Ministerstvo práce a sociálních věcí plánuje na podzim předložit legislativní návrh, který by upravoval v ČR dlouhodobý kurzarbeit. V současnosti se vede diskuse na úrovni odborů, vlády i konkrétních firem. V nedělním diskusním pořadu Partie na CNN Prima News to uvedla ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD).
Podle ní zástupci zaměstnavatelů již na konci dubna požádali o zavedení dlouhodobého kurzarbeitu, který by se využíval v krizi. Měl by být podle německého vzoru. Aby firmy nepropouštěly, zkracují pracovní dobu. Lidem v Německu při této takzvané částečné nezaměstnanosti výdělek pak doplácí stát, poskytuje jim vyrovnávací příspěvek. Tuto podporu dává v podnicích, kde výpadek práce postihl nejméně desetinu pracovníků, popsaly německé odbory. Svaz průmyslu a dopravy ČR navrhuje dva modely - příspěvek státu na náhradu mzdy, nebo částečnou podporu v nezaměstnanosti.
„Pracujeme na tom od konce března, abychom měli nějaký opravdový kurzarbeit, kdy jsou v případě potíží zaměstnanci na částečný úvazek a stát doplácí jejich mzdy," uvedla k tomu ministryně Jana Maláčová. Zároveň uvedla, že program na podporu zaměstnanosti Antivirus zavedený v souvislosti s pandemií koronaviru může pokračovat i po konci srpna. Vše ale bude záležet na vývoji ekonomiky a dostupných číslech z trhu práce. "Neznamená to, že Antivirus na konci srpna končí nebo že bude pokračovat v současné podobě. Všechny možnosti jsou otevřené. Můžeme to prodloužit do konce roku, nebo změníme parametry, ale také to můžeme i skončit. Budeme se rozhodovat na základě dat. Určitě ale bude pokračovat nějaký program na podporu mezd," prohlásila Jana Maláčová.
V průběhu diskusního pořadu Partie dále ministryně Jana Maláčová dále uvedla, že nezaměstnanost u nás může vzrůst o stovky tisíc lidí. Podle ní jsou ale úřady práce na růst nezaměstnanosti připraveny. Současně dodala, že by se také mělo začít diskutovat o navýšení podpory v nezaměstnanosti. Přičemž, jak dále doplnila, odhady růstu nezaměstnanosti v kontextu koronavirové krize se točí okolo sedmi až deseti procent.
Podmínkou, podle Jany Maláčové, ale bude, aby se žadatelé o podporu v nezaměstnanosti snažili získat nové zaměstnání, tedy například jejich rekvalifikace. „Musíme začít diskutovat o navýšení podpory v nezaměstnanosti, ale jen pro ty, kteří se snaží znovu najít práci,“ zdůraznila Jana Maláčová. Návrh na zvýšení podpory v nezaměstnanosti se podle ní bude vyvíjet podle konkrétních čísel nezaměstnanosti.
První místopředsedkyně Pirátů a poslankyně Olga Richterová k tomu namítla, že lidé si nejsou jisti, zda rekvalifikace má smysl, a podpora v nezaměstnanosti nemůže navyšovat minimální mzdu, to je, podle ní, nesmysl.
Podle Jany Maláčové úřady práce fungují výborně, program Antivirus to podle ní podpořil, ale resort počítá s nárůstem nezaměstnanosti. „Připravujeme se na to, že nárůst zaměstnanosti může být o stovky tisíc lidí,“ řekla Jana Maláčová.
Obě političky rovněž debatovaly i o tom, jak úřady práce koronavirovou krizi zvládly. Zatímco ministryně Maláčová úřady, které spadají pod její resort, hájila s tím, že „situaci zvládly skvěle“, podle Olgy Richterové docházelo i k chybám. V souvislosti s vyplácením tzv. mimořádné okamžité pomoci uvedla i některé konkrétní případy.
Na to reagovala Jana Maláčová s tím, že konkrétní příklady, o nichž hovořila poslankyně Olga Richterová, prověří. Přitom zároveň dodala, že dřívější podobné „historky“ se nakonec ukázaly jako nepravdivé.