Ministerstvo práce a sociálních věcí a ministerstvo financí se shodly na zvýšení přídavků na děti o 26 procent. Dohoda ale už není na tom, kolik rodin by mělo od ledna mít na dávku nárok. Zatímco resort práce navrhuje, aby ji nově pobíralo místo zhruba 240 tisíc až 590 tisíc dětí, podle resortu financí by se pravidla pro získání měnit neměla. Podle zpravodajství České televize to vyplývá z podkladů k vládní novele o sociální podpoře, o které rozhodne vláda a poté ji musí schválit parlament a podepsat prezident.

Ročně by zmíněné přidání mohlo stát navíc až 4,9 miliardy. Pokud by navíc uspěla i novela o zvýšení životního minima, mohlo by to být až 15,2 miliardy korun. Chystaný rozpočet ministerstva práce a sociálních věcí však s těmito výdaji nepočítá.

Zvýšení přídavků doporučovali kvůli krizi někteří odborníci jako pomoc domácnostem s nižším příjmem. Ministerstvo práce a sociálních věcí chce okruh rozšířit i na rodiny se středním příjmem. Podle resortu je nutné podpořit ty, na které dopadla nařízená omezení kvůli epidemii, zavření škol a zdražování.

Přídavky dostávají domácnosti s příjmem do 2,7násobku životního minima. Na děti do šesti let stát dává 500 korun, od šesti do 15 let je to 610 korun a od 15 do 26 let při studiu 700 korun. Rodiny, kde aspoň jeden z rodičů pracuje, podniká, je na rodičovské, nemocenské, ošetřovném či v důchodu, mají částky o 300 korun vyšší. Podle novely by se podle věku dítěte nově od ledna vyplácelo 630, 770 a 880 korun. V rodinách s pracujícím rodičem by to pak bylo zas o 300 korun víc, tedy 930, 1070 a 1180 korun.

Podle ministerstva práce a sociálních věcí pobíralo loni přídavek 119 tisíc rodin na 236 tisíc dětí. Novela hranici příjmu pro nárok na dávku zvedá z 2,7násobku životního minima buď na 3,4násobek, nebo na 3,6násobek. Znamenalo by to, že by peníze od státu dostávalo o 250 tisíc, nebo o 350 tisíc dětí víc. Rozhodnout má vláda.

S navýšením dávky o 26 procent ministerstvo financí souhlasí. Požaduje ale zachování nynější příjmové hranice pro přidělení. „Ve spojení s očekávaným rozšířením příjemců v souvislosti se současnou krizí by došlo k enormnímu nárůstu počtu příjemců,“ uvedlo ministerstvo financí.

Nyní dávku získá samotný rodič s dítětem do šesti let s příjmem pod 14.900 korun, podle novely by ji měl s částkou do zhruba 18.800 či 19.900 korun. Po plánovaném navýšení životního minima by to pak ale v nejvyšší variantě mohlo být až 26.400 korun. Rodiče se dvěma školáky do 15 let nyní na dávku dosáhnou při příjmu domácnosti do 31.300 korun, nově by to bylo do 39.400 či 41.700 korun. S navrhovaným vyšším životním minimem by to v nejvyšší verzi mohlo být ale až 57.900 korun. Okruh příjemců by tak byl ještě mnohem větší.

Loni stát na přídavcích vyplatil 2,3 miliardy korun. Navýšení dávky o 26 procent by stálo ročně 0,4 miliardy navíc. Při posunutí příjmové hranice na 3,4 či 3,6násobek životního minima by k této částce bylo potřeba přidat ještě 3,2 či 4,5 miliardy ročně. Při zvažovaném navýšení životního minima by to pak mohlo stát 12,7 či 15,2 miliardy ročně navíc. S těmito výdaji projednávaný rozpočet nepočítá. Ministerstvo financí žádá, aby ministerstvo práce a sociálních věcí sdělilo, v jaké své položce tuto sumu vezme.

Příjemců přídavku v minulých letech ubývalo. Řada domácností po růstu výdělků stanovený příjem pro získání překročila. Podle ministerstva práce má přídavek sloužit jako solidarita bezdětných s rodinami s dětmi, stala se z něj ale chudinská dávka. Autoři novely míní, že vyplácení podpory i domácnostem se středním příjmem by zmírnilo přesvědčení veřejnosti, že stát rodiny s dětmi nepodporuje. Daňové slevy jako podporu lidé příliš nevnímají, uvedlo ministerstvo práce.

Podle resortu financí není ale „domnělé vnímání“ daňového bonusu dostatečným zdůvodněním pro výrazné rozšíření okruhu příjemců a návrh vyznívá tak, jako by rodiny byly odkázané jen na přídavek.

Podle plánu by novela měla platit od ledna. Ministerstvo práce navrhuje, aby ji sněmovna schvalovala hned při prvním projednávání.