrové řepy, a živočišné výroby, si pohorší. Podnikatelský důchod českého zemědělství bude spíše stagnovat. Přičemž pokles čeští zemědělci zaznamenávají každoročně, a to od roku 2014. Martin Pýcha k tomu dodal, že podnikatelský důchod je ukazatel dle metodiky Eurostatu, s tím, že nelze podnikatelský důchody v zemědělství považovat za zisk.
Podle zjištění Zemědělského svazu došlo ke zvýšení nákladů o přibližně 25 %. Jedná se o vyšší nárůst nežli růst příjmů u zemědělských podniků. Podle těchto zjištění se zároveň zvýšila hodnota zásob krmiv a hnojiv o čtvrtinu. Při současném zvýšení tržeb, nákladů a zásob zemědělci očekávají stagnaci podnikatelského důchodu.
„Zároveň dojde ke zvýšení podílu tržeb z rostlinné výroby, které budou zhruba dvojnásobné ve srovnání s tržbami ze živočišné výroby. Ideální je, když obě složky tvoří polovinu. Dochází tak k nerovnovážné struktuře zemědělské produkce, kdy je upřednostňována jednoduchá výroba s minimem vstupů a nedostatečnému rozvoji produkce s vyšší přidanou hodnotou,“ dále prohlásil Martin Pýcha.
Rok 2023 bude rokem výrazné nejistoty
Podle Zemědělského svazu ČR rok 2023 bude rokem výrazné nejistoty s těžko odhadnutelným vývojem. Přičemž, podle Martina Pýchy, největším otazníkem bude vývoj na Ukrajině a s tím související dostupnost produkce zemědělských komodit a jejich ceny na mezinárodních trzích. Ukrajina přitom zásobuje, zejména olejninami a obilovinami, země třetího světa, tj. arabské země a severní Afriku. Očekává se, že nyní, že Ukrajinci budou schopni vyprodukovat maximálně 60 % své obvyklé produkce, ale spíše méně. Bude tak růst tlak na růst ceny na světových trzích. Těmto zemím nezbyde nic jiného nežli nakupovat od Ruska, jak dále naznačil Martin Pýcha.
Podle něho evropské země mohou tuto produkci buď nahradit, nebo dále snižovat svoji výrobu, a tím podpořit tlak na růst cen na světových trzích.
Načež martin Pýcha zdůraznil, že „dopad bude, že ony země třetího světa, které jsou pro nás strategicky důležité (producenti ropy, plynu apod. – pozn. red.) opravdu budou muset nakupovat od Ruska. Z taktického hlediska je proto nerozumné snižovat produkci potravin v zemích EU. Evropa musí udržet produkci minimálně v současné úrovni. Místní i Evropské strategie zemědělské politiky ovšem tlačí na snížení produkce, ať je to ekologie, Zelená dohoda, Farm to Fork atd. V dnešní době je to obzvlášť nerozumné.“
Začne se projevovat chybné nastavení zemědělské politiky
Podle českých produkčních zemědělců bude pokračovat růst cen zemědělských výrobků. Pokud se nestane něco zcela mimořádného. Načež bude nutné do zemědělských cen promítnout krmiva a hnojiva pořízená vloni za vysoké ceny a také náklady a ztráty tržeb způsobené novou zemědělskou politikou.
Podle Martina Pýchy dojde k pokračujícímu poklesu soběstačnosti v oblasti potravin a růstu závislosti na dovozech. Dojde rovněž k enormnímu nárůstu administrativní zátěže, neboť vznikají nové závazky, a také významně vzroste riziko pokut a sankcí za pochybení v rámci složité administrativy, k níž došlo v rámci Zelené dohody EU.
Lze očekávat rovněž, že se zvýší tlak na cenu půdy a na nájemné. Tím se zhorší ekonomická rentabilita podniků. Zároveň se prohloubí rozdíl mezi živočišnou a rostlinnou produkcí.
Podniky, které mají vyšší živočišnou produkci, jsou totiž, díky nastavení SP SZP pro ČR, kráceny na podporách v zemědělství, ať již jde o podpory na hektar nebo krácení z důvodu velikosti podniku. Výsledným efektem bude, že živočišná výroba se již nebude vyplácet, a v důsledku toho dojde k snížení produkce.
Sníží se konkurenceschopnost českých zemědělských podniků
Podle Martina Pýchy lze také říci, že tyto změny vládní dotační politiky (oproti původnímu znění SP SZP – pozn. red.) budou mít negativní vliv v tom smyslu, že v krátkém až střednědobém časovém horizontu, u řady zemědělských podniků může, v důsledku výrazného snížení podpor a dalších ekonomických vlivů, nastat nedostatek finančních prostředků, což bude mít nepříznivý dopad na jejich konkurenceschopnost, a povede ke zpomalení inovací a snižování produkce.
Rizikem, které může nastat v dlouhodobém výhledu, je, že dojde k postupnému úpadku a snižování počtu podniků v tomto odvětví. Změnou agrární politiky budou zasaženy především střední a větší podniky, které aktuálně zajišťují 77 procent zemědělské produkce v Česku.
Podle Martina Pýchy vláda totiž „prosadila zásadní změnu, aniž si nechala spočítat ekonomické dopady svého rozhodnutí. Některé z hrozeb, před kterými jsem varovali se již nyní naplňují, podpořené dalšími negativními vlivy, jako např. navýšení cen energií, hnojiv a krmení.“
V této souvislosti Martin Pýcha dále poznamenal, že, v důsledku těchto ekonomických změn, již dochází k prodeji některých středních zemědělských podniků u nás. Mimochodem, právě na tato jeho slova posléze v diskusi reagoval redaktor OSPZV-ASO ČR, který se Martina Pýchy zeptal, zda svaz zmapováno, komu se tyto středně velké zemědělské podniky prodávají. Načež Martin Pýcha odvětil, že svaz to zatím zmapováno nemá, ale pokouší se o to, aby příslušní zemědělci se tyto své podniky pokusili prodat těm, kdo budou v zemědělské výrobě pokračovat. Přičemž dodal, že podnikatel, který prodává, musí vycházet z místních ekonomických podmínek. Tedy, kdo je ten, který mu nabídne, že jeho podnik odkoupí. Zda je to zemědělec, který svým srdcem chce pokračovat v zemědělské výrobě i nadále dlouhodobě, nebo, zda jde o silnou kapitálovou skupinu, které jde především o vysoký zisk. Vedení Zemědělského svazu přitom může danému podnikateli dát jen určité doporučení s tím, že rozhodovat se, komu podnik nakonec prodá, bude nakonec on sám.
V této souvislosti musíme ještě říci, že Martin Pýcha mimo jiné prohlásil, že díky špatnému nastavení Strategického plánu SZP budou mír čeští produkční zemědělci nejnižší přímé platby v celé Evropské unii.
V další části tiskové konference vystoupil Zbyněk Myšák, ředitel zemědělské společnosti ZOPOS, a.s., která působí v okrese Rychnov nad Kněžnou, a zabývá se, kromě rostlinné výroby, i silnou živočišnou výrobou. Jako jedna z mála českých zemědělských firem se specializuje na výrobu mléka a produkci vepřového masa. Přitom řadu let provozuje i navazující masnou výrobu s několika obchody. Podle Zbyňka Myšáka právě tento provoz živočišné výroby byl nejvíce zasažen předcházející covidovou a energetickou krizí, a proto jej pro následující období musí firma omezit. Zároveň k tomu dodal, že, jako podpůrný prvek živočišné výroby, provozuje ZOPOS ještě bioplynovou stanici.
„Pokud mám hodnotit minulý rok, tak nebyl vůbec jednoduchý. V jeho průběhu byl totiž obrovský tlak na cash-flow z důvodu mnohonásobného růstu vstupních nákladů zejména pro živočišnou výrobu a potravinářský provoz. Jednotková cena průmyslových hnojiv v našem případě vzrostla meziročně o 340 %. Cena elektrické energie nám vzrostla při započítání všech složek ceny o 100-120 %, cena silové energie více jak trojnásobně. Cena plynu nám vzrostla o více jak 300 %. Ceny nakupovaných krmiv vzrostly o 30-50 %. Náklady na pohonné hmoty vzrostly o 50 %. Rostly nám i mzdové náklady asi o 10 %,“ prohlásil Zbyněk Myšák.
Podle něho je nutné si uvědomit, že celou řadu těchto vstupů musí společnost nakupovat s předstihem, tedy v předplatbách, a to dlouhé měsíce, či dokonce roky před jejich realizací v našich finálních produktech, než se tedy promítnou v tržbách.
Současně uvedl, že v jejich podnik musel výrazně omezit chov prasat, aby snížil ztráty plynoucí z výroby vepřového masa. Takto ušetřil něco na elektrické energii a mzdových nákladech.
Přičemž snížení nákladů na hnojiva řešili tím, že většinu průmyslových hnojiv nahradili statkovými hnojivy nebo je vůbec nepoužívali. Podstatnou pozitivní roli zde hrál rovněž fakt, že do nákladů jim vstupovala vlastní krmiva, která byla vyrobena ještě za nižších nákladových cen v předcházejícím roce.
Ve výhledu pro rok 2023 musí podnik počítat s tím, že všechny nákladové položky porostou, což platí zejména pro hnojiva, plyn, elektrickou energii, náklady na půdu a pachtovné, dále mzdové náklady a náklady na nově pořízené investice. Úsporu, podle něho, lze předpokládat asi jenom u pohonných hmot. Současně uvedl, že skot budou krmit vlastními krmivy, která byla pořízena dříve, byť již za vysokých nákladů. Do růstu nákladů se jim negativně promítne i vyšší cena zásob a vyšší objem nedokončené výroby, a to nejméně o 20 %.
„Nesmíme zapomínat, že náklady se nám v příštím roce zvýší rovněž v důsledku aplikace nových nařízení vyplývajících z nové Společné zemědělské politiky, díky které nám budou klesat dotace,“ dodal.
Podle Zbyňka Myšáka zemědělcům, v důsledku Společné zemědělské politiky EU, bude také znemožněno na části výměry zemědělské půdy hospodařit, týká se to otázky omezování velikosti půdních celků. Zemědělci přirozeně na to budou muset vynaložit určité další náklady, což se nakonec odrazí v celkové horší rentabilitě zemědělské výroby a vyšší ceně potravin. Konstatoval, že tato SZP bude mít největší dopad pro podniky s živočišnou výrobou, kde se projeví nedostatek krmiv. Podniky s jednoduchou rostlinnou výrobou se s tím vypořádají jednodušeji, protože výpadek produkce z části jejich plochy nahradí větší poptávka po zbytku jejich produkce. Setrvalým problémem v zemědělství bylo, je, a i v dalších letech bude zajištění kvalitní pracovní síly. Zejména v průmyslových oblastech jako je ta jejich v okrese Rychnov nad Kněžnou.
V důsledku těchto okolností pro rok 2023 podnik uzavírá 3 ze 4 našich masných obchodů, takže masnou výrobu minimalizuje. Dá se říci, že, v reakci na novou SZP, společnost směřuje k ukončení produkce hovězího masa, a to v reakci na nedostatek krmiv.
Zbyněk Myšák svým vystoupením jenom ilustroval konkrétní dopady nesprávně „ekologicky“ nastavené Společné zemědělské politiky EU a Strategického plán u SZP, jak jej nastavila a schválila současná česká vláda.
Po jeho vystoupení se znovu ujal slova Martin Pýcha. Z toho, o čem předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha během tiskové konference hovořil, musíme uvést, že zemědělská politika Evropské unie jde nyní jde spíše proti produkci potravin, což je v současné době špatně. Zároveň dodal, že „pokud se Evropa i Česká republika nezamyslí nad dlouhodobou vizí zemědělství, jsem přesvědčen o tom, že v řádu několika let budeme čelit potravinové krizi!"
